Internet věcí: Už žádné přeplněné popelnice

Kontejner si přivolá popelářské auto, robotický vysavač zase výtah, aby mohl uklidit další poschodí. Budoucnost je blízko.
popláři
zdroj: Shutterstock.com; autor: Dmitry Kalinovsky

Od postupného zavádění internetu věcí, tedy digitálního propojení zařízení všeho druhu, si mnozí slibují především vyšší produktivitu. Spoléhají se na něj ale i ekologové nebo odborníci, kteří se zabývají řízením odpadového hospodářství či čistících služeb.

Existují země, kde je taková vize realitou už dnes. V Singapuru je deset tisíc košů na odpadky vybavených senzory, které vysílají signál o jejich umístění informaci o tom, že je koš prázdný. Popeláři tak vědí, kdy je potřeba je vyprázdnit.

Takové senzory jsou umístěné v oblastech, kde kapacity předtím nestačily, a docházelo tak k přeplňování popelnic, ať už jde o nákupní centra nebo dopravní uzly, kde se pohybuje velký počet lidí.

Z hlediska zdrojů je tento systém nastavení „podle potřeby“ o mnoho efektivnější než ten tradiční. Potenciál pro lepší sběr odpadu, především ve velkých městech, je s tímto inteligentním propojením obrovský.

Celkově by internet věcí měl v následujících pěti letech růst mílovými kroky. Do roku 2020 by se měl počet vzájemně propojených zařízení ztrojnásobit z 13,4 miliard v roce 2015 na 38,5 miliardy v roce 2020.

Nové údaje

Kromě zvýšené produktivity může internet věcí přinést také nový vzhled skrz nová data. Pomůže například zjistit, v jakých časech je typicky odpadu více nebo kde jsou čistící služby potřebnější.

Překážkou v rozmachu internetu věcí je prozatím cena technologií a požadavky na údržbu systému. Během jejich provozu bude samozřejmě potřeba také počítat s jejich poruchami a možnými nepřesnými údaji.

Odborníci navíc upozorňují, že zařízení musí „hovořit jedním jazykem“, aby je bylo možné navzájem propojovat. Například robotický čistič podlah by měl být schopný komunikovat s výtahem, aby ho vyvezl uklidit další poschodí.

Upravila Eliška Kubátová.

REKLAMA
REKLAMA