Zeman v Parlamentu: Jeho vize EU zůstává nejasná

Prezident Miloš Zeman dnes poprvé vystoupil v dolní komoře Parlamentu. V proneseném projevu se věnoval i svému vztahu k Evropské unii. Zeman se již před volbami prezentoval jako „eurofederalista“ s jistými výtkami vůči konkrétním unijním opatřením. Po dnešním vystoupení se zdá, že se na tomto přístupu nic nemění, Zemanův postoj k EU tak zůstává i nadále nečitelným.
Miloš Zeman (inaugurace)
Zdroj: Pražský hrad.

V předvolebních kampaních budoucí prezident Miloš Zeman vystupoval jako zastánce evropské integrace, zároveň ale jedním dechem kritizoval „bruselskou byrokracii“. Pro politology tak bylo obtížné jeho přístup k EU odhadnout (EurActiv 1.2.2013). Ani po dvou měsících od Zemanovy inaugurace ale není jasné, jak bude nový prezident v rámci konkrétních integračních kroků vystupovat.

Zemanův postoj k evropské integraci je pořád dost nečitelný i pro Davida Krále z Institutu pro evropskou politiku Europeum. „Určitě není vyhraněným euroskeptikem jako Václav Klaus, nepředpokládám ani, že by byl ve své evropské politice tak aktivistický, tedy že by například dělal problémy při ratifikaci klíčových EU smluv,“ sdělil Král EurActivu.

Zemanův eurooptimistický přístup pak podle Petra Kratochvíla z Ústavu mezinárodních vztahů do značné míry vytváří protiváhu vůči jeho protiněmeckému populismu, který je v jeho rétorice čas od času přítomen. Naposledy se projevil při prezidentově státní návštěvě v Rakousku.

Svou vizi EU ale Zeman doposud jasně, dlouhodobě a strategicky neartikuloval. Podle Krále je tedy těžké rozpoznat, co si představuje pod pojmem „eurofederalista“, kterým se prezident stále označuje.

Začátkem dubna sice prezident Zeman přivítal předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, vyvěsil na Hradě vlajku EU a podepsal dodatek Lisabonské smlouvy (EurActiv 2.4.2013), tyto akty měly ale čistě symbolický charakter. Evropské problematice se jinak příliš nevěnoval.

„Evropská tematika je pro Zemana zjevně méně podstatná než pro jeho předchůdce Havla i Klause,“ upřesnil EurActivu politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Například ve svém inauguračním projevu totiž EU vůbec nezmínil.

Zeman v Parlamentu

Dnes Miloš Zeman poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, avšak ani v tomto vystoupení otázka evropské integrace nepatřila k jeho stěžejním tématům. Prezident svůj postoj k EU shrnul pouze v několika větách.

„Jsem stoupenec rychlejší integrace EU, jsem stoupenec toho, aby Česká republika za pět let přijala euro, jsem stoupenec toho, aby se Česká republika stala součástí tvrdého jádra EU. Současně jsem vehementní odpůrce nesmyslných opatření bruselské byrokracie“ pronesl dnes Zeman před poslanci. Dodal, že zmíněnými opatřeními myslí například zákaz úsporných žárovek nebo zavedení kvót na zaměstnanost žen.

Komentátoři a politologové se tak vesměs shodují, že prezident Zeman neřekl nic nového. „Jeho výhrady vůči některým konkrétním věcem, jež jsou schvalovány či vytvářeny evropskými institucemi, jsou dlouhodobé,“ připomněl redakci Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. Dílčí nesouhlas s něčím, co se v EU vytváří, přitom prý nutně nemusí znamenat euroskepticismus.

Podle Kanioka je to dokonce spíše naopak. EU totiž dnes pokrývá tolik běžných a každodenních politik, že lze jen těžko plně souhlasit s každou směrnicí, každým nařízením a každou iniciativou, kterou Evropská komise předloží. „Obsah sekundární legislativy by měl být předmětem normální a kritické diskuze a tahat do něj euroskepticismus mně přijde nejen nevkusné, ale také nic neřešící,“ domnívá se Kaniok.

Česká nedůvěra v EU

Politolog Kopeček prezidenta Zemana vnímá jako velmi pragmatického eurooptimistu, který se na jedné straně obecně vyjadřuje pro integraci, což dokládá symbolickými kroky, jako bylo například vyvěšení unijní vlajky. Na straně druhé ale rétoriku prokládá výroky, které hrají na strunu české nespokojenosti s EU.

Ta je totiž v posledních době poměrně vysoká. Podle nejnovějšího průzkumu agentury CVVM Evropské unii důvěřuje jen o něco méně než polovina českých občanů (45 %). Evropské komisi a Evropskému parlamentu pak věří jen 30 % lidí.

Prezident tak podle Kopečka využívá šikovnou taktiku, která mu umožňuje být prointegrační a přitom zůstat v hlavním národním proudu. Zemanova evropská kritika zavání populismem i podle Kanioka. Část společnosti totiž podle něj chce slyšet, že za vše, zejména pak za byrokracii, může Brusel. „Skutečností nicméně je, že velká část bruselské legislativy je do té české převáděna zbytečně komplikovaně, složitě a že si tak situaci komplikujeme doma my,“ upřesňuje Kaniok.

Politolog Kratochvíl navíc dodává, že zavedení kvót, a stejně tak úsporné žárovky s byrokracií v EU nijak nesouvisejí. Jde tedy podle něj jen o „laciný populismus“.

Nedostatečná informovanost o evropské problematice se projevila i ve zmíněném průzkumu, kde důvěru předsedovi Evropské rady a „ministryni zahraničí EU“ vyslovila shodně jen asi čtvrtina dotázaných, a to z velké části právě i kvůli tomu, že je neznají. Bez většího povšimnutí veřejnosti také minulý týden České republika oslavila devět let svého členství v EU.

Vztah České republiky a EU v tomto období byl podle některých názorů do značné míry poznamenán euroskepticismem Václava Klause (EurActiv 8.3.2013). Do nového prezidenta jsou tak někdy vkládány naděje, že přinese změnu. Podle odborníka na EU Krále je tento posun spíše symbolický, upozorňuje ale, že v EU mohou být politicky důležité právě i takové symbolické momenty. „Klíčovým aktérem ve vztahu k EU nicméně nadále zůstane premiér, respektive vláda,“ dodává.

REKLAMA
REKLAMA