Úspěch adresného zvaní v ČR se bude opírat o odpovědnost pojištěnců

O zvýšení účasti v trojici celorepublikových screeningových programů, které se soustředí na včasný záchyt rakoviny, se má v Česku postarat zavedení tzv. adresného zvaní. Zda se skutečně podaří zvednout počet vyšetřených osob, bude ale podle samotných zdravotních pojišťoven, jež budou pozvánky distribuovat, záležet na zodpovědnosti pojištěnců, kteří na zvací dopis zareagují a na vyšetření se skutečně dostaví.
lékařka
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: stockimages.

Jak na začátku měsíce informoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2010 vzrostl počet nových pacientů se zhoubným nádorem o 4 %. Zároveň stoupl i počet osob (o 6%), které ve srovnání s předchozím rokem na zhoubný nádor zemřely. Mezi nejčastější diagnózy na území Česka patřily nádory tlustého střeva a konečníku, průdušnice, průdušek a plic, prsu u žen a prostaty u mužů (více EurActiv 2.4.2013). 

K včasnému záchytu nádoru proto mají v České republice sloužit i tři screeningové programy – rakoviny děložního čípku, prsu a tlustého střeva a konečníku (kolorekta). Jedná se o plošné vyšetření cílové populace, které má odhalit léčitelné nádorové onemocnění v jeho časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky.  

Od druhé poloviny letošního roku má účast v nich zvyšovat i tzv. cílené adresné zvaní, které je součástí projektu, jež organizuje Ministerstvo zdravotnictví (EurActiv 31.10.2012).  

I přesto, že rozesílání zvacích dopisů budou mít na starosti zdravotní pojišťovny, úspěšnost projektu bude záviset především na samotných pojištěncích. Pojišťovny totiž nemají v rukách žádný nástroj, kterým by povinnost preventivní prohlídky podmínily. Tuto povinnost pro občana navíc neupravuje ani zákon. 

Apel na dobro v nás

„Jedinou možností zůstává apelovat na odpovědnost zvaných osob,“ řekla EurActivu Renata Knorová ze Zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR. 

Poté, co některým klientům, které zdravotní pojišťovny vyberou ze své databáze, přijde do schránky písemná pozvánka s výzvou k účasti ve screenignových programech, bude zcela na nich, zda se rozhodnou ono pozvání využít.

„Předpokládá se, že obeslaný člověk na výzvu zareaguje, ale pokud ne, dostane novou výzvu zase rok,“ vysvětlil redakci český europoslanec Pavel Poc (S&D), který se problematice prevence kolorektálního karcinomu věnuje v Evropském parlamentu. „Projekt neobsahuje žádné represivní prvky, apeluje, řekl bych, na to světlejší v lidech, aby udělali něco pro sebe a vlastně i pro všechny,“ dodal. 

Aby se projekt neminul účinkem a pozvánky neskončily zmuchlané v odpadkovém koši, bude mít za úkol zajistit doprovodná informační kampaň. „Celý projekt ministerstva je podpořen širokou mediální kampaní. ´Tlak´ na občana tedy bude z více stran,“ myslí si Knorová. 

Forma dopisu

Pojištěncům, kteří se před obdržením pozvánky ještě nezapojili do žádného ze tří existujících celorepublikových screeningů, by v rozhodování měla pomoct i forma a obsah zvacího dopisu. 

Pozvánku, v písemné podobě, budou sice distribuovat zdravotní pojišťovny, zároveň ale budou odeslány i jménem odborných garantů screeningů. V dopise bude podle informací redakce rovněž popsán význam a přínos screeningového vyšetření a bude tu obsažena výzva k návštěvě praktického lékaře za účelem bezplatného vyšetření. 

„Výběr osob a metodika k jednotnému postupu je velice precizní, takže je zajištěno, aby každý obdržel pouze jeden zvací dopis, ve kterém bude přesně uvedeno, které preventivní prohlídky by měl absolvovat,“ vysvětluje Knorová. 

V případě můžu (v určené věkové skupině ) se tak bude jednat o preventivní prohlídku u praktického lékaře a absolvování preventivního vyšetření na screening karcinomu tlustého střeva a konečníku.  

U žen je situace trochu složitější. Žena, která nechodí na preventivní prohlídky k praktickému lékaři a neabsolvovala screening kolorekta, dostane dopis s výzvou k absolvování této prevence. Žena, která nenavštěvuje gynekologa a nemá provedeno vyšetření na karcinom děložního čípku, bude mít v dopise navíc odstavec o nutnosti návštěvy i těchto vyšetření.  

A konečně, pokud žena neprošla ani mamoscreeningovým vyšetřením prsou, bude k tomu vyzvána praktickým lékařem, nebo gynekologem. Ženy, kterým pak schází pouze jedno vyšetření, budou dopisem vyzvány k absolvování pouze tohoto vyšetření. 

Výsledky a efektivita

Jak již EurActiv v minulosti informoval, projekt, jež organizuje rezort zdravotnictví, bude spolufinancován z evropských prostředků. Nabízí se proto otázka, zda bude fungovat i poté, co samotný projekt skončí? 

Podle europoslance Poce by projekt pokračovat měl a jeho náklady by měly nést zdravotní pojišťovny. „Mimochodem je to nutná a správná podmínka i samotné dotace z EU – tedy zajistit udržitelnost výstupů projektu,“ řekl. 

Renata Knorová ze Svazu zdravotních pojišťoven ČR dodává, že to bude záležet hlavně na výsledcích projektu a jeho efektivitě. „Nikdy v minulosti ale nedošlo k takto masivní celorepublikově propracované akci, takže výsledky nelze předem odhadnout,“ zdůrazňuje. 

Na druhou stranu, jak sama zmiňuje, částečně mohou napovědět vlastní iniciativy některých zdravotních pojišťoven, které se v minulosti zaměřovaly na zvaní žen k mamoscreeningovému vyšetření. „Účast žen, které na základě výzvy toto vyšetření absolvovaly, se pohybovala mezi 18-34 %,“ dodala Knorová.

Podle informací redakce má rezort zdravotnictví k dispozici na zavedení adresného zvaní a na propagační kampani několik desítek milionů korun z evropských zdrojů. Ke zdravotním pojišťovnám by tak mělo doputovat celkem 60 milionů korun, z nichž bude financován start programu adresného zvaní. Dalších přibližně 40 milionů korun využije rezort na zmiňovanou doprovodnou informační kampaň. 

Z prostředků evropských fondů tak bude budou hrazeny především náklady spojené s vlastním pozváním klienta, jeho vyšetření či případnou diagnostiku proplatí zdravotní pojišťovny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

span>
REKLAMA
REKLAMA