Vícerychlostní Evropa je pro Česko nebezpečná, varují odborníci

Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.
Římská deklarace ČR
Debata Česká zahraniční politika v neklidném světě © Asociace pro mezinárodní otázky

Vícerychlostní integrace EU by byla pro Českou republiku nebezpečná. Během letošních jednání o budoucnosti EU a její případné reformě by mělo Česko prosazovat jednotu všech sedmadvaceti zemí, které v Unii zůstanou po plánovaném odchodu Velké Británie. ČR by také měla podporovat další integraci v rámci jednotného evropského trhu i azylové a migrační politiky nebo společné bezpečnosti.

Ve své výroční publikaci Agenda pro českou zahraniční politiku tento přístup k unijní budoucnosti doporučují analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Dodávají, že Česko by mělo vystupovat proti tomu, aby se eurozóna dále oddělovala od zbytku členských států, a proti snahám omezit evropskou integraci čistě na společný trh.

Sobotka: Míra vlivu je dána tím, jestli sedíme u stolu, když se v EU rozhoduje. Vícerychlostní Evropa znamená, že bude přibývat okamžiků, kdy Česká republika u toho stolu sedět nebude.

Nejbližší milník v současné diskuzi o budoucnosti EU čeká českou vládu už tento víkend, kdy se premiér Bohuslav Sobotka společně s dalšími evropskými lídry zúčastní slavnostního summitu v Římě. U příležitosti 60. výročí podpisu zakládajících Římských smluv se mají evropští politici shodnout na základních prioritách další integrace.

Podle Sobotky bude mít připravovaná Římská deklarace spíše obecný charakter. ČR v ní chce klást důraz především na bezpečnost a prosperitu Unie.

Hlubší debata pak členské země čeká v průběhu letošního roku. Evropská komise na začátku března představila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti EU, ve které načrtla pět možných scénářů budoucího vývoje.

Do voleb času málo

Obecně lze očekávat, že debata se povede hlavně o tom, zda se integrace rozdělí do více rychlostí a jak výrazné toto rozdělení bude. Už v současné chvíli jsou některé země spojeny úžeji než jiné. Příkladem je zmíněná eurozóna nebo schengenský prostor, mezi jehož členy z různých důvodů nepatří Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr.

V sedmadvaceti členských zemích by bylo podle některých názorů jednodušší, kdyby se státy mohly rozhodnout, ve kterých oblastech budou s ostatními spolupracovat, a kterých se neúčastní. Hrozí ale, že by tak Česko ztrácelo na směřování Evropy vliv, upozorňuje Sobotka.

„Jde o míru vlivu na to, co se v Evropě odehrává. Ta míra vlivu je dána tím, jestli sedíme u stolu, když se rozhoduje. Vícerychlostní Evropa znamená, že bude přibývat okamžiků, kdy Česká republika u toho stolu sedět nebude,“ řekl premiér senátorům během úterního zasedání výboru pro záležitosti EU.

Konečná rozhodnutí ovšem na Česko vliv mít budou, i když se nějakého druhu spolupráce nezúčastní, vysvětlil Sobotka. Příkladem je podle něj právě eurozóna, na kterou je Česko jako exportní země úzce navázána.

Bílá kniha ČR

Debata Česká zahraniční politika v neklidném světě © Asociace pro mezinárodní otázky

Podle novinářky Kateřiny Šafaříkové z týdeníku Respekt si rizika vícerychlostní Evropy uvědomují i další politici, i když se v Česku dlouhodobě ozývají hlasy volající po volnější evropské spolupráci. Hlasitým zastáncem vícerychlostní Evropy je například ODS.

„Ta varianta, po které se tady dlouhodobě volá, [tedy vícerychlostní Evropa,] zároveň nahání největší strach a většina politické scény se vůči ní kriticky vymezuje,“ řekla na včerejší debatě, kterou AMO uspořádalo u příležitosti představení Agendy.

