Uprchlické kvóty, reforma Unie nebo přijetí eura. Co prozrazují volební programy o pohledu politiků na EU

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
české volby EU
© Shutterstock / Sunflowerr

Za necelé tři měsíce čekají Českou republiku sněmovní volby a zájemci o poslanecká křesla postupně představují voličům své plány. Včetně těch, které se týkají zahraničních vztahů a EU.

Většina relevantních stran už své priority zveřejnila, neznámou jsou ovšem „evropské“ plány prozatímního lídra volebních průzkumů – hnutí ANO, které zatím svůj program nepředstavilo. To platí i pro Úsvit národní koalice a Svobodu a přímou demokracii (SPD). Tyto strany ale evropská témata řeší alespoň ve svých obecných manifestech.

Migrace a bezpečnost

Pravděpodobně nejčastěji probíraným je ve stranických dokumentech téma migrace a azylové politiky.

Proti takzvaným relokačním  kvótám, které nejen v Česku vzbuzují už delší dobu kontroverze, explicitně vystupují ve svých programech ČSSD, ODS, KSČM a Svobodní. O navrácení suverenity v otázkách migrace zpět na národní úroveň hovoří program Okamurovy SPD, ve Straně práv občanů (SPO) vidí jako vhodnou platformu pro řešení migrace Visegrádskou čtyřku. Realisté by zase prosazovali „přísná výběrová a integrační kritéria“, která by „snížila atraktivitu ČR jako cílové destinace nežádoucích migrantů“. Proevropští Zelení jsou naopak pro „skutečně jednotnou evropskou azylovou politiku“, TOP 09 a ČSSD by dobudovaly Evropskou pohraniční a pobřežní stráž. KDU-ČSL je pro poskytování azylu pouze pro „skutečně politicky pronásledované“. Piráti a Úsvit národní koalice se k otázkám migrace nevyjadřují vůbec.

Další oblastí zvýšeného zájmu českých stran je bezpečnost.

Nejvíce se zmiňuje snaha zlepšit spolupráci mezi státy v boji proti terorismu a kybernetickým hrozbám. ČSSD a STAN považují za vhodné vytvoření společných evropských silových jednotek, KDU-ČSL a Zelení jsou spíše pro úzkou spolupráci jednotlivých národních ozbrojených sil, TOP 09 podporuje vznik Evropské obranné a bezpečnostní unie. Komunisté vidí v kolektivní celoevropské organizaci bezpečnosti vhodnější alternativu k NATO a SPD požaduje návrat plné suverenity v otázkách vnitřní i vnější bezpečnosti na národní úroveň.

Česko v Evropě

Když nepočítáme snahy uspořádat referendum o vystoupení České republiky z EU (Svobodní, SPD, SPO), většina stran je pro revizi fungování Unie.

Často je řeč o nezbytnosti její opětovné demokratizace a o navrácení některých pravomocí zpátky na národní úroveň. Nutnost posílení přímo voleného Evropského parlamentu zmiňují KSČM, Piráti a Zelení, silnější pozici národních parlamentů prosazují zase ODS a KDU-ČSL. Úsvit vystupuje proti „centralizaci v nadnárodních orgánech“, Realisté by do české ústavy přidali princip její nadřazenosti nad evropským právem. Nespokojenému „nádechu“ téměř všech programů se vymykají ty od proevropsky smýšlejících TOP 09 a především od Zelených, kteří by byli dokonce pro federální pojetí EU.

Poslední významné téma, které se objevuje napříč stranami, je přijetí eura.

Z relevantních stran je pouze TOP 09 pro „co nejrychlejší vstup do eurozóny“. Lidovci si jako jeden z úkolů sice stanovili připravení přijetí eura, jsou ale mnohem zdrženlivější. Něco podobného se dá říct o sociálních demokratech, kteří by byli pro novou měnu pouze v situaci, „kdy to bude hospodářsky a sociálně výhodné“. STAN slibuje, že stanoví podmínky, za kterých ČR vydá definitivní politické rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do eurozóny.  ODS chce vyjednat výjimku, která by znamenala ponechání rozhodnutí přijmout či nepřijmout euro v českých rukách, o čemž se zmiňují také Svobodní. Realisté odmítají „přijetí eura v jeho stávající podobě“. Ostatní strany se k problematice nevyjadřují.

REKLAMA
REKLAMA