Vláda schválila nová pravidla pro vysílání pracovníků

Směrnici EU o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků schválila česká vláda s pětiměsíčním zpožděním. Evropská komise mezitím navrhla další změny.
vysílání pracovníků
@ Pixabay / Martinelle

Evropská unie chce zlepšit kontrolu nad vysíláním pracovníků mezi různými členskými státy EU. K tomu má přispět i prosazovací směrnice, kterou česká vláda schválila minulý týden. Vysílaným pracovníkem se myslí osoba, která je zaměstnaná v domovské firmě, ale dočasně plní pracovní úkoly v zahraničí.

Tento proces ošetřuje evropská směrnice z roku 1996, která například stanovuje, že vyslaný pracovník má nárok na minimální mzdu platnou ve státě, do kterého je vyslán, pokud je pro něj výhodnější. Cílem prosazovací směrnice je přinutit firmy, aby pravidla pro vysílání pracovníků skutečně dodržovaly.

„Česká implementace není tak komplikovaná jako v řadě jiných zemí. Nicméně nově přináší institut ručení za úhradu dlužné odměny neposkytnuté vysílajícím zaměstnavatelem, což může přinést komplikace pro české podnikatelské subjekty, k nimž jsou zaměstnanci vysláni,“ vysvětluje redakci Jitka Ryšavá z  Enterprise Europe Network, které již přes deset let pomáhá firmám s procesem vysílání pracovníků.

České firmy tak nově budou ručit za to, že zahraniční společnosti vysílající pracovníky do ČR vyplácí těmto zaměstnancům dostatečně vysokou odměnu.

Firmy nejsou dostatečně informovány

Prosazovací směrnice umožňuje členským státům lépe kontrolovat firmy, které nedodržují stanovená pravidla, a má je tak odradit od nekalých praktik. Mnohdy je však problém spíše v nedostatečné informovanosti firem.

„Firmy například dostanou výhodnou zakázku v zahraničí, tak ji podepíší a až potom začnou zjišťovat, co všechno mají splnit. Poté se mohou dozvědět, že si vlastně ani nevydělají, nebo že dokonce prodělají,“ říká Ryšavá. V horším případě firmy o pravidlech netuší, čímž se samozřejmě vystavují riziku pokuty v řádech několika tisíc eur.

Některé firmy ale porušují směrnici vědomě a vytvářejí fiktivní společnosti v zahraničí, do kterých pak své zaměstnance vysílají. I takovým praktikám má prosazovací směrnice zabránit.

Česká vláda zahájila implementaci prosazovací směrnice novelami zákonů o zaměstnanosti a o inspekci práce. Evropská komise přitom apelovala, aby členské státy implementovaly prosazovací směrnici do 16. června 2016. ČR je tak v několikaměsíčním skluzu, úpravu zákona totiž musí ještě schválit parlament.

Evropská komise chystá další změny, se kterými už ale česká vláda nesouhlasí

Za dveřmi už přitom čeká nový set pravidel pro vysílání pracovníků. Evropská komise v březnu přišla s návrhem revize směrnice z roku 1996. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tomuto návrhu vystavila žlutou kartu, protože dle jejího názoru tato revize porušuje princip subsidiarity. EU tak nemá právo do staré směrnice zasahovat, chybí ji k tomu dostatečné odůvodnění.

Obdobně použilo žlutou kartu dalších 10 parlamentů členských zemí EU, nicméně Evropská komise mínění jedenácti členských států EU nijak nezohlednila.

Vysílaní pracovníci navíc tvoří pouze 0,7 % ze všech zaměstnanců v EU, dopad vysílání na evropskou ekonomiku a na zaměstnance tak není příliš významný. Specifikem České republiky je přitom fakt, že dle dostupných zdrojů více pracovníků přijímá, než vysílá.

Nejdůležitější změny, které přináší revize směrnice o vysílání pracovníků

směrnice 96/71/ES návrh revize směrnice
kolektivní smlouvy se vztahují pouze na stavebnictví kolektivní smlouvy se budou vztahovat na všechny vyslané pracovníky
nestanovuje přesnou dobu, po kterou může vyslaný pracovník vykonávat službu v jiném ČS, musí to být ale na dobu omezenou pokud přesáhne doba vyslání pracovníka 24 měsíců, uplatňuje se pracovní právo přijímajícího státu
vyslaný pracovník má  narok na minimální mzdu vyslaný pracovník bude odměňován srovnatelně s pracovníky v zemi, do které byl vyslán
není stanovena povinnost, aby subdodavatelé odměňovali pracovníky nad rámec minimální mzdy pravidla pro vysílání pracovníků daná kolektivní smlouvou hlavního dodavatele se mohou vztahovat i na odměňování pracovníků v celém dodavatelském řetězci

 

směrnice neřeší agenturní pracovníky dočasné vyslaní agenturní zaměstnanci mají stejné podmínky, jako stejný typ zaměstnanců v zemi, do které byli vysláni

Česká vláda zaujala odmítavý postoj stejně jako Svaz průmyslu a dopravy.

S revizí směrnice nesouhlasí ani Jitka Ryšavá. „Revize přinese obrovské náklady pro vysílající zaměstnavatele a v podstatě až na výjimky zamezí legálnímu vysílání pracovníků z východu na západ,“ vysvětluje úskalí revize. Firmy totiž budou čelit vyšším nákladům za vysílané pracovníky, budou tedy muset pracovat za vyšší ceny, a tím se výrazně sníží jejich konkurenceschopnost.

Revize směrnice budí v Evropské unii kontroverze. Více >>>>

Ryšavá dále upozorňuje, že při vysílání pracovníků lze pozorovat dělící linii v odměnách mezi východem a západem. „Propasti ve mzdách existují, a to je překážkou zavedení principu za stejnou práci na stejném místě stejná odměna navýšená ještě o další náklady, jakou jsou cestovní náhrady či zvýšené výdaje na administrativu,“ argumentuje odbornice na vysílání pracovníků.

Odborové svazy a řada západních států návrh Komise vítají

Zatímco východní státy EU se tedy staví proti revizi, některé západní státy návrh Komise vítají. Jedná se zejména o Rakousko, Belgii, Francii, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko. Právě tyto státy zaslaly Komisi dopis s návrhem změny odměňování vyslaných pracovníků. Argumentují tím, že vysílaní pracovníci jsou obětí tzv. sociálního dumpingu.

Ve prospěch se vyjádřila také Evropská konfederace odborových svazů, a to zejména v zájmu uplatňování zásady rovného zacházení.

„Současnou směrnici podkopalo několik soudních rozhodnutí, a revize je tak nutná k tomu, aby byl založen princip stejné odměny za stejnou práci. Je to zájem všech pracovníků a čestných firem. Pouze špatní zaměstnavatelé mohou profitovat z toho, že snižují platy,“ prohlásila generální sekretářka Evropské konfederace odborových svazů Luca Visentini. Revizi podporuje i Českomoravská konfederace odborových svazů.

Eurokomisařka Marianne Thyssenová za návrhem stále stojí. Komise svoje stanovisko sdělila i v dopise Senátu ČR, který se směrnicí vyjádřil svůj nesouhlas.

REKLAMA
REKLAMA