Evropané by měli mít přístup ke zboží a službám bez omezení. Konec geoblockingu však nesmí zlikvidovat malé firmy

Chcete si objednat zboží či službu z jiné země EU, nejde vám ale produkt zaplatit, firma do vaší země neposkytuje možnost dopravy nebo je výrobek dražší, než když se na něj podíváte například z německé IP adresy? Pak jste se setkali s jednou z praktik geoblockingu, kterému chce Komise už za měsíc udělat přítrž. Očekává se, že debata o tom, jak by jeho odstranění mělo v praxi vypadat, bude ještě bouřlivá. Odborná veřejnost se totiž obává, aby návrh neodnesly malé podniky, pro které by špatně nastavená pravidla mohla být likvidační.
online nákup
zdroj: freedigitalphotos.net

Evropský digitální trh je dnes roztříštěný podle hranic 28 členských států a jako o jednotném se o něm zatím vůbec nedá hovořit. Jednou z překážek, se kterými se evropští spotřebitelé nakupující online napříč celou Unií často setkávají, je neopodstatněný geoblocking. Co si pod tímto pojmem lze vlastně představit?

„Přestože v zakládajících smlouvách máme jako jeden z pilířů to, že nebudeme diskriminováni, geoblocking není nic jiného než, že jsem jako spotřebitel diskriminován podle toho, z jaké země pocházím či jaké je moje místo bydliště,“ vysvětluje europoslankyně Dita Charanzová (ANO/ALDE).

Charanzová: „To, co nám přijde běžné v normálním offline životě, potřebujeme zároveň dostat do online prostředí.“

Taková diskriminace má mnoho podob. Zákazníkovi je například znemožněn přístup na zahraniční internetové stránky, kde si chce objednat zboží nebo službu v podobě předplacení sledování seriálů, filmů či sportovních zápasů. V takovém případě ho provozovatel webu například odkáže na podobnou službu v domovské zemi.

Dalším příkladem geoblockingu je také odepření zákazníkovi, který se nachází v jiném členském státě, si produkt objednat, nebo si ho nechat doručit. Evropští spotřebitelé se také setkávají s tím, že poté, co projdou celým procesem objednávky, je následně platba produktu zamítnuta z důvodu nevyhovující kreditní karty.

Velmi část také dochází k tomu, že je výrobek či služba nabízena podle IP adresy zákazníka za různých podmínek, a to například cenových. Příkladem je nedávná kauza, kdy se ukázalo, že Disneyland v Paříži nabízí různě drahé balíčky podle toho, z jaké země je vstup do zábavního parku objednáván.  

„Pokud si sednete do auta a pojedete si do Drážďan koupit ledničku, tak ji také nemáte dražší jen proto, že jste Čech. To, co nám přijde běžné v normálním offline životě, potřebujeme zároveň dostat do online prostředí. To znamená, že nebudeme diskriminováni cenově podle toho, kde se nacházíme, jakou máme národnost, nebo jakou máme platební kartu,“ řekla na debatě v Evropském domě konané minulý týden Charanzová.

Odstranění geoblockingu si Komise naplánovala už v loňské Strategii pro jednotný digitální trh a konkrétní legislativní návrh má spatřit světlo světa už 18. května. Následně o něm budou jednat členské státy. Podle vyjádření řečníků debaty, kterou uspořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU, nebude vytvoření návrhu pro Komisi snadný úkol. Jak by podle nich mělo odstranění geoblockingu vypadat?

Špatný návrh by mohl zlikvidovat tisíce e-shopů

Jak ukázala nedávná veřejná konzultace, diskriminace na základě zeměpisné polohy je v Evropě běžná věc. Osm z deseti evropských spotřebitelů se s geoblockingem již setkalo osobně a 90 % respondentů se domnívá, že by mělo vzniknout legislativní opatření, které by tuto formu diskriminace odstranilo. Jak najít správnou cestu k omezení geoblockingu, aby nebyly zároveň poškozeny malé a střední podniky, však bude složité a podle odborníků ještě vyvolá bouřlivou diskusi.

Na jednu stranu by sice evropští spotřebitelé měli mít možnost nakupovat online ze zahraničí, některé malé a střední podniky toho však nejsou schopny a zaměřují se pouze na domácí trh. Umožnit prodej ve všech členských státech by pro ně bylo vysoce nákladné a pro některé dokonce likvidační.

„Je nutné se zaměřit na to, abychom dobrým úmyslem nezabili několik tisíc e-shopů a prodejců s hmotným či nehmotným zbožím, kteří nebudou schopni provést aktualizace webů v jiných jazykových mutacích, než je čeština a angličtina, nebo nebudou schopni zajistit technickou podporu pro nové typy plateb. To si myslím, že si Komise uvědomuje a bude třeba definovat, koho se tato norma bude dotýkat,“ tvrdí výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Kateřina Hrubešová.

Je proto potřeba v návrhu Komise jasně nastavit, jaké společnosti se budou muset novými pravidly řídit, například podle toho, jak je firma velká nebo jaké zboží prodává. „Pokud by to bylo bráno paušálně, padne to na každý e-shop, který obsluhuje například maminka na mateřské dovolené,“ dodává Hrubešová.

A co na to Česko?

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má problematiku spojenou s geoblockingem na starost, upozorňuje, že by měla zůstat zachována smluvní svoboda firem. Zároveň by nová opatření neměla vést k harmonizaci cen v EU.

„Rozhodně se budeme snažit o kompromisní řešení, které nebude zasahovat do smluvní svobody poskytovatelů. Cílem návrhu by rovněž nemělo být nastolení harmonizace cen, které se mohou stát od státu lišit. Pokud si ale příjemce najde v jiné členské zemi služby či zboží za výhodnější cenu, neměl by být blokován, aby si to zakoupil,“ vysvětlila českou pozici Michaela Líčeníková z odboru vnitřního trhu a služeb EU ministerstva průmyslu a obchodu.

