Uspěje EU s hotspoty? Bez přispění států to nepůjde

Hotspoty, tedy registrační místa v nárazníkových státech, které mají pomáhat zvládat vlny přicházejících běženců, nezafungují, pokud členské země plně nedostojí svým závazkům. V první řadě by měly poskytnout informace o svých přijímacích kapacitách, aby relokace mohly běžet dál. I přesto, že lhůta vyprší až na konci října, dosud tak učinilo jen několik z nich. Českou republiku mezi nimi nenajdeme.
uprchlíci
zdroj: ShutterStock.com; autor: Spectral-Design

Plán Evropské komise na nouzové přerozdělení 160 tisíc uprchlíků ze Sýrie, Eritrey a Iráku mezi členské státy EU naráží na první překážky. Ač se před dvěma týdny podařilo z Itálie přepravit první skupinu uprchlíků do Švédska, hladké pokračování další relokace je údajně ohroženo. Důvodem má být fakt, že ne všechny členské země dostatečně plní své povinnosti. V první řadě neinformují o tom, kolik uprchlíků mohou na svém území aktuálně přijmout.

„S přemístěním zhruba stovky lidí z Itálie do dalších měst v EU, k němuž by mělo dojít ještě tento týden, budou místa, která jsou k dispozici, vyčerpána. Počet žádostí o azyl totiž vzrůstá,“ řekl bruselské redakci EurActivu nejmenovaný zdroj z blízkosti unijních institucí.

Požadované informace podle něj zaslalo pouze několik zemí, konkrétně Rakousko, Francie, Německo, Lucembursko, Španělsko a Švédsko. Česká republika mezi zmíněnými státy není. „Lhůta na dodání informací stále běží, a to až do konce října,“ vysvětlil redakci zdroj z českého prostředí.

Na nedostatečné informace o volných kapacitách ve členských státech upozornila minulý týden také Evropská komise. Zdůraznila rovněž, že vlády mají do práce v kritických místech zapojit své národní odborníky a v neposlední řadě určit vnitrostátní kontaktní místa pro koordinaci relokace s Řeckem a Itálií a také přesídlování v rámci jejich vlastního území.

Překlápění papírových návrhů do reality

Zřízení systému kritických míst (hotspotů) na území EU navrhla v minulosti Evropská komise a členské státy je spolu s dalšími opatřeními na řešení aktuální migrační krize podpořily. Systém, který má být v budoucnosti základem také pro případný trvalý relokační mechanismus (ČR jej odmítá), má začít plně fungovat do konce listopadu.

„Nepředstavujte si to jako jedno místo nebo budovu. Je to určitá oblast u vnějších hranic Unie, která čelí velkému přílivu uprchlíků,“ vysvětlila podobu hotspotů mluvčí Evropské komise Mina Andrejevová. Na těchto místech mají fungovat podpůrné týmy, jejichž úkolem je pomáhat přetíženým úřadům v nárazníkových státech, jako je Řecko nebo Itálie.

Ve spolupráci s agenturou Frontex budou přicházejícím migrantům snímány otisky prstů a proběhne jejich registrace. Pokud se ukáže, že nemají nárok na získání azylu, budou navráceni do země původu. V případě, že nárok uplatní, čeká je přemístění do některého ze členských států. Do České republiky by měly takto přijít přibližně tři tisíce lidí.

Na činnosti hotspotů se budou kromě Frontexu podílet i další úřady a agentury, například Europol a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad).

Itálii má do konce listopadu vzniknout celkem šest hostpotů, v Řecku pak pět. První hotspot byl otevřen na italském ostrově Lampedusa. Překlopit návrh na papíře do reality ale nebývá vždy jednoduché.

Podle dnešních informací bruselského serveru EU Observer s odvoláním na Danish Radio došlo včera k uzavření čtyři dny fungujícího hotspotu na řeckém ostrově Lesbos. Důvodem je nedostatečná kapacita úředníků, kteří nestačili zpracovávat žádosti migrantů, píše server.

„Mini-summit k balkánské cestě“

Proud běženců do EU neutichá. Do Řecka, které představuje první zemi na tzv. balkánské cestě vedoucí z Blízkého východu do zemí západní Evropy, připlulo letos již více než půl milionu lidí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker proto svolal na neděli večer do Bruselu lídry členských i nečlenských států, přes které tento koridor vede.

Pozváni tak byli prezidenti či premiéři Bulharska, Chorvatska, Rakouska, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Slovinska, ale také Makedonie a Srbska. Odpoledního jednání a pracovní večeře se zúčastní i předseda Evropské rady Donald Tusk, představitelé lucemburského předsednictví EU, vysoký představitel OSN pro uprchlíky či zástupci evropských agentur, které se uprchlickou krizí zabývají.

Autor: Lucie Bednárová s využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA