Debata EurActivu: Obavy, že Průmysl 4.0 povede ke zvýšení nezaměstnanosti, jsou liché

O takzvané čtvrté průmyslové revoluci toho bylo napsáno mnoho. Co si ale pod pojmem Průmysl 4.0 konkrétně představit? Jaké jsou rozdíly mezi Českem a Německem, které je pro tuzemsko v zavádění průmyslu 4.0 nejdůležitějším zdrojem inspirace? A mají se lidé obávat, že jim roboti budou brát pracovní místa? I těmto otázkám se věnovala včerejší debata, kterou pořádal EurActiv ve spolupráci s EU Office České spořitelny.
Průmysl 4.0
Zdroj: shutterstock.com; autor: Monkey Business Images

„Průmysl 4.0 není jen o robotizaci, automatizaci a digitalizaci, ale hlavně o propojování všech informačních systémů, strojů, výrobních linek i výrobků. Dojde k propojení a vytvoření jedné velké sítě, kde budou kolovat data mezi výrobní firmou, zákazníkem a dodavatelem. Díky tomu budou moci firmy reagovat na přání zákazníků v reálném čase,“ přiblížil koncept průmyslu 4.0 na včerejší debatě analytik Knowledge Centra České spořitelny Radek Novák.

Zároveň také upozornil, že se jedná o mnohem širší problematiku. Průmysl 4.0 se totiž netýká jen výroby, ale i mnoha dalších oborů.

„Ke změnám dochází také v bankovnictví, zdravotnictví nebo zemědělství. Zde se rozvíjí koncept Agriculture 4.0. Vznikají například senzory v traktu krav, které vysílají informace do cloudu, podle toho se poté upravují krmné dávky, a zvyšuje se tak dojivost krav. Jde to napříč celou ekonomikou,“ vysvětlil Novák.

Průmysl 4.0 se v poslední době stal velkým tématem také v Česku, které má pro jeho zavedení velmi dobré předpoklady.

„Výhoda České republiky je, že máme velmi dobrou průmyslovou základnu. Zpracovatelský průmysl dnes tvoří 25 % HDP, čímž jsme jednoznačně jednička v EU,“ uvedl ředitel odboru sektorové expertizy a průmyslové politiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Oldřich Macák s tím, že pokud bychom hovořili o průmyslu obecně, jedná se dokonce o 40 %.

Právě na MPO v současnosti vzniká materiál Iniciativa Průmysl 4.0, který zahrnuje například plány na podporu investic, aplikovaného výzkumu a zpracovává také otázky spojené s kybernetickou bezpečností. Od dubna je iniciativa v mezirezortním připomínkovém řízení a do konce července by měla být projednána vládou.

Česká ekonomika je otevřenější než německá

V zavádění Průmyslu 4.0 se Česko rozhodlo spolupracovat hlavně se sousedním Německem, které na konceptu čtvrté průmyslové revoluce pracuje už od roku 2011. Na začátku října byl tento úmysl stvrzen dohodou uzavřenou mezi českým ministerstvem průmyslu a obchodu a německým Spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (BMBF). Vzájemná spolupráce má být zaměřená na výzkum, vývoj a inovace, a to především s ohledem na malé a střední podniky.

Inspirace české Iniciativy Průmyslu 4.0 navíc pochází z podobného materiálu vytvořeného právě v Německu.

„Iniciativa Industrie 4.0 je k nám přenášena také proto, že je tu spousta firem, které jsou těsně spjaty s globálními korporacemi, které mají sídlo v Německu, ať už to jsou jejich součásti nebo subdodavatelé. Tím české podniky přejímají jejich firemní kulturu a standardy,“ vysvětlil provázanost českých a německých firem člen expertního týmu pro digitální ekonomiku ze Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Holoubek.

Holoubek v rámci debaty zároveň upozornil na specifika českého průmyslu. Tuzemská ekonomika je totiž mnohem otevřenější, než je ta německá. V Česku je navíc vyšší podíl malých a středních podniků, které jsou navázány nejen na Německo, ale i na další země.

