Pomáhají kvóty ženám, nebo jim naopak škodí?

Návrh směrnice, který představila v listopadu minulého roku Evropská komise a který by měl vést ke zvýšení počtu žen ve vedení velkých firem, v posledních měsících zintenzívnil diskuzi o tom, zda jsou kvóty tou správnou cestou, jak dosáhnout rovnosti mezi muži a ženami. Může kvóta sloužit jako prostředek, který bude pozici žen za určitých podmínek znevažovat, nebo jim naopak pomůže ke spravedlivějšímu přístupu na trhu práce?

muž se ženou nad počítačem
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: stockimages

Málo která připravovaná evropská legislativa vyvolává mezi českými politiky tak záporné reakce jako návrh směrnice, jenž představila Evropská komise vloni v listopadu (EurActiv 15.11.2012). Navrhovaná direktiva si klade za cíl dosáhnout 40% podílu žen mezi nevýkonnými členy řídících orgánů (v případě, že by většinu tvořily ženy, platí kvóta pro muže). Tato norma by se měla týkat pouze společností kotovaných na burze, a to s výjimkou malých a středních podniků.

„Náš návrh je ambiciózní. Povede ke zničení neviditelných překážek, které oddělují ženy od nejvyšších pozic. Je ale také zároveň vyvážený, protože nezahrnuje malé a střední podniky a soustředí se pouze na nevýkonné členy dozorčích orgánů, nikoliv specifické průmyslové sektory,“ uvedla jedna z hlavních iniciátorek navrhované směrnice, komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová ve svém prohlášení pro český Kongres žen, který proběhl v polovině června v Praze.

Během veřejného připomínkování v prosinci loňského roku se proti tomuto opatření postavila vláda Petra Nečase, podle níž nejsou podobné nástroje „vhodným prostředkem“ a která upřednostňuje spíše cestu samoregulace jednotlivých podniků. Stejné stanovisko následně přijal i poslanecký Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) (EurActiv 15.2.2013).

Aby direktiva vešla v platnost, musí být nejdříve schválena Evropským parlamentem i většinou v Radě EU. Již dříve se však proti podobné normě postavily i některé další členské státy včetně Velké Británie či Nizozemska (EurActiv 17.9.2012). Podle ředitelky organizace Fórum 50 % Jany Smiggels Kavkové se však situace od té doby změnila. Jak řekla v nedávném rozhovoru pro EurActiv, navrhovaná směrnice je tak slabá, že některé členské státy, jako třeba Bulharsko, které ji chtěly původně blokovat, otočily a rozhodly se ji naopak podpořit.

Nevyužitý potenciál

Zatímco 60 % absolventů vysokých škol je v Evropské unii ženského pohlaví, ženy tvoří pouze 17 % nevýkonných členů rad podniků kótovaných na burze. Ženy také dostávají průměrně nižší plat, což má mimo jiné za následek to, že rozdíl výše penze mezi oběma pohlavími je v Evropské unii průměrně 39 %.

Podle Very Budway-Strobachové, programové ředitelky Diverzita & Inkluze České spořitelny, má ale podíl žen ve vedení podniku prokazatelný vliv na konkurenceschopnost firem. Odkazuje při tom na studii agentury Catalyst, podle které mají firmy, v jejichž nejvyšších rozhodovacích orgánech jsou zastoupeny alespoň tři ženy, o 35 % vyšší návratnost kapitálu a o 34 % vyšší návratnost kapitálu akcionářů. 

Rozhoduje pohlaví či kvalita?

V České republice se na zmiňovaný návrh směrnice snáší kritika nejen ze strany většiny politických stran, ale i svazů či některých podnikatelů. Například podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) Jaroslava Hanáka je přístup Komise kontraproduktivní, protože v řadě odvětví těžkého průmyslu a dopravy prý nebude jednoduché kvótu naplnit tak, aby pro podnik znamenala přínos. Častým argumentem odpůrců směrnice je také otázka, zda kvóta nepovede k situacím, kdy bude na danou pozici dosazena žena s horšími předpoklady, než kandidát mužského pohlaví.

