Summit EU kývl na „Klausovu“ výjimku z Lisabonské smlouvy

Česká republika včera získala výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy. Lídři evropské sedmadvacítky tím vyšli vstříc českému prezidentovi Václavu Klausovi, který právě touto výjimkou podmiňoval svůj podpis pod dokumentem, proti jehož přijetí tak dlouho bojoval. Pokud dá Lisabonu v úterý zelenou i Ústavní soud, ratifikaci by již nemělo nic stát v cestě.

Fischer, Weigel, Evropská rada
Zdroj: Vláda ČR; autor: Karel Pazderka.

Premiér Jan Fischer vypadal na včerejší tiskové konferenci spokojeně. Vrcholní představitelé členských států a vlád právě jednomyslně podpořili výjimku, díky níž se Česká republika nebude muset Listinou základních práv EU řídit v případech, kdy by šla opatření obsažená v Listině nad rámec české legislativy. Dokument, který evropským občanům vedle občanských svobod zajišťuje i celou řadu sociálních svobod, se stal před několika týdny terčem kritiky prezidenta Václava Klause, dlouholetého odpůrce Lisabonské smlouvy.

Podle Klause totiž hrozí, že by sudetští Němci na základě práv, která zaručuje Listina, mohli před evropskými soudy vznést nároky na majetek, který byl jejich rodinám po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů. Prezident proto požadoval, aby Česko získalo podobně jako Velká Británie a Polsko záruku, že se na něj ustanovení Listiny nebudou vztahovat. Jinak prý pod Lisabonskou smlouvu svůj podpis nepřipojí.

Vládě Jana Fischera, který se na červnovém summitu Evropské rady zavázal, že Česká republika Lisabonskou smlouvu ratifikuje tak, aby mohla vstoupit v platnost ještě před koncem letošního roku, tím připravil horké chvilky. Ve spolupráci s švédským předsednictvím tak musela vláda během pouhých tří týdnů najít takovou formulaci, která by uspokojila nejen Klausův požadavek, jenž byl v evropských kruzích vzhledem ke způsobu jakým si prezident počkal na jeho oznámení považován za obstrukci, ale také námitky jiných členských zemí, zejména Slovenska a Maďarska.

Slovenský premiér Robert Fico totiž minulý týden prohlásil, že Benešovy dekrety jsou také součástí slovenského právního řádu a v případě, že dá EU České republice právní závazek, že dekrety jsou nedotknutelné, bude Slovensko požadovat totéž. Později ale obrátil a před včerejším jednáním se nechal slyšet, že pro Slovensko je jakákoliv výjimka z Listiny nepřijatelná, neboť takový krok by slovenské občany zbavil práv, která jim dokument zaručuje. „Proč bychom o to měli stát?“, ptal se Fico.

Na druhou stranu ovšem na včerejším jednání požadoval, aby závěry summitu obsahovaly jasnou zmínku o tom, že Listina základních práv a Benešovy dekrety spolu nijak nesouvisí. Poté, co své námitky k české výjimce vznesl také maďarský premiér Gordon Bajnai, jemuž se nelíbilo, že by EU měla vyjít vstříc Klausovi, který přišel se svým požadavkem doslova na poslední chvíli, se zdálo, že je úspěch jednání ohrožen.

Nakonec ale zvítězila vůle ke kompromisu a Jan Fischer tak mohl na tiskové konferenci prohlásit: „Porod byl dlouhý, ale dítě se nakonec narodilo zdravé“. Lídři evropských zemí tak nakonec odsouhlasili návrh švédského předsednictví, podle nějž Česká republika získá stejnou výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si v minulosti vyjednala Velká Británie a Polsko. Český požadavek se tak stane součástí protokolu 30 Lisabonské smlouvy. Hovoří se o tom, že protokol členské země ratifikují při nejbližší možné příležitosti, což bude zřejmě při uzavření přístupové smlouvy s Chorvatskem, k němuž by mělo dojít v roce 2011 nebo 2012.

„Dnešní výsledek nespadl z nebe ani se nerodil snadno,“ uvedl Fischer a ocenil dobrou spolupráci mezi vládou a prezidentem a především pak se švédským předsednictvím, které konkrétní formulaci vyjednalo s ostatními členskými zeměmi.

Na otázku, zda je s konečnou formulací obeznámen i prezident Václav Klaus a zda je s ní spokojen Fischer novináře ubezpečil, že s Klausem probíhaly konzultace během celého včerejšího jednání a prezident prý „s textem žádný problém nemá“.

Také prezidentův kancléř Jiří Wiegel jeho slova potvrdil a dodal, že Klaus již nemá v úmyslu předkládat žádné další podmínky. Oficiálně se prý Klaus k výsledku jednánjí vyjádří během dneška.

Podle premiéra tedy v případě, že v úterý dá své ano Lisabonské smlouvě i český Ústavní soud, dokončení ratifikace již nic nebrání. Kabinet věří, že by Klaus mohl poté smlouvu podepsat během několika málo dní.

REKLAMA
REKLAMA