Podniky: Podmínky pro práci cizinců mají být předvídatelné

Zpřísněné podmínky pro práci cizinců ze třetích zemí v ČR, které začaly platit v průběhu letošního roku, mají podle rezortu práce a sociálních věcí důležitý cíl: podpořit zaměstnanost domácích pracovníků. Řada podnikatelů, zaměstnavatelů či neziskových organizací ale smysl tohoto opatření kritizuje. Panuