Ekonomika EU: Brusel chce vsadit na sociální podnikání

Současné vzorce hospodářského růstu nebudou v budoucnu platit. Myslí si to alespoň Evropská komise, která proto zahájila dialog s představiteli sociální ekonomiky. Sociálním podnikům se podle Bruselu musí dostat většího veřejného uznání a je třeba jim zajistit přístup k financím.

Šipka
Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

„Nový model růstu, který je třeba vytvořit, bude střízlivější, spravedlivější a ekologičtější,“ prohlásil na páteční konferenci k sociálnímu podnikání komisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Evropská exekutiva minulý měsíc zveřejnila jako součást svého Aktu o jednotném trhu návrh tzv. Iniciativy pro sociální podnikání. Jejím cílem je přispívat k vytváření sociálně tržní ekonomiky, která by zároveň byla schopná obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci.

Organizace, které jsou součástí sociální ekonomiky, charakterizují jiné cíle a modely podnikání než tradiční firmy. Zisk, který vytvářejí, nevyplácejí svým vlastníkům a přestože se pohybují často na stejných trzích jako běžné podniky a stejně jako ony se živí prodejem zboží nebo služeb, jejich hlavním smyslem je dosahování společensky prospěšných cílů. Mezi organizacemi působícími v sociální ekonomice nalezneme družstva, nadace, sdružení, ale i firmy s klasickou právní formou (např. s.r.o.).

Podle údajů Evropské komise sociální ekonomika zaměstnává v EU 11 milionů lidí, což představuje 6% podíl na celkové zaměstnanosti. Růstový potenciál má ale daleko větší.

Financování sociálních firem EU figuruje i v návrzích Evropské komise pro příští kohezní politiku pro roce 2013 jako jedna z priorit. Brusel počítá s vytvořením nových investičních nástrojů, s jejichž pomocí by se sociálním podnikům mohl zlepšit přístup k dluhovému i kapitálovému financování. Na roky 2014-2020 chce Komise na tyto nástroje vyhradit 90 milionů eur.

„Pokud máme bitvu o konkurenceschopnost vyhrát, musí se do ní zapojit každý občan a každá firma,“ uvedl Barnier a dodal, že k tomu jsou však zapotřebí další investice.

Právě přístup k investicím označují mnozí odborníci za zásadní překážku rozvoje sociální ekonomiky. Právní rámec k Sociálním investičním fondům, jak má znít oficiální název zmíněných investičních nástrojů, chce Komise předložit ještě do konce roku.

Sociální fondy mají podle představ bruselských úředníků sloužit především jako nástroj, který sociálním firmám zajistí přístup k soukromému kapitálu.

„Ty peníze tu jsou, ale lidi musí věřit, že to, na co své peníze dávají, je dobrá investice,“ říká Nadia Calviño, zástupkyně šéfa generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh. K posílení důvěry investorů je podle ní třeba vytvořit srozumitelné indikátory, na jejichž základě bude možné posoudit, jaké jsou sociální výstupy sociálních podniků.

Vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je tradičně vázaná na podporu z veřejných zdrojů, hrozí podle Sergia Arzeniho z Centra pro podnikání, malé a střední podniky a regionální rozvoj při OECD, že na ní v důsledku úsporných vládních programů ve veřejných rozpočtech nezbude.

Přestože přístup k financím představuje patrně jednu z největších překážek rozvoji sociálního podnikání, rozhodně není jedinou. Růstu sociální ekonomiky podle účastníků konference brání také nadměrná byrokracie nebo malé či dokonce vůbec žádné zkušenosti se zakládáním podniků a podnikáním jako takovým.

Právě vzdělávání může sloužit jako jeden z klíčů k rozvoji sociální ekonomiky. Příkladem mohou být jak veřejné vzdělávací programy, tak například výuka sociálního podnikání na školách.

Když už je řeč o školách, podle Arzeniho je sociální ekonomika významná i z toho důvodu, že pro mnohé mladé lidi představuje práce v tomto sektoru první zaměstnání. Například v Nizozemsku prý získává 65 % lidí ve věku 14-15 let své zkušenosti a dovednosti právě v sociální ekonomice. Podle Arzeniho se jim hodí poté, co opustí školu a zamíří na trh práce. Dodal, že Nizozemsko patří mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti.

REKLAMA

REKLAMA