Digitální občanství už mají, nyní Estonci zvažují i vlastní virtuální měnu

V Estonsku se pomalu rodí nápad na vytvoření vlastní virtuální měny s názvem Estcoin. Její budoucnost je prozatím nejistá, pokud ale v budoucnu skutečně vznikne, doplní už existující digitální občanství. V rámci e-Governmentu to jsou právě Estonci, kteří udávají tempo a směr. Není tedy překvapivé, že nápad na novou kryptoměnu přišel zrovna od nich.
bitcoin
© Shutterstock / 3Dsculptor

Lidé po celém světě se již nějakou dobu mohou jednoduše stát občany Estonska. Minimálně v digitálním smyslu. V současné době estonské úřady evidují přes 22 tisíc osob s tzv. digitálním občanstvím. Z toho 3 670 v Estonsku vlastní nějakou soukromou společnost. Podle oficiálních čísel v této malé baltské zemi žije 1,3 milionu obyvatel. Vláda v Tallinu ovšem plánuje, že díky digitálnímu občanství v následujících 7 letech vydá na 10 milionů elektronických identit.

Estonci chtějí jít ještě dál. Objevují se totiž první návrhy na vytvoření vlastní estonské digitální měny, která by měla na digitální občanství navázat a doplnit jej.

Korjus: Je jasné, že zájem o virtuální měny je mezi naší rostoucí digitální komunitou velký.

Na počátku týdne s nápadem přišel ředitel tamního programu elektronického občanství Kaspar Korjus. Ten se nechal slyšet, že Estonsko by v budoucnu pro své „e-rezidenty“ mohlo vytvořit virtuální měnu, která by byla podobná již existujícím kryptoměnám typu Bitcoin či Ethereum, píše server EUObserver.

„Co by se vlastně stalo, kdyby země jako Estonsko vydávala svou vlastní kryptoměnu?“ ptá se na svém blogu Korjus.

„Je jasné, že zájem o virtuální měny je mezi naší rostoucí digitální komunitou velký,“ uvádí.

Podle Korjuse by se estonská digitální měna mohla nazývat Estcoiny. Druhým dechem však dodává, že by takový název nemusel být úplně správný, jelikož měna „by mohla nabýt mnohem větších rozměrů, než jsou hranice Estonska“.

„Časem by Estcoiny mohly být akceptovány jak veřejnými, tak soukromými službami. Stejně tak by se nová měna mohla využívat i globálně,“ myslí si.

Estonská vláda je však ve svém oficiálním stanovisku ohledně nápadu vytvořit vlastní kryptoměnu opatrná a od postoje Korjuse se distancuje. Ve svém prohlášení mimo jiné uvádí, že návrh „prozatím není oficiální politikou vlády“.

„Jedná se o inovativní návrh našeho týmu, který má na starosti estonské elektronické občanství. Je to jeden z více možných směrů, kterými se můžeme v budoucnu vydat,“ upřesnil Siim Sikkut, zástupce generálního tajemníka pro IT a telekomunikace na ministerstvu pro ekonomické záležitosti. Sikkut ale zároveň dodal, že podobné debaty a atmosféra předcházely i realizaci digitálního občanství.

Bylo by to legální?

Z právního hlediska ale stále není jasné, jestli by Estonsko mohlo virtuální měnu vytvořit legálně. Jedním z problémů může být i členství v eurozóně, ke které se Estonci připojili v roce 2011.

Ekonom z prestižního think-tanku Centre for European Policy Studies Daniel Gros si například myslí, že vytvoření státní kryptoměny by bylo jakýmsi základem pro vznik fondu státního majetku. Zároveň taky dodává, že právo EU v sobě obsahuje jen velmi málo nástrojů, jak národním vládám zabránit v tom, aby virtuální měny akceptovaly. Kamenem úrazu je ale podle jeho názoru to, zda virtuální měna je, nebo není zákonným platidlem.

Sikkut: Jedná se o inovativní návrh našeho týmu. Je to jeden z více možných směrů, kterými se můžeme v budoucnu vydat.

„Článek 128 Smlouvy o fungování EU stanoví, že bankovky vydávané Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají v Unii status zákonného platidla,“ připomíná Evropská komise a dodává, že z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky.

Ať už bude budoucnost navrženého Estcoinu jakákoli, není překvapivé, že s ním přišli právě Estonci. Tato malá země na východě Evropy je totiž světovým lídrem v tzv. e-Governmentu, ve kterém jde zejména o digitalizaci veřejné správy a elektronizaci veřejných služeb, online komunikaci s úřady včetně využívání elektronických podpisů nebo o otevřený přístup k veřejným informacím.

Pod tento pojem však spadá mnohem více včetně zmíněného digitálního občanství, díky kterému lidé získají snadný přístup ke každodenním službám typu bankovnictví, vyřizování věcí na úřadech, k řízení společností či k návštěvě lékaře. Součástí je i bezpečný přístup k internetovým službám včetně digitálního podpisu.

Samotní Estonci jsou pak díky rozvinutému e-Governmentu zvyklí z pohodlí domova třeba platit daně, zakládat firmy či hlasovat v tamních volbách. A estonských „vychytávek“ si všímají i čeští europoslanci.

„ČR je dlouhodobě na úplném chvostu EU v oblasti e-Governmentu. Moje přání je, abychom se dostali na úroveň Estonska, ve kterém je kromě svatby a pohřbu možné bez vaší fyzické přítomnosti vyřídit všechny úřední úkony elektronicky,“ uvedl nedávno pro server EurActiv europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE).

REKLAMA
REKLAMA