Atraktivitě podnikatelského prostředí v ČR by pomohla zdravá státní správa

Česká republika si na nezájem zahraničních investorů nemůže v žádném případě stěžovat. Na druhou stranu podle nejrůznějších průzkumů atraktivitě jejího podnikatelského prostředí ubírá nedostatečný boj s korupcí či nezvykle časově náročná řízení při zakládání firem. Přitom některé evropské země dokážou byrokratické překážky omezit na minimum.

Podnikání
Zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: worradmu.

Opakované závěry výročních zpráv Evropské komise, které si všímají konkurenceschopnosti, poukazují na přílišnou byrokratickou zátěž, jimiž české úřady zatěžují podnikatelské prostředí. Státním institucím a jejich transparentnímu jednání přikládá pro podnikání zásadní význam také poslední Zpráva o mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou sestavilo Světové ekonomické fórum, a efektivní státní správa představuje i jednu z priorit Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020.  

Je však fungování veřejné správy klíčové i ve chvíli, kdy se zahraniční firmy rozhodují, zda budou v České republice investovat? Nebo se při tom snad řídí jinými ukazateli? A jaká je situace České republiky v porovnání s blízkými evropskými zeměmi? 

Česká atraktivita poskvrněná korupcí a neprůhledností 

Z loňského průzkumu, který ve spolupráci s německými hospodářskými komorami mezi čtrnácti zeměmi střední a východní Evropy provedla Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), vyplývá, že Česká republika pro německé investory zůstává stabilně nejatraktivnější zemí v regionu. A co je důležité, děje se tak navzdory problémům v oblasti právního systému i odborného vzdělání.  

„Na atraktivitu českých zemí pro německé podnikatele mají vliv i těžko vyčíslitelné faktory, jako je geografická a kulturní blízkost či dlouhá průmyslová tradice,“ tvrdí prezident ČNOPK Rudolf Fischer. Bylo by ale prý velkou chybou domnívat se, že tomu tak bude navždy. Stát by se proto měl zasadit například o zkvalitnění vzdělávání, podmínek pro výzkum a vývoj a o stabilnější právní rámec i vymahatelnost práva.  

„Účinnější boj s nedostatečnou transparentností veřejných zakázek je pro české podnikatelské prostředí velmi důležitý,“ zdůraznil Fischer. Krom toho zmínil, že podle ohlasů členských firem komory i dalších německých podniků v České republice místní byrokracie často podniky neúměrně zatěžuje.  

Korupce a efektivita veřejné správy představují obecné problémy středo- a východoevropského regionu a ani Česko není výjimkou. V hodnocení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek mu němečtí podnikatelé přisoudili dokonce poslední příčku, čímž jej zařadili až za Albánii, Maďarsko a Bulharsko.  

Otázce neprůhledných zakázek a zpolitizované státní správy se věnuje také Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení. EurActivu řekla, že jádro korupce spočívá v setkávání veřejného a soukromého sektoru. Její tvrzení dokládají čísla průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) z roku 2010, která uvádějí, že zatímco v soukromém sektoru se podle podnikatelů lze v 75 % případů obejít bez provizí a protislužeb, v oblasti veřejných zakázek si něco takového myslí jen 7 % respondentů.  

„Beze změn ve fungování veřejné správy jen těžko dosáhneme růstu podnikatelských investic,“ upozornila proto Petráková. Jedním dechem však dodala, že odpovědnost nemůže nést pouze veřejná správa, ale snažit by se měli i samotní podnikatelé. „České podniky v tomto ohledu za západoevropskými silně zaostávají,“ zhodnotila situaci.  

Daňové účetnictví, co nebere konce  

Podle Karla Havlíčka, předsedy AMSP ČR, podnikatelské prostředí tvoří stát společně se zaměstnanci, zaměstnavateli a částečně i bankami. Přitom je zřejmé, že požadavky na státní správu se liší od toho, zda je vznáší mikrozemědělec, nebo nadnárodní koncern.  

