e-Government v Česku? Neúspěchů je mnoho, o úspěších se nemluví

Jen třetina Čechů komunikuje s úřady po internetu. Česká republika je tak pod průměrem EU. Na nedostatečné digitální služby státní správy upozorňují i čeští europoslanci. S kolegy z ostatních členských států minulý týden projednávali akční plán EU pro e-Government, který má přístupnost těchto služeb zlepšit v celé EU.
digital
© Shutterstock / blackdogvfx

V digitalizaci ekonomiky a společnosti patří Česko v EU stále mezi podprůměrné státy. V rámci takzvaného indexu DESI, který stupeň digitalizace měří, se ČR v letošním roce umístila až na 18. místě.

Problémy má hlavně v zavádění e-Governmentu. Pod tento pojem spadají mimo jiné i elektronické volby, jednoduché placení daní či zakládání firem online cestou.

Ve snaze rozšířit digitální služby po celé EU vytvořila Evropská komise akční plán, o kterém se minulý týden hlasovalo v Evropském parlamentu a který má mezi europoslanci širokou podporu.

„ČR je dlouhodobě na úplném chvostu EU v oblasti e-Governmentu. Moje přání je, abychom se dostali na úroveň Estonska, ve kterém je kromě svatby a pohřbu možné bez vaší fyzické přítomnosti vyřídit všechny úřední úkony elektronicky,“ uvedl český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE).

„Chybí nám hlavně zjednodušení úředních procedur, sdílení dat v rámci státní správy, usnadnění přístupu k informacím, možnost online kontaktu s úřady,“ myslí si další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE).

Největší obětí jsou občané

Obecně jde v e-Governmentu o digitalizaci veřejné správy a elektronizaci veřejných služeb, online komunikaci s úřady včetně využívání elektronických podpisů nebo o otevřený přístup k veřejným informacím.

Telička: Moje přání je, abychom se dostali na úroveň Estonska.

Na nedostatečnou digitalizaci veřejné správy nejvíce doplácejí občané, kteří tak musí stát dlouhé fronty na úřadech.

V současnosti komunikuje s úřady pomocí internetu pouze třetina Čechů, v rámci celé EU jde ale o každého druhého člověka. V Estonsku se pak touto cestou s veřejnou správou dorozumívá 80 procent lidí.

Častým problémem jsou v České republice i složité formuláře, které se musí osobně nosit na různá místa. Z internetových stránek úřadů si je navíc stahuje jen 15 procent Čechů a pouze každý desátý je následně posílá z pohodlí domova. Oproti 90 procentům Estonců, kteří formuláře zasílají online.

„Ve srovnání s dalšími zeměmi EU je úroveň digitálních služeb v Česku hluboko pod průměrem. Nemůžeme se proto divit tomu, že v loňském roce bylo jedním z doporučení Komise pro Česko právě zvýšení dostupnosti elektronických veřejných služeb,“ připomíná europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Vláda by měla dělat více

Podle Teličky je však největším problémem politický nezájem o tuto problematiku.

„Jsem rád, že novým digitálním koordinátorem na Úřadu vlády byl jmenován Ondřej Malý. Digitální agenda je tak konečně v dobrých rukou. Je však nutné, aby příležitosti digitální ekonomiky pro ČR vnímala zejména naše politická reprezentace a vláda včetně jejího předsedy,“ dodává.

Telička: Jsem rád, že novým digitálním koordinátorem na Úřadu vlády byl jmenován Ondřej Malý.

Na druhou stranu má za sebou český e-Government v posledních letech i několik úspěchů.

Jedním z největších je vytvoření tzv. CzechPointů, kde mohou lidé získat například výpis ze svého rejstříku trestů, z katastru nemovitostí, insolvenčního rejstříku, výpis bodového hodnocení řidiče nebo si nechat zhotovit ověřenou kopii dokumentů.

Pozitivní je i existence datových schránek nebo základních registrů, což je systém, díky kterému je možné lehce zjistit, který státní úřad se o nás v uplynulém roce zajímal a jaké informace o nás zjišťoval.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

REKLAMA
REKLAMA