WhatsApp a Skype se bouří, Komise od nich vyžaduje přísnější ochranu dat

Evropská komise představila návrh na posílení ochrany soukromých dat internetových uživatelů. Pravidla se mají týkat zejména společností jako WhatsApp, Facetime či Skype. Ty však s novými pravidly nesouhlasí, namítají totiž, že by výrazně poškodila jejich podnikání. Podle Komise by se ale na tyto firmy měla vztahovat stejná pravidla, jako na běžné poskytovatele telekomunikačních služeb.
data protection
© Shutterstock/Rawpixel.com

Evropská komise včera představila návrh nařízení, které má za cíl posílit ochranu osobních dat uživatelů internetových služeb. Nová pravidla se budou týkat zejména poskytovatelů služeb jako WhatsApp, Facetime či Skype, tedy těch, kteří poskytují telekomunikační služby. V případě porušení předpisů hrozí společnostem pokuta až do výše 20 milionů eur či 4 % jejich celosvětového obchodního obratu.

Nový systém pravidel, tzv. ePrivacy, je novelizací směrnice z roku 2009, která umožňuje nastavit různá pravidla pro ochranu osobních údajů v rámci jednotlivých zemí. Systém ePrivacy by ale nově fungoval ve stejném režimu na celém území Unie.

Facetime využívají i eurokomisaři

Navržená pravidla nicméně vyvolala silný odpor ze strany poskytovatelů, kteří svým zákazníkům nabízejí komunikaci přes internet. Kromě výše zmíněných firem mezi ně patří také poskytovatelé komunikačních a chatovacích služeb, které využívají hráči počítačových her.

Andrus Ansip, místopředseda Evropské komise, který má na starosti mimo jiné oblast telekomunikací, během představení návrhu využil i vlastní zkušenost s těmito službami. Prozradil totiž, že službu Facetime společnosti Apple využívá k volání se svou rodinou, která žije v Estonsku. Podle nových pravidel by jejich internetový hovor měl podléhat stejným pravidlům na ochranu soukromých dat, jakým podléhají běžné telefonní hovory.

Pokud by poskytovatelé podobných služeb chtěli i nadále sbírat data o svých uživatelích, museli by je nově požádat o výslovný souhlas s jejich sběrem, uchováváním a použitím. A navíc by jim každých šest měsíců museli připomínat, že takový souhlas poskytli a dotázat se, zdali nezměnili svůj názor.

„Nemyslím si, že je příliš složité zeptat se lidí, zdali s užíváním svých dat souhlasí,“ uvedl k návrhu Ansip.

V průzkumu, který si nechala vypracovat Evropská komise, celých 92 % respondentů uvedlo, že by přísnější pravidla týkající se ochrany jejich osobních dat uvítalo. Nelíbí se jim zejména sbírání informací o obsahu, času a místě hovorů.

Lobbisté se bouří

Nařízení ePrivacy doplňuje rozsáhlejší systém pravidel, které se ochranou soukromých dat občanů EU zabývají a zabezpečují ji, a která byla přijata během minulého roku. Systém ePrivacy by pak měl vstoupit v platnost v roce 2018.

Ansip: Nemyslím si, že je příliš složité zeptat se lidí, zdali s užíváním svých dat souhlasí.

„Evropská legislativa na ochranu údajů přijatá v loňském roce zajišťuje vysoký standard ochrany ve prospěch občanů i podniků v EU. Dnes představujeme také naši strategii pro usnadnění mezinárodní výměny údajů v globální digitální ekonomice a prosazování vysoké úrovně ochrany údajů v celém světě,“ prohlásila česká eurokomisařka Věra Jourová.

„Naše návrhy doplní právní rámec EU pro ochranu údajů. Díky nim bude soukromí v prostředí elektronických komunikací chráněno moderními a účinnými pravidly a evropské instituce budou uplatňovat stejně vysoké standardy, jaké očekáváme od členských států,“ dodal následně místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

timmermans

Frans Timmermans © European Union, 2016

Zástupci a lobbisté internetových společností však namítají, že oblast poskytování internetových služeb je již nyní neférově regulována vysokými nároky na ochranu soukromí, které firmám sběr dat, například o místech uživatelova pohybu, velmi ztěžují.

Ve svém důsledku je podle lobbistů velmi složité vytvářet kvalitní služby, jako jsou třeba mapy. Na druhou stranu firem jako Google, který provozuje službu Google Maps, se podle jejich názorů podobná omezení netýkají.

Další čtyři roky vyjednávání?

Ansip však trvá na tom, že nová legislativa a potřeba souhlasu uživatelů se sběrem jejich dat v konečném důsledku dodá soukromým firmám více jistoty a pomůže jim využívat sesbíraná data takových způsobem, který podpoří jejich podnikání.

„Dnes telekomunikační společnosti nemohou sesbíraná data komercionalizovat. Rádi bychom vytvořili prostor a možnosti, které by firmám dovolily se sesbíranými daty a metadaty obchodovat. Avšak jen pod podmínkou výslovného souhlasu uživatelů,“ prohlásil.

Waterworth: Toto je klasický příklad nevyzrálého trhu, který je předčasné regulovat.

Někteří bruselští odborníci na ochranu soukromí však rychle vyjádřili své znepokojení. Obávají se zejména toho, že ePrivacy potká stejný osud jako jedno z předešlých nařízení o ochraně dat, které bylo schváleno až po čtyřech letech tvrdého vyjednávání.

Nakonec bylo v roce 2016 přijato, nicméně do té doby poslanci Evropského parlamentu navrhli v jeho souvislosti rekordní počet pozměňovacích návrhů, což ukazuje, jak důležitá tato oblast pro lobbistické skupiny je.

Pokud rozhovory o novém systému ochrany dat uživatelů potrvají opět takto dlouhou dobu, technologie a internetový prostor se může natolik změnit, že systém již nebude použitelný. „Není to jen trh, který by mohl zamrznout. Tento návrh ovlivní i to, jak se bude trh vyvíjet,“ uvedl Laurent De Muyter, právník zabývající se ochranou soukromí ve společnosti Jones Day.

Prohlížeče vás nebudou sledovat

„Toto je klasický příklad nevyzrálého trhu, který je předčasné regulovat,“ uvedl například James Waterworth, místopředseda Asociace počítačového a komunikačního průmyslu, tedy lobbistické skupiny, která reprezentuje zájmy technologických firem včetně Googlu a Facebooku.

Systém ePrivacy se však netýká jen poskytovatelů komunikačních služeb. Nová pravidla se totiž vztahují i na internetové prohlížeče. Ty si budou nově muset od svých uživatelů vyžádat výslovný souhlas, pokud budou chtít sledovat a zaznamenávat jejich surfování po internetu. Stejné to bude i s šestiměsíční lhůtou pro opětovné vyžádání takového povolení.

V případě prohlížečů se začaly bránit zejména reklamní společnosti, jelikož ty bez souhlasu uživatelů nebudou moci vytvářet tzv. personalizovanou reklamu. Zástupci firem v tomto ohledu namítají, že by to poškodilo jejich internetové obchody.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA