Summit EU k obsazení top postů: podpoří Česko Poláka Sikorského?

Před sobotním (30. srpna) summitem EU, který bude projednávat obsazení vysokých evropských postů, se ve Sněmovně narychlo sejde výbor pro evropské záležitosti. Poslanci budou chtít vědět, jestli premiér Sobotka v Bruselu podpoří kandidaturu polského ministra zahraničí Sikorského na post vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Proč se schází na poslední chvíli?

Radek
zdroj: Shutterstock; autor: snig

Zítra odpoledne se má v Poslanecké sněmovně mimořádně sejít výbor pro evropské záležitosti (VEZ). Poslanci by se měli dozvědět, koho bude česká vláda podporovat na summitu EU.

Prezidenti a premiéři mají v Bruselu jednat o tom, kdo se stane novým předsedou Evropské rady a novým vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Na „ministra zahraničí EU“ kandiduje šéf polské diplomacie Radosław Sikorski, proti němu stojí jeho italská kolegyně Federica Mogheriniová.

Ivan Gabal (KDU-ČSL): „Nemáme jasnou vizi, kam by se měla evropská zahraniční a bezpečnostní politika ubírat.“

O vládní pozici by měl české zákonodárce informovat státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Pan premiér nemá šanci udělat si na zasedání čas, protože se výbor svolává v neskutečném časovém presu,“ řekl redakci v telefonickém rozhovoru předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Poslanci se skutečně scházejí na poslední chvíli, protože summit EU se koná už v sobotu a o této věci s nimi vláda zatím nejednala. To se setkalo s kritikou, protože podle mnohých názorů jde o zásadní otázku, která výrazně ovlivní tvář EU, a Česko na ní má svůj zájem.

Nebyl čas

„Je s podivem, že k tomu ještě žádná debata na výboru nebyla,“ řekl redakci jeden ze členů VEZ Marek Ženíšek (TOP 09). „Je škoda, že vláda asi dosud nemá jednotný postoj,“ odhaduje.

Situace na evropské úrovni se totiž stále vyvíjí a vláda podle něj dlouho čekala na rozhodnutí, k jakým státům se připojí a kterého kandidáta podpoří. „Už je ale pět minut po dvanácté,“ upozorňuje Ženíšek.

Podle některých to není nic nového. „V Česku se dlouhodobě nevede strategický dialog o bezpečnosti, obraně, ani o vnější evropské politice. Z toho pak plyne nejistota, nedostatek shody a slabý mandát,“ myslí si poslanec KDU-ČSL a místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal.

Vláda měla své preference vysvětit poslancům už dříve, souhlasí předseda Benešík. „Problém ale spočíval v tom, jestli bylo co vysvětlovat. Hovoříme totiž o personálních nominacích a zatím ty preference spíše lapáme ze vzduchu,“ vysvětlil.

Vláda se navíc dlouho zabývala nominací českého kandidáta do Evropské komise, kam nakonec zamíří současná ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. „To vládu zaměstnávalo ve velkém, protože diskuze nebyla vůbec jednoduchá,“ připomíná Benešík. „Jako lidovci jsme ale už na jaře upozorňovali na to, že tato podstatná záležitost by se měla řešit co nejdříve,“ dodává.

O české pozici k obsazování nejvyšších postů nejednal ani senátní výbor pro záležitosti EU. „Nedostali jsme žádné podklady a nikdo nás nevyzval, abychom se k té otázce nějakým způsobem postavili,“ vysvětluje jeho předseda Miroslav Krejča (bezpartijní).

„Trochu to působilo, jako by se to téma mělo vyřešit v co největší tichosti,“ říká s tím, že senátoři nedostali dostatek informací, a on sám se proto chystá vyrazit na zítřejší výbor do Sněmovny.

Žena a sociální demokratka

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle svých předchozích vyjádření hodlá podpořit kandidaturu polského ministra Sikorského. Řekl to už před posledním summitem EU, který se konal v polovině července.