Harmonizaci cen také odmítají Hrubešová a Charanzová, podle kterých by to nebylo ani možné v EU prosadit.

Jak také zástupkyně MPO upozorňuje, návrh Komise by také měl posílit vynucovací nástroje. Již dnes totiž v EU existuje legislativa, která se tímto problémem zabývá, není však nijak vynucována. Jedná se například o směrnici o službách, která obsahuje článek o diskriminaci příjemců služeb. Ten však není v praxi v podstatě aplikován a ani jednomu podnikateli dosud nebyly při jeho porušení uloženy žádné sankce, uvedla na debatě Líčeníková.

Jaký geoblocking má být povolen a který je za hranicemi?

Kromě definování toho, jakých firem se budou nová opatření týkat, bude také zapotřebí jasně říct, co neopodstatněný geoblocking vlastně je a jak ho poznat. Existuje totiž i jeho opodstatněná forma, na kterou by vznikající iniciativa mířit neměla.

„Některé praktiky mají své opodstatnění a souvisejí s rozdíly v legislativách jednotlivých členských států, nebo s vyššími náklady na dodávky do jiných zemí,“ uvedla Líčeníková.

MPO: „Byli bychom rádi, aby iniciativa Komise odpovídala rozsahu diskriminačních praktik a aby nešla za hranice toho, co je nutné.“

Existuje totiž řada objektivních kritérií, které umožňují rozdílné zacházení se zákazníky napříč Evropou, nejsou však nikde definované. Uživatelům může být například odepřen vstup na stránku s hazardními hrami z IP adresy země, kde jsou tyto hry zakázané. Stejně tak je za objektivní důvod pro geoblocking považována rozdílná cena. Ta nemůže být všude stejná, protože například nákup licencí, marže či poplatky za autorská práva jsou v každém státě jinak vysoké.

Na první pohled však není pohled zřejmé, co je opodstatněné a co už ne. Jak tvrdí MPO, Komise by proto měla dát jasná vodítka, jak diskriminační praktiky od sebe rozpoznat. Jednou z možností je podle ředitele Sdružení českých spotřebitelů Libora Dupala seznam neopodstatněných praktik, který by byl součástí komisního návrhu. Tuto možnost nevylučuje ani MPO.

Podle Hrubešové by však vytvoření seznamu nebylo efektivní. „Jakýkoliv seznam je ihned po jeho vydání neplatný,“ tvrdí a dodává, že sepsání vodítek v recitálu by také nebylo ideální, protože platí, co právník, to jiný výklad. Výkonná ředitelka SPIR proto spíš očekává, že se Komise pokusí problém vyřešit vytvořením 28 úřadů, které se budou v jednotlivých členských státech zabývat konkrétními případy.

Jasně a srozumitelně odlišit neopodstatněnou diskriminaci od oprávněného geoblockingu je velmi důležité, a na to by se měla Komise zaměřit. „Byli bychom rádi, aby iniciativa Evropské komise odpovídala rozsahu diskriminačních praktik a aby nešla za hranice toho, co je nutné,“ uvedla Líčeníková.

Podobně to vidí i Charanzová. „Musíme se věnovat právě té neoprávněné diskriminaci, abychom nenutili malé a střední podniky jazykově přizpůsobovat webové stránky, nebo jsme je nezavazovali k tomu, aby své zboží vyvážely za každou cenu do zahraničí. To není cílem tohoto cvičení,“ řekla na debatě.

Vyřešit autorská práva bude teprve oříšek

Jak tvrdí Hrubešová, mnohem složitější než omezit geoblocking se zbožím, bude zabránit diskriminaci na základě zeměpisné polohy u digitálního obsahu, jako jsou filmy, seriály nebo e-knihy. Jak již bylo zmíněno, výrobci a distributoři obsahu totiž mají různou míru užití licenčních smluv a hlavně odlišná pravidla a různě vysoké poplatky za autorská práva. Právě plán na sjednocení pravidel copyrightu chce Komise v letošním roce také představit.

„Než dojde k vyřešení geoblockingu u nehmotného majetku, předpokládám, že musejí být nastolena pravidla užití autorského práva napříč EU. To se obávám, že je velký kámen úrazu,“ uvedla Hrubešová. Autorská práva jsou totiž v EU vnímána zcela odlišně. Zatímco v západních státech si lidé jsou ochotni za digitální obsah zaplatit, ve východních zemích evropské osmadvacítky je realita jiná.

Právě problém online pirátství by podle Dupala mohlo odstranění geoblockingu částečně vyřešit. „Spotřebitelé by měli mít možnost získat přístup k obsahu, jako jsou sportovní akce, hudební kanály, filmy a televizní pořady od jakéhokoliv poskytovatele v EU, což by vedlo i k omezení pirátství“, upozorňuje ředitel Sdružení českých spotřebitelů.

Dupal zároveň varoval, že již dnes je vnitřní trh regulovaný až příliš, Komise by proto měla zvolit taktiku, podle které méně znamená více. Jinak než legislativně se však problém geoblockingu podle jeho slov zřejmě vyřešit nedá. Podobně to vidí také viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková, která na debatě také vystoupila. Podle ní by přílišná regulace měla negativní dopady na drobné podnikatele a mohla by snížit konkurenceschopnost evropských firem v zahraničí.

Eliška Kubátová

Debatu „Geoblocking: Bariéra nebo oprávněná komerční praktika?“ organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

REKLAMA
REKLAMA