Pomůže v boji s rakovinou adresné zvaní?

Česká republika patří k zemím, v nichž je výskyt kolorektálního karcinomu, tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku, poměrně častý. Odborníci i lékaři se shodují na tom, že by k včasnému odhalení nádorového onemocnění výrazně prospěla vyšší účast na preventivních vyšetřeních. Jednou z možných cest, jak toho dosáhnout, je tzv. adresné zvaní, na kterém se prý v současné době již pracuje.

Obálka
zdroj: FreeDigitalPhotos.net;

Kolorektální karcinom, neboli rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC), je v České republice druhým nejčastějším nádorovým onemocněním. Každoročně je u nás zaznamenáno na téměř 8 tisíc případů této nemoci, z čehož přibližně polovina končí smrtí. 

Jedním z důvodů vysoké mortality je podle mnoha odborníků poměrně nízký zájem lidí o preventivní vyšetření, a to i přesto, že v Česku existují již tři onkologické screeningové (vyhledávací) programy – nádoru prsu, děložního čípku a od roku 2009 také právě kolorekta. Jejich úkolem je mezi cílovou populací vyhledávat méně pokročilá nádorová onemocnění. Kolorektální karcinom totiž ve srovnání s jinými nádory vzniká delší dobu (až 10 let), a šance na jeho včasné zachycení je tak relativně vysoká. 

Motivovat, neodradit 

Podle Ladislava Duška, ředitele Institutu biostatistiky a analýzy Masarykovy univerzity v Brně, který pro tyto programy sbírá a zpracovává data, za to může z velké části neexistence osvětové kampaně, která by lidi přesvědčila, aby se vyšetření zúčastnili. „V České republice neexistuje žádná řízená osvětová kampaň, která by lidi motivovala a přesvědčovala, aby návštěvu screeningu podstoupili. To je velký problém,“ řekl v připravovaném rozhovoru pro EurActiv.  

Screening v českém podání totiž stále není organizovaný ani řízený. „Plně řízený screening se vyznačuje tím, že subjekt, který jej má absolvovat, je státem rozpoznán a vyzván k účasti,“ vysvětlil. 

Dušek a jiní odborníci jsou proto přesvědčeni, že v boji s rakovinou tlustého střeva a konečníku by výrazně pomohlo zavedení tzv. adresného zvaní. To spočívá v tom, že by každé osobě v cílové skupině (v případě CRC se jedná o lidi starší 50 let) přišel do poštovní schránky dopis s pozvánkou k účasti na vyšetření. 

V současné době totiž pravidelné prohlídky podstupuje pouze 25 % lidí, kteří se nacházejí v ohrožené skupině. Aby byl screening skutečně úspěšný, instituce EU doporučují zvýšit účast na 45-65 %. 

„Věřím, že dobře koncipované pozvánky, které by rozesílaly zdravotní pojišťovny a které budou motivovat a neodradí, dokáží ke screeningům dostat dalších 20 % lidí,“ řekl redakci Dušek. 

S ním souhlasí i Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti. „Lidé se vyšetření bojí a stydí se, a potřebují proto výrazné povzbuzení. Kdybychom tyto lidi dokázali zvát, jsem přesvědčen, že by se záchytnost vyšetření výrazně zlepšila,“ uvedl na nedávné konferenci k prevenci kolorektálního karcinomu, která se konala v Brně.

Odborníci i lékaři navíc argumentují tím, že pokud se nádor podaří objevit v rané fázi, jeho odstranění není tak finančně nákladné, jako léčba v dalších fázích jeho rozvoje. 

Na druhou stranu by ale bylo chybou si myslet, že adresné zvaní vyřeší všechny problémy. „Adresné zvaní by se nemělo glorifikovat,“ řekl redakci již citovaný Dušek. Bude totiž velmi záležet na tom, jak se k němu „pozvané“ osoby postaví a zda se rozhodnou do ordinace lékaře dostavit. O Češích je podle Duška totiž známo, že „prevenci obecně ignorují“. 

Jedinou šancí je proto podle něj dosáhnout toho, aby se za adresné zvaní postavil stát. „Tyto věci se musí stát součástí státní politiky, musí se stát rutinou, nad kterou se nikdo nebude pozastavovat,“ vysvětlil. 

Věci se hýbou? 

Jak EurActivu prozradil nejmenovaný zdroj z blízkosti Ministerstva zdravotnictví, „věci se v poslední době začaly trochu více hýbat“. Adresné zvaní se v diskusích, které rezort vede s odborníky, začalo skloňovat častěji než dříve. 

„Ministerstvo zdravotnictví systém adresného zvaní podporuje a považuje ho za velmi efektivní,“ řekl EurActivu Vlastimil Sršeň z tiskového oddělení. 

Zdroj proto věří, že adresné zvaní by mohlo v České republice odstartovat již v průběhu příštího roku. Ministerstvo ale tento termín nepotvrdilo. 

O přípravě zvacího programu, který údajně v tyto dny vzniká, s EurActivem hovořil i zástupce největší zdravotní pojišťovny v ČR.  

„V současné době zdravotní pojišťovny ve spolupráci s ministerstvem zvací program připravují. Program je ale nutné pečlivě a dobře připravit tak, aby se zacílil na správné skupiny populace – tj. přesné adresné zvaní pojištěnců, kteří na screeningová vyšetření nechodí a zároveň nejsou ještě pro dané onemocnění léčeni,“ sdělil redakci Jiří Rod z Všeobecné zdravotní pojišťovny. 

„Vše stojí peníze, ať už zavedení adresného zvaní nebo účinná mediální kampaň,“ myslí si europoslanec Pavel Poc (S&D), který se problematice kolorektálního karcinomu věnuje v Evropském parlamentu.  

Podle něj má ale tento problém snadné řešení, které ovšem značně komplikuje blížící se konec rozpočtového období. „Už od roku 2009 leží na ministerstvu více než 100 milionů korun z EU, které je možné pro tento účel vyčerpat. Dotační období pomalu končí (v roce 2013; pozn.red.) a my jsem je zatím nedokázali smysluplně využít,“ dodal. 

Možným vysvětlením, které Poc nabízí, může být fakt, že úředníci se záležitostí začali aktivněji zabývat až v poslední době. „Neviním z toho současného ministra, jde o problém, který se táhne léta,“ řekl EurActivu europoslanec. „Program byl naplánován zhruba před čtyřmi lety a teprve nyní, kdy už je v podstatě pozdě, vyvíjí ministerstvo nějak úsilí, aby tyto prostředky byly čerpány,“ dodal. 

O tom, že se věci možná obracejí k lepšímu, ale svědčí oznámení, s nímž včera (9. srpna) přišlo ministerstvo. Chce totiž částkou 280 milionů korun podpořit projekty prevence a zdravého životního stylu. Projekty budou financovány z evropských zdrojů a státního rozpočtu.

Více o CRC si můžete přečíst v LinksDossier, které se tomuto tématu věnuje.

REKLAMA
REKLAMA