Marek Ženíšek (TOP 09): „Nevím, jestli je prioritou vlády podpořit partnera, nebo jestli se chce držet stranické linie.“

„Vnímám ambici italského premiéra Renziho prosadit italskou zástupkyni na pozici vysoké představitelky. Nicméně pro Českou republiku je velmi důležité, aby jednu z těchto dvou klíčových pozic obsadil zástupce střední a východní Evropy. Je pro nás přijatelná i kandidatura Radka Sikorského,“ sdělil tehdy v Bruselu novinářům. Poslanci by prý ale chtěli slyšet, že je to jasné stanovisko a mandát celé vlády. Ve hře je totiž několik faktorů. Nakonec by navíc nemuselo zůstat u dvou výše zmíněných jmen a vysokým představitelem by se mohl stát někdo další.  

„Vysoký představitel je součástí Evropské rady i Evropské komise. Komise se přitom skládá podle jakéhosi stranického klíče evropských politických stran,“ vysvětluje Benešík. „Pak roli hraje také element genderu,“ připomíná.

To právě hraje do karet ministryni Mogheriniové, která je členkou italské sociální demokracie. A protože předseda Komise Jean-Claude Juncker je zástupem Evropské lidové strany (EPP), chtějí alespoň jeden z vysokých postů obsadit právě sociální demokraté.   

Černý kůň Kristalina

„Nevím, s čím chce vláda do Bruselu jet. Jestli je její prioritou podpořit našeho nejbližšího partnera, což je Polsko, anebo jestli se chce držet sociálnědemokratické stranické linie,“ říká k tomu Ženíšek z TOP 09. Dodává, že by vláda měla poslancům sdělit, jestli už v tomto směru na evropské úrovni existuje mezi členskými státy přesnější dohoda.

Předseda VEZ Benešík upozorňuje i na další faktor, kterým je výběr předsedy Evropské rady. Mezi jinými se totiž zmiňuje i jméno polského premiéra Donalda Tuska, který je stejně jako Sikorski členem Občanské platformy. Ta je na úrovni EU zapojena do Evropské lidové strany.

Ondřej Benešík (KDU-ČSL): „U této pozice by se mělo odhlédnout od politické afilace nebo genderu a nominovat člověka, který má tah na branku.“

Při výběru evropského „ministra zahraničí“ by ovšem podle něj bylo moudré odhlédnout od stranických nebo generových preferencí. „Pokud se to ukáže jako potřebné, měli bychom místo toho nominovat člověka, který má tah na branku.“

Podobně jako premiér Sobotka poslanec zdůrazňuje, že předností Sikorského je znalost střední a východní Evropy. „Máme koneckonců konflikt, který je velmi blízko Balkánu, pokud jde o Sýrii a další země, a máme konflikt, který je blízko našich východních hranic,“ říká.  

Sikorski se zamlouvá i Ženíškovi. „I když nevím, jaké jsou v současné době jeho reálné šance. Ovšem paní komisařka Georgievová jako inteligentní dáma s velkou zkušeností by měla podle mě šanci větší,“ připomíná poslanec třetí jméno, které se v souvislosti s výběrem vysokého představitele skloňuje.

Tím je současná evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová z Bulharska. „Pochází ze země na východě EU a je politicky neutrální. Afiluje se sice k EPP, ale je považovaná spíše za neutrálku,“ vyjmenovává její výhody Benešík. „A koneckonců její současné portfolio jí dává zajímavý mandát,“ dodává.  

Nevíme, jak posílit

Zajímá ale vůbec ostatní poslance, jaký přístup Sobotkův kabinet v této otázce zvolí? „Samozřejmě, že poslance, kteří se těmito tématy dlouhodobě zabývají, to zajímá dost. Proto jsme také čekali, jestli dojde k nějakému urychlenému jednání ještě před odletem na summit,“ tvrdí Ženíšek.

