Balíček EU pro malé a střední podniky chytá druhý dech

Evropská komise včera zveřejnila vyhodnocení Aktu pro malé a střední podniky, jehož smyslem je zlepšit malým a středně velkým firmám podmínky podnikání napříč Unií. Exekutiva v dokumentu slibuje, že se nyní zaměří na snižování byrokratické zátěže, zlepšování přístupu k financím a navrhne harmonizaci daňových systémů.

Ozubené kolo
Zdroj: CreativeCommons.org; autor: ralphbijker.

Ve svém hodnocení dvouleté existence Aktu pro malé a střední podniky Komise přichází s 29 doporučeními, jejichž cílem je zjednodušit malým a středně velkým firmám podnikání v zemích EU. Od nových návrhů si slibuje konkrétnější výsledky.

„Jde nám hlavně o zjednodušení, což je malým a středně velkým podnikům velmi blízké,“ uvedl komisař pro podnikání a průmysl Antonio Tajani.

Na malé a střední podniky (MSP), mezi něž se počítají firmy s méně než 250 zaměstnanci, dopadla finanční a hospodářská krize tvrdě. Malým podnikům se zhoršil přístup k úvěrům a dalším zdrojům financování, sužují je pozdní platby a administrativní náklady, s nimiž se na rozdíl od velkých firem nejsou schopny jednoduše vypořádat.

Přitom jsou to ale právě malé firmy, na nichž evropská ekonomika podle statistik stojí. Do klasifikace MSP se dnes vejde 99 % evropských firem. Jejich podíl na tvorbě HDP je zhruba 70 % a přibližně stejnou měrou se podílejí i na množství pracovních míst. Díky své flexibilitě jsou často vnímány i jako motor příštích inovací.

Evropská unie proto v roce 2008 přijala balíček návrhů a iniciativ, tzv. Akt pro malé a střední podniky, který má malým a středně velkým firmám podnikání usnadnit. Celý balíček je postaven na deseti zásadách, mezi kterými najdeme například zlepšení přístupu MSP k financování, poskytnutí druhé šance poctivým podnikatelům, kteří zbankrotují, nebo podporu získávání nových dovedností a zkušeností.

Vyhodnocení měla Komise původně předložit již během prosince, ale kvůli politickým tahanicím se dokument několikrát musel přepracovat.

Tajani včera upozornil na některá doporučení, s nimiž exekutiva ve svém hodnocení přichází. Podle Komise je třeba, aby se v EU snížila doba potřebná pro založení nového podniku na tři dny. Založení nové firmy by také nemělo stát více než 100 eur. Komisař dále uvedl, že je v EU třeba posílit systém ručených půjček a zlepšit podmínky pro účast MSP ve veřejných zakázkách.

Podnikatelé vyzývají k aktivitě

Zástupci sdružení, která v Bruselu hájí zájmy malých a středně velkých podniků, jsou s nejnovějšími návrhy Komise zjevně spokojeni, ale také upozorňují, že slova nic nestojí. „Je to opravdu pokrok, ale musí být doplněn i odpovídajícím navýšením finančních prostředků. Bez nich jsou to jen slova,“ prohlásil Andrea Benassi, generální tajemník Evropské asociace řemeslníků a malých a středních podniků (UEAPME),

Benassi namítá, že EU sice do programů určených na podporu malých a středně velkých podniků nalila 500 milionů eur, „ale je otázkou, jestli ty peníze také u MSP skončily“. Poptávka podle něj roste a EU by měla rozpočet na podporu MSP v příštím programovacím období zdvojnásobit.

Evropská aliance malých podniků (ESBA) ocenila, že Komise klade důraz na vyhodnocování dopadů schvalované legislativy na malé a střední podniky, tzv. MSP-test, a uvědomuje si, že všechny podniky nejsou stejně velké. Pokud své sliby Komise plnit nebude, budeme jí je připomínat, říká Patrick Gibbels, zástupce ESBA v Bruselu.

Společný daňový základ a DPH

Některé z návrhů Komise jsou ale poněkud kontroverzní. Patří mezi ně plánované zveřejnění legislativního návrhu k vytvoření společného základu daně z příjmu právnických osob a nová strategie v oblasti DPH. Evropská komise své návrhy ale hájí a říká, že povedou k odstranění překážek, které podniky odrazují od aktivit v jiných členských zemích EU.

S návrhem harmonizace daňového základu přišlo ve svém nedávném návrhu Paktu pro konkurenceschopnost také Německo s Francií. Proti se však vzápětí zvedla vlna odporu. S harmonizací (byť zatím nikdo nespecifikoval, jak by měla vypadat) nesouhlasí řada členských zemí – vedle Irska se jedná o Českou republiku, Slovensko nebo Bulharsko.

Britský europoslanec z ECR Malcolm Harbour, který jinak návrhy Evropské komise k Aktu pro malé a střední podniky přivítal, se obává, že harmonizace daňového základu bude jen předstupněm pro harmonizaci daňových sazeb a označil jí za „první hřebíček do rakve daňové konkurence“. Harbour v Evropském parlamentu předsedá výboru pro vnitřní trh.

Z návrhů, které se v mnohokrát přepracovávaném dokumentu objevily v průběhu ledna, jich řada zmizela. Jmenujme například návrh na posílení role tzv. vyslance malých a středních podniků (jedná se o úředníka Komise, který působí jako prostředník mezi Komisí a MSP) při vyhodnocování MSP-testu, nebo doporučení, aby od roku 2013 musely být dluhy zbankrotovaných firem vyrovnané do tří let.

V dokumentu jsou ale i některé novinky. Komise chce například do konce roku 2011 přijmout iniciativu zaměřenou na sociální podniky, což jsou firmy, jejichž hlavním cílem není jen zisk, ale především plnění určitých sociálních nebo environmentálních cílů (více o sociálních podnicích čtěte zde). Nově má vzniknout také nástroj, který podnikům, jež by rády rozšířily své aktivity do jiných členských zemí EU, poskytne potřebné informace o tamním smluvním právu. Novinkou je i zavedení jednotné procedury pro vymáhání přeshraničních dluhů.

„Komise toho udělala hodně, ale pokud se chceme z této krize dostat, ještě toho hodně udělat musí,“ uzavřel komisař Tajani.


Chcete podnikat v EU? Praktické informace a odkazy na relevantní zdroje informací hledejte na EU4YOU.cz.

REKLAMA

REKLAMA