S tím ale nesouhlasí Evropská komise. „Nejedná se o rigidní kvótu. Nikdo nezíská práci jen kvůli pohlaví, pozice vždy připadne nejlepšímu kandidátovi,“ řekla komisařka Redingová a dodala, že návrh směrnice se týká pouze společností, které mají mezi nevýkonnými členy řídících orgánů méně než 40 % žen. Ty navíc budou upřednostňovat uchazeče z méně početné skupiny, tedy v drtivém případě ženy, pouze v situaci, kdy budou mít kandidáti stejné předpoklady a kvalifikaci.

„Zavedení kvót může způsobit konflikty a nedorozumění, ale to je jen dočasné. Kvóty mohou přispět k procesu demokratizace tím, že nominační procesy jsou transparentnější a formálnější,“ uvedla na zmíněném kongresu Rostya Gordon-Smithová, ředitelka společnosti PeopleIMPACT.

Politika i akademická sféra

Nedostatek žen však není charakteristický pouze pro vysoký management. Jak na zmíněné konferenci upozornila senátorka Eva Syková (bezpartijní), podobným problémem trpí například i akademická sféra. „Nejenže nemáme na univerzitách rektorky, ale během mého jmenování profesorkou v roce 2002 byly z 95 jmenovaných profesorů pouze 2 ženy,“ uvedla.

Další oblastí, ve které dominují muži, je politika (EurActiv 8.11.2012). Situace žen na trhu práce a jejich zastoupení v politice přitom může mít souvislost. „V roce 1906 získaly ženy ve Finsku jako první v Evropě právo volit a jako první na světě právo kandidovat ve volbách. Dnes máme jeden z nejvyrovnanějších pracovních trhů z pohledu genderu,“ připomněla finská velvyslankyně v České republice  Päivi Hiltunen-Toiviová.

O tom, zda-li by měla být situace v politice zlepšována pomocí kvót, nemají jasno ani jednotlivé členky českého Parlamentu.

„Podle zkušeností ze zahraničí i naší vlastní historické zkušenosti je zřejmé, že bez kvót nemůže dojít k rychlé pozitivní změně,“ řekla nedávno EurActivu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

Podle poslankyně ODS Jany Černochové by však političkám kvóta mohla naopak uškodit. Bojí se totiž toho, že političky jsou už nyní častým terčem sexistických poznámek a zavedení kvóty by mohlo ještě zhoršit znevažující způsob, jakým k nim mužské okolí přistupuje. „Proto se bráním tomu, abych já jako politička byla dosazována do jakékoliv funkce jenom proto, že jsem žena,“ řekla na kongresu Černochová a dodala, že lepší cestou je podle ní vést na toto téma veřejnou debatu, která může ženy přimět k tomu, aby byly aktivnější.

Strategie „+ 1“

V České republice však již některé politické strany určitou formu kvót zavedly. ČSSD uplatňuje genderovou kvótu při obsazování stranických orgánů, Strana zelených používá kvóty jak při volbě orgánů strany, tak i při sestavování kandidátních listin. Formou povinného doporučení uplatňuje jistý druh kvóty také KSČM.

Podle vědecké pracovnice Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupení v České republice, Anny Kárníkové však příklad ČSSD ukazuje, jaký vliv může „nevhodně nastavená kvóta“ mít. „Dle stanov sociálních demokratů je jedno místo v předsednictvu strany ‘rezervováno‘ pro ženu, z tohoto místa se ale automaticky stalo jediné ‘ženské‘ místo. To pak na dlouho dopředu v myslích i praxi ‘zabetonuje‘ možnost, že by předsednictvo mohlo být obsazeno třeba z půlky ženami a z půlky muži,“ řekla Kárníková EurActivu v nedávném rozhovoru.

Dalším návrhem, který by měl situaci v České republice zlepšit, je nově připravovaná Strategie „+1“ pocházející z dílny vládního výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a na rozhodovacích pozicích. Podle ní by se každý rok měl počet méně zastoupeného pohlaví v řídících funkcích zvýšit o jednu, dokud by podíl nedosáhl 40 %. Opatření by se mělo týkat jak představenstev a dozorčích rad podniků s většinovou majetkovou účastí státu, tak například i postů náměstků a ředitelů odborů na jednotlivých ministerstvech.

„Jedná se o praktický a nekontroverzní návrh, jak je možné problematickou situaci v české státní správě účinně měnit,“ uvedl výbor.

REKLAMA

REKLAMA