Zásadní podle ní bude, aby si česká společnost i politici udělali během letoška jasno, jakou Evropu chtějí mít a jakou roli v ní ČR bude hrát.

Vývoj totiž může být překvapivě rychlý, zdůraznil nový ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. „Důležité letos bude i to, co se stane na podzim po německých volbách a co se stane, když je vyhraje Martin Schulz (nový šéf německé sociální demokracie a dosavadní předseda Evropského parlamentu – pozn. red.).“

Debata o vícerychlostní Evropě se pak podle něj může výrazně zrychlit a Česko se ocitne v nepříjemné situaci, protože bude mít před parlamentními i prezidentskými volbami.

Obrana je naše

„ČR musí svůj postoj srozumitelně prezentovat a odlišit jej od stanovisek visegrádských partnerů, kteří se často pasují do role reprezentantů celého regionu,“ upozorňují dále analytici AMO.

Visegrádská čtyřka vydala společné prohlášení k budoucnosti EU už na začátku března. Polsko, které skupině aktuálně předsedá, přitom připravilo daleko radikálnější text, než na kterém se pak ostatní partneři dokázali shodnout. Varšava totiž volá po zásadnějších změnách ve fungování EU, které by vyžadovaly i otevření základních smluv. Tomu se například Česko brání.

V Praze se bude konat 9. června konference o obranné politice, které se zúčastní Jean-Claude Juncker a další evropští lídři.

Visegrád se nakonec shodl především na tom, že vytváření exkluzivních klubů v rámci EU by pro něj nebylo dobré. Pokud se má integrace v některých oblastech zrychlit, měly by mít všechny členské státy možnost tento proces ovlivňovat a vstupovat do něj, myslí si V4. Proti vícerychlostní Evropě se ale skupina výslovně nepostavila.

Čtěte také: Budoucnost EU – má Visegrád plán? >>>>

Na druhé straně stojí státy, které o více rychlostí evropské integrace přímo usilují. Patří mezi ně i velké země jako Německo, Francie, Španělsko a Itálie.

Kompromisem by se nakonec mohl stát koncept takzvané posílené spolupráce, který v některých oblastech umožňuje skupině členských zemí přijmout nová pravidla nad rámec stanovený unijním právem.

Z českého pohledu se jako ideální oblast jeví obranná politika, jak například  v nedávném rozhovoru říká předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Na svou Bílou knihu chce Komise navázat sérií debat o konkrétních tématech. Jedním z nich bude právě obrana. Při této příležitosti se má v Praze konat 9. června konference, jíž se zúčastní i šéf Komise Jean-Claude Juncker a další evropští lídři.

„Tak jako bude mít Švédsko svůj otisk v debatě o sociální Evropě, kterou si vzali za své téma, je dobře, že i my se v debatě o budoucnosti EU můžeme konkrétně profilovat,“ řekl k tomu během včerejší debaty náměstek ministra zahraničních věcí Jakub Dürr, který na ministerstvu vede evropskou sekci.

  • Marie Homolková

    “!ČR by také měla podporovat další integraci v rámci jednotného evropského trhu i azylové a migrační politiky nebo společné bezpečnosti.!”
    ———————————————————————————————————————————————-
    Kdo přišek na takovou naprosto zcestnou myšlenku? On v ČR chce někdo větší integraci v rámci azylové a migrační politiky? Chce to někdo mimo Sobotku, Jandu, stranu Zelených a pár pomatených umělců????
    Málokterý obyčejný člověk, který má všech pět pohromadě, by chtěl takový nesmysl !!! Jestli to chce Sobotka, pak vůbec nezastupuje lidi z ČR !!!! Já osobně nic takového nechci !!!!!

  • jindra

    Tak vstupme do eurozóny a staňme se členy tvrdého jádra. Nemusíme být pořád “pan ne”.

REKLAMA
REKLAMA