Právě pro české malé a střední podniky by Průmysl 4.0 mohla být dobrá příležitost, myslí si Novák z České spořitelny. „V Německu se na Industrie 4.0 podílelo hodně velkých firem, jako Siemens. Já si však nemyslím, že to je obor pouze pro velké firmy, ale i pro malé a střední podniky, které jsou v Česku hojně zastoupené,“ řekl na debatě s tím, že ceny potřebných zařízení, jako jsou například 3D tiskárny, se stále snižují. Jsou proto pro menší firmy dostupnější.

Hodina práce robota je osmkrát levnější

S pojmem průmysl 4.0 jsou často spojená také obavy, že budou lidé nahrazeni stroji. Už dnes jsou totiž průmysloví roboti ve výrobě hojně využívaní. Podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) poroste trh s průmyslovými roboty v letech 2015-2017 rychlostí 12 % ročně a v roce 2017 přesáhne hranici 2 milionů robotů, píše se v dokumentu České spořitelny s názvem České strojírenství – Quo vadis?.

Výhodou průmyslových robotů je například zvýšení produktivity a rychlosti, hodina práce robota navíc stojí až osmkrát méně, než hodina zaměstnance.

„Roboti nahrazují lidi také kvůli bezpečnosti, nevhodnému pracovnímu prostředí či manipulaci s těžkými předměty. Řeší ale i problém s nedostatkem pracovní síly a stárnutím populace. Přesto to neznamená, že by zaměstnanci nebyli potřeba – naopak, lidé budou stále důležitější pro obsluhu, servis a programování robotů,“ píše se v dokumentu České spořitelny. Podle Macáka se také počítá s tím, že by lidé pracující ve výrobě mohli být přesunuti do sektoru služeb.

Kritické hlasy, podle kterých bude kvůli Průmyslu 4.0 ohrožena celá řada pracovních míst, zaznívají především z odborových svazů. Podobné námitky odborů však člen představenstva Hospodářské komory ČR Martin Plachý považuje za zcela liché.

„Myslím, že je to přesně obráceně. Všechny předešlé revoluce vedly k tomu, že práce bylo víc a víc, a to platí i dnes. Automatizace roste, a lidí je přesto stále nedostatek,“ řekl Plachý a dodal, že stěžejním limitem růstu je v současnosti právě nedostatek pracovních sil.

Česko už není jen zemí montoven

Odborníci ale připouští, že je potřeba se na změny ve vzdělávání a na pracovním trhu připravit. V tom hraje klíčovou roli stát, na ministerstvech proto už dnes vznikají různé digitální strategie. S rozvojem vzdělávání počítá například zmiňovaná Iniciativa Průmyslu 4.0 z dílny MPO, ale také Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 ministerstva školství či Strategie digitální gramotnosti na období 2015 až 2020, kterou s cílem podpořit zaměstnanost v IT sektoru připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle řečníků by stát měl při zavádění Průmyslu 4.0 pomoci nejen ve vzdělávání, ale i v dalších oblastech, jako je rozvoj internetových sítí nebo zabezpečení dat. Zásadní role státu podle Martina Bunčeka z Technologické agentury ČR spočívá také v podpoře výzkumu a vývoje a spolupráce mezi českými firmami s globálními společnostmi.

„Co se týče přílivu zahraničního kapitálu, Česko už dávno není pouze zemí montoven. V posledních čtyřech letech jsou zde umisťovány také globální vývojové centrály, což je pozitivní signál. Proto je pro nás zásadní podpora spolupráce nejen mezi akademickou sférou a firmami, ale také mezi českými malými a středními podniky s globálními firmami, které zde působí,“ tvrdí Bunček.

Eliška Kubátová

Článek vznikl u příležitosti konání diskusního setkání na téma „České podniky ve čtvrté průmyslové revoluci. Pomohou investorům plány státu a Evropské unie?“, kterou 29. června pořádal zpravodajský portál EurActiv.cz ve spolupráci s EU Office České spořitelny.

REKLAMA
REKLAMA