Až 125 nesourodých databází na ministerstvu. V době, kdy jsou propojeny i ledničky

Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
digital
© Shutterstock / Ekaphon maneechot

Digitální ekonomika je tématem, které již nějakou dobu rezonuje na evropské úrovni. Evropská komise před dvěma lety přijala strategii pro vytvoření jednotného digitálního trhu, kterou se od té doby Unie snaží plnit. Její rozsah je široký. Od online obchodování, přes rychlý internet až po elektronizaci státní správy. Aktivní však v tomto ohledu musí být i samotné členské státy.

Tématu rozvoje digitální ekonomiky v České republice se na konci května věnovala i debata, kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky a na které vystoupila například europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) či ekonom a nedlouho poté nově jmenovaný státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

„V současné době na vládě pracujeme na akčním plánu pro vytvoření společnosti 4.0. Snažíme se poukázat na to, že digitální trh je jedním ze základů pro společnost 4.0. Důležitá je v tomto ohledu například konektivita, kyberbezpečnost a elektronizace státní správy,“ uvedl Chmelař.

Nepřehledná a složitá elektronizace

Pokud jde o e-Government, v tom Česká republika dlouhodobě zaostává. I když se situace v poslední době v tomto ohledu zlepšuje, stále máme co dohánět. Důvodem je především složitost a nejednotnost informačních systémů státní správy.

„Nejvyšší kontrolní úřad před časem upozornil na 125 vzájemně nepropojených databází ministerstva životního prostředí. Taková digitalizace je noční můrou i pro samotné úředníky,“ upozornil Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Celkově státní správa využívá na 6 200 takových databází.

Chmelař: V současné době na vládě pracujeme na akčním plánu pro vytvoření společnosti 4.0.

Chmelařovi se pak nelíbí složitost českého e-Governmentu. „Státní správa poskytuje celou řadu online služeb už dnes, ale jejich přehlednost je opravdu omezená,“ dodal.

e-Government však není jedinou důležitou součástí jednotného digitálního trhu. Například v online obchodování jsou na tom Češi znatelně lépe.

„Až 23 % českých podniků nabízí své služby online. Jejich obrat z těchto služeb činí 100 miliard korun ročně,“ upozornil Chmelař. Důraz bychom podle něj měli klást na legislativní rámec a přeshraniční obchod, ve kterém stále existují velké překážky.

„Zkušenost se zahraničním nákupem v ČR byla poněkud děsivá, některé služby byly dlouhodobě omezené, jsou zde stále výrazné překážky, pokud jde například o doručovací služby a podobně,“ dodal.

Spoléháme na Estonsko

Úspěchy českého e-commerce potvrdila i Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice.

„ČR se nachází na třetím místě, pokud jde o zapojení podniků do přeshraničního online obchodu. Co se týče obratu malých a středních podniků v online obchodování, tam jsme dokonce na druhém místě v Unii,“ připomněla.

Nedostatky a překážky v této oblasti podle ní přetrvávají, nicméně Komise již všechny důležité legislativní návrhy předložila. Nyní však musí projít schvalovacím procesem.

„Spoléháme na estonské předsednictví,“ prozradila. Estonsko je obecně považováno za evropského lídra v digitální agendě.

Žáková: ČR se nachází na třetím místě, pokud jde o zapojení podniků do přeshraničního online obchodu.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš však upozornil i na silnou konkurenci z Asie a Jižní Ameriky.

„Problém regulace internetu spočívá v tom, že internetové služby mohou být snadno přístupné po celém světě. Poskytovatelé služeb, na které regulace v EU dopadá, tak musí o přízeň svých zákazníků často soupeřit s konkurencí z Asie a Jižní Ameriky, kde nejsou regulatorní podmínky tak přísné,“ upozornil.

K internetu jsou připojené už i ledničky

Důraz na odstranění překážek v přeshraničním obchodování klade i europoslankyně Charanzová.

„Je důležité, aby v online prostředí nedocházelo k diskriminaci na základě národnosti, respektive země odkud zboží či služby objednáváme. Největší ‚rozbuškouʻ jsou však nyní v Evropském parlamentu záruční podmínky. Sladit záruční lhůty nebude snadné,“ uvedla.

Žáková: Je zde zjevná potřeba reagovat na současné výzvy, zařízení připojených k internetu je čím dál více. Do tohoto internetu věcí patří i ledničky, televize nebo hračky.

V návaznosti na Chmelaře však vyzdvihla i kyberbezpečnost a ochranu osobních údajů. „Je důležité, aby uživatel věděl, co se s jeho daty děje, aby měl možnost být zapomenut a aby byl informován v případě hackerského útoku,“ dodala.

Komise by podle Žákové měla do září předložit přezkum strategie kybernetické bezpečnosti platné od roku 2013.

„Je zde zjevná potřeba reagovat na současné výzvy, zařízení připojených k internetu je čím dál více. Do tohoto internetu věcí patří i ledničky, televize nebo hračky,“ uvedla. Zajištění bezpečnosti v online prostředí tak bude v následujících letech jednou z priorit. A soukromé společnosti na to nestačí.

„Mluvili jsme se zástupci společnosti Avast. Ti nám řekli, že bezpečnostní hrozby jsou opravdu velké, zatímco některé oblasti nejsou vůbec regulované. Kybernetické útoky jsou vedeny i skrze tato připojená zařízení a soukromé společnosti nejsou schopné je všechny zabezpečit. Proto volají po jednotné regulaci na úrovni EU,“ uzavřela Žáková.

REKLAMA
REKLAMA