V Senátu podle Krejči otázka „top jobs“ výraznější zájem nevzbudila, i když to přičítá právě tomu, že se nezaktivizoval ani výbor pro záležitosti EU. „Probírali jsme to téma jen v rámci aparátu výboru a oddělení pro EU, protože tam na denní bázi probíráme všechna důležitá témata,“ říká s tím, že on sám žádného favorita na post „ministra zahraničí“ nemá. „Faktem je, že my jsme se na výboru k personálním otázkám nikdy nevyjadřovali,“ vysvětluje.  

I kdyby prý ovšem mezi zákonodárci zájem nebyl, neopravňuje to podle Ženíška vládu k tomu, aby téma vůbec nenastolila. „Oni jsou ti, kteří tam pojedou naším jménem a oni by měli mít zájem nám to vysvětlit dopředu. I kdyby si mysleli, že zájem není, měli by se ho naopak snažit vyvolávat,“ myslí si poslanec.

Podle Ivana Gabala Česku také chybí větší zkušenost s vyjednáváním v evropském prostředí. Podobným přístupem prý ale svou pozici těžko posílí. „Nemáme na domácí scéně širší shodu, ani jasnou vizi o tom, kam by se měla evropská zahraniční a bezpečnostní politika ubírat. Bohužel, jsme slabí a nevíme, jak posílit,“ napsal EurActivu.  

Stanoviska:

„Pokud se to ukáže jako potřebné, mělo by se u této pozice odhlédnout od politické afilace nebo genderu a skutečně nominovat člověka, který má tah na branku,“ říká předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Z pohledu lidovců, a myslím si, že by to mohla být i pozice vlády, by to měl být někdo, kdo rozumí potřebám střední a východní Evropy v zahraniční a bezpečnostní politice. Máme koneckonců konflikt, který je velmi blízko Balkánu, pokud jde o Sýrii a další země, a máme konflikt, který je blízko našich východních hranic. Z tohoto důvodu mi jako velmi zajímavý kandidát vychází Radosław Sikorski. Také bych rozhodně neviděl jako marnou nominaci paní komisařky Kristaliny Georgievové z Bulharska. Je sice afiliovaná k Evropské lidové straně, ale je braná spíše jako neutrálka. A koneckonců, její současné portfolio pro humanitární pomoc jí dává zajímavý mandát.“

„Existuje ale i další možnost, která by vyhovovala generovému požadavku i politické afilaci. A to je případná nominace ministerské předsedkyně Dánska Helle Thorningová-Schmidtové. V jejím případě ale vidím možný problém. Netvrdím, že nemůže rozumět východní a střední Evropě, ale vychází z jiného prostředí a logicky nemůže mít takové zkušenosti jako paní Georgievová nebo pan Sikorski,“ dodává Benešík.

„Koho vidím ale jako velmi nevhodného, to je ministryně zahraničních věcí Itálie Federica Mogheriniová. I když jsem se snažil, nepodařilo se mi vyhledat žádné podstatnější informace o jejím životopise a zkušenostech. Navíc je ve funkci krátkou dobu a myslím si, že na tak exponovaný post v tak exponované době není zcela ideální kandidátkou. Je mi jasné, že Itálie má v této oblasti zájmy ohledně přílivu imigrantů přes severní Afriku. Ale pokud se díváme na EU jako celek, pak si myslím, že paní ministryně nemůže, co se týče zkušeností, konkurovat těm, které jsem jmenoval,“ říká také.

„Pro mě osobně je nejlepší kandidát Radosław Sikorski, byť nevím, jaké jsou v současné době jeho šance. Myslím si ovšem, že jsou malé. Naopak paní komisařka Georgievová jako inteligentní dáma s velkou zkušeností by měla podle mě šanci větší. Už jen kvůli tomu, že je žena a ve vysokých funkcích musí být zachována určitá parita mezi pohlavími. Pořád ale nevím, jestli to nejsou zbyteční kandidáti, protože to křeslo možná jednoduše připadne socialistům. Těžko někoho podporovat, když nevím, s čím chce vláda do Bruselu jet a co je její prioritou,“ sdělil EurActivu poslanec TOP 09 Marek Ženíšek.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA