Rusové se pokusí ovlivnit německé parlamentní volby, varuje tajná služba

Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
kyberbezpečnost
© Shutterstock / BeeBright

Zpravodajské služby členských zemí EU a Spojených států v poslední době čím dál častěji upozorňují na nebezpečí kybernetických útoků a dezinformačních kampaní zejména ze strany Ruské federace. Téma kybernetické bezpečnosti, propagandy a informační války se stává jedním z hlavních bodů jednání nejvyšších vojenských a politických představitelů Severoatlantické aliance.

Že nejde jen o plané a nepodložené obavy, včera potvrdila i německá zpravodajská služba BfV (Bundesramt für Verfassungsschutz). Ta ve své poslední zprávě uvedla, že ruská propagandistická a dezinformační kampaň, která má za cíl destabilizovat německou společnost, stále posiluje. Problémem jsou v poslední době zejména stále častější kybernetické útoky proti tamním politickým stranám.

„Jsme svědky stále agresivnější a intenzivnější kybernetické špionáže a útoků, které mohou potenciálně ohrozit vysoké německé představitele, členy parlamentu, ale i jednotlivé zaměstnance demokratických politických stran,“ uvedl šéf BfV Hans-Georg Maassen.

Ten již dříve prohlásil, že má značné obavy ohledně ruských snah zasahovat a ovlivňovat nadcházející parlamentní volby. Důkazy jsou podle něj čím dál zřetelnější a kybernetické útoky, které budou mít za cíl ovlivnění voleb, jsou pravděpodobné.

Cílem je posilovat extremistické strany

BfV také tvrdí, že objevila velmi různorodé způsoby a nástroje, které ruská propaganda v Německu používá. Stejně tak mluví o enormních finančních částkách, které jsou na tyto aktivity ze strany ruské vlády vynakládány. Dezinformační kampaně a útoky jsou v rámci Spolkové republiky cíleny nejen na zmíněné politické strany, ale také na rusky mluvící komunity, politická hnutí a vlivné osoby.

Hlavním cílem těchto útoků je podle zpravodajské služby rozšířit mezi obyvateli pocit nejistoty, posílit nejrůznější extremistické skupiny a strany, zkomplikovat práci federální vlády a celkově oslabit nebo destabilizovat Spolkovou republiku Německo.

Jedním z hlavních aktérů této kybernetické a informační války je podle zpravodajských služeb ruská hackerská skupina APT 28, známá jako Fancy Bear nebo Strontrium. Právě na ni padá podezření, že má na svědomí útoky proti Národní komisi americké Demokratické strany během letošní předvolební kampaně a útoky na německý parlament v roce 2015.

Němečtí představitelé Moskvu obviňují, že jejím záměrem je i manipulace německých médií s cílem posilovat strach z migrační krize, oslabit důvěru německých voličů a vytvořit silný odpor vůči protiruským sankcím.

Merkelová: ovlivňování voleb nelze vyloučit

Německé zpravodajské služby na tyto hrozby upozorňují již dlouho, nicméně v poslední době se varování znásobila a to především z důvodu nezvykle vysokého počtu útoků.

K hrozbě kybernetických útoků se minulý měsíc vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní nelze vyloučit, že se ruská vláda bude snažit německé volby v roce 2017 prostřednictvím internetových útoků a dezinformačních kampaní ovlivnit.

Nejsou to však jen Němci, kteří své obavy dávají najevo. Kupříkladu estonský ministr zahraničních věcí Sven Mikser ve čtvrtek v Hamburku během setkání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prohlásil, že Rusko bude ve své „psychologické válce“ i nadále pokračovat a šíření falešných informací se nezastaví.

„Je celkem jisté, že to zkusí znovu,“ uvedl Mikser v souvislosti s nedávnými útoky hackerů během americké prezidentské kampaně. „Budou se snažit nás překvapit. Na to bychom si měli dát pozor a bránit se proti tomu,“ dodal.

Estonci ví, o čem mluví. Na kybernetickou bezpečnost se více zaměřili zejména po útocích z roku 2007, při kterých hackeři napadli soukromé i vládní internetové stránky. Estonci jsou přesvědčení, že za útoky tehdy stálo Rusko, Kreml však jakoukoli vinu odmítá, a to jak v případě útoků z roku 2007, tak v případě útoků v roce 2016.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA