Rozběhne se v České republice debata o budoucnosti EU?

Česká vláda minulý týden (25. dubna) zahájila Národní fórum k budoucnosti EU a na půdě Poslanecké sněmovny uspořádala první konferenci o politických vizích unijní budoucnosti. Kabinet Petra Nečase tak chce přispět k hlubší debatě o současném a budoucím vývoji české politiky vůči EU. Opozice i odborná veřejnost vládní iniciativu vítá, je ale otázkou, zda naplní svůj potenciál a přinese konkrétní výsledky.

vlajka EU
zdroj: Evropská komise.

Česká vláda z řad opozice, podnikatelů i odborné veřejnosti dlouhodobě sklízela kritiku za to, že dostatečně neformuluje zájmy České republiky v rámci evropské integrace a spíše se negativně vymezuje vůči konkrétním unijním krokům. Premiér Petr Nečas nyní přišel s iniciativou, která by to měla změnit.

V rámci Národního fóra k budoucnosti EU (dále jen „Národní fórum“) by se měla rozběhnout široká diskuze o působení České republiky v EU a o budoucnosti evropské integrace jako takové. Vláda si představuje, že se do debaty zapojí i zástupci různých politických proudů a institucí.

Podobnou iniciativu jsme mohli zaznamenat již před deseti lety, kdy Česká republika byla teprve kandidátem na členství v EU. Ta v té době řešila klíčovou otázku dalšího vývoje. V rámci Konventu o budoucnosti Evropy se pracovalo na novém dokumentu primárního práva (výsledkem byl návrh Ústavy pro Evropu, kterou po odmítnutí v nizozemském a francouzském referendu nahradila Lisabonská smlouva) a do diskuze byly přizvány i kandidátské země. V jednotlivých státech včetně Česka se pak konaly národní debaty o budoucnosti EU.

Podle premiéra Nečase dnešní EU znovu stojí na zásadní křižovatce, a je proto třeba na národní úrovni řešit co dál. Podle zahraniční tajemnice ČSSD Kateřiny Bocianové je ale smutné, že k tomu dochází až v posledním roce před volbami a také po odchodu prezidenta Václava Klause. „Zdá se totiž, že devět let po vstupu České republiky do EU se stále nedaří strategicky uvažovat v delším časovém horizontu, vést debatu a definovat klíčové zájmy pro jejich následné prosazovaní na evropské úrovni,“ sdělila redakci.

Sociálnědemokratický europoslanec Richard Falbr (S&D) se přitom domnívá, že vláda s tím po dlouhých letech mlčení přichází teprve teď právě proto, že dokud byl na Hradě prezident Klaus, byly tu obavy z jeho negativních reakcí. „Dosud totiž vláda a její představitelé, zejména předseda vlády, jakoukoli diskuzi na úrovni Parlamentu vědomě bojkotovali,“ upřesnil redakci.

První konference Národního fóra se vedle představitelů českých politických stran účastnil i eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Aby se Fórum stalo národním, musí podle Füleho být postaveno na dialogu s veřejností.

Takový dialog ale při úvodní akci Národního fóra chyběl. Podle europoslance za ODS Edvarda Kožušníka (ECR) právě proto nemá Národní fórum mnoho šancí na úspěch. „Absence veřejnosti je přitom dána nezájmem médií,“ vysvětlil redakci. Do iniciativy se ale podle Kožušníka reálně nezapojila ani politická reprezentace.

Vítaná iniciativa

Spuštění Národního fóra nicméně vřele uvítali opoziční politici sociální demokracie. Podobná debata podle nich v českém prostředí chyběla a europoslanec Falbr věří, že bude dále pokračovat. V tom, jaký bude její přínos, se ale názory liší. Falbrova stranická kolegyně Bocianová zdůrazňuje, že je důležité, aby se debata nevedla jen pro potřebu ji vést, ale aby z ní vyplynuly skutečné politické závěry.

Iniciativa ovšem může být přínosná, i když českou politiku v EU přímo neovlivní. „Podobné vysoce odborné diskuze nemohou být ke škodě věci, i kdyby nemohly mít přímý vliv na současnou vládní politiku,“ řekla redakci poslankyně TOP 09 Anna Putnová.

Také podle politoložky Markéty Pitrové z Masarykovy univerzity má Národní fórum potenciál oživit a vést dialog o postavení České republiky v EU, předpokladem je ale debata nestranická, odborná a vycházející ze znalosti informací a unijních podnětů. „Často jsme totiž svědky politických proklamací, které nereflektuji znalost reálií,“ vysvětlila EurActivu Pitrová.

Ani úvodní konference Národního fóra se tomu podle jejích slov nevymykala. Řečníci totiž pronášeli hlavně čistě politické výroky, a to včetně zástupců unijních institucí, kteří varovali před „ztrátou jednoty“ a návratem protekcionismu. „V případě sociální demokracie se projevy omezily na teze ‚více Evropy‘, výzvy k okamžitému přijetí eura a vyjádření se k referendu o euru,“ komentuje Pitrová.

Český příspěvek do evropské debaty

Česká vláda v rámci Národního fóra připravila koncepční materiál o budoucnosti hospodářské a měnové unie. Ten by měl poskytnout vládní pohled na současnou evropskou problematiku, a přispět tak do evropské diskuze.

Premiér Nečas zdůrazňuje, že vláda se v něm snaží pozitivně přijít s celou řadou možných dalších kroků k posílení stability měnové unie. „Bylo by chybou zaujmout jen pasivní postoj, v němž bychom se pouze vymezovali proti návrhům, které nám chodí z unijních institucí,“ vysvětlil na konferenci účel materiálu.

Česká vláda se v něm profiluje jako zastánce skutečně funkčního vnitřního trhu EU, a to na základě všech „čtyř svobod“ (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). Podle politoložky Pitrové se to na první pohled může jevit jako klišé, v realitě EU ale jde o stále neexistující parametr, za který je třeba bojovat.

Opozice ale dokument považuje za nedostatečný právě proto, že se zaměřuje pouze na společný trh a odstranění jeho překážek. Stěžuje si navíc, že do jeho zpracování nebyla zapojena. Zatím také není jasné, co se bude s materiálem dít dál, je tedy otázkou, zda se o něm bude jednat na plánovaných expertních seminářích, nebo se jedná o definitivní verzi pozice České republiky k unijní problematice.

REKLAMA
REKLAMA