„Právě proto se od státu očekávají hlavně jasná pravidla, vytyčené hřiště a profesionální výkony rozhodčích,“ řekl Havlíček.  

V takovém dohledu se ale České republice příliš nedaří. Alespoň o tom vypovídá poslední porovnání kvality státní správy v jednotlivých členských státech z dílny Evropské komise.  

V něm se uvádí, že Česko v poslední době dosáhlo dílčích úspěchů, například v modernizaci a elektronizaci státní správy. Jenže kromě již zmíněného rizika korupce si Komise povšimla například i skutečnosti, že založení společnosti v Česku zabere dva týdny, což je dvojnásobek evropského průměru. Vyřídit daně zde pak podniku potrvá více než 550 hodin, čímž Česká republika dalece zaostává za ostatními členy EU.  

Byrokratické překážky zmíněného typu investory pochopitelně zajímají, jak EurActivu potvrdil i Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Administrativní zátěž je sice těžko měřitelná, ale určitý obrázek lze získat z délky doby, kterou vyřízení úředních náležitostí zabere, a výšky nákladů na založení nové firmy. Ty se prý v Česku šplhají k 1.119 eur, což je číslo ležící mírně nad evropským průměrem.

„Naopak nejlépe jsou na tom Dánsko, Slovinsko, ale také Bulharsko,“ podotkl Jedlička. Zatímco v Dánsku a Slovinsku se neplatí vůbec nic, v Bulharsku vychází založení nové firmy na 71 eur.  

Nenechat se oklamat tělem  

Atraktivita podnikatelského prostředí tak zřejmě příliš nesouvisí s ekonomickým rozvojem země a či její geografickou polohou. V hodnotících žebříčcích, které se problematice věnují, se na vysokých příčkách tradičně umisťují severské státy, a co je překvapivé, mnohdy se tam dostanou i evropské země s nižší životní úrovní.  

Zemím považovaným za podnikatelsky atraktivní často pomáhá potenciál hospodářského růstu, oproti západní Evropě zanedbatelné zadlužení anebo levnější pracovní síla či nižší ceny energií. Například takzvaný Business Index České spořitelny za investičně nejpřitažlivější považuje pobaltské státy, ale i Česko a mnohé země na jihovýchod od našich hranic. Na posledních místech se objevuje jižní Evropa.  

S tím souhlasí i Barbora Půlpánová z ČEZu. EurActivu sdělila, že energetický hráč pro posuzování rizikovosti zahraničních investic využívá vlastní hodnocení, ta se ale často shodují s nezávislými indexy.  

„Například Bulharsko či Rumunsko jsou pravidelně v první desítce jako země s velmi příznivým podnikatelským prostředím,“ uvedla.  

Jak se můžeme přesvědčit z pravidelných hodnotících zpráv Evropské komise, ani jedna ze zmiňovaných zemí sice nemůže sloužit jako vzor skvěle fungujícího ve státního aparátu, přesto se jedná o podnikatelsky poměrně atraktivní země.  

Je tedy možné, že se firmy navzdory nejrůznějším žebříčkům a hodnocení ve skutečnosti při rozhodování o umístění investic o korupčnost a byrokracii ve skutečnosti tolik nezajímají a upřednostňuji jiné faktory? 

Možnou odpověď nabízí Karel Havlíček z AMSP ČR, který se domnívá, že fungování státní správy v České republice nemusí představovat až tak zásadní problém. „Nikoliv ale proto, že by stát byl natolik skvělým moderátorem podnikatelských aktivit, ale čistě proto, že firmy se na něj spoléhají čím dál méně a uvědomují si, že se obejdou i bez jeho pomoci,“ řekl.  


Článek vychází v rámci Special Report: Podnikání v Evropě (4.-8. února), který na stránkách EurActivu podpoříl EU Office České spořitelny.

REKLAMA
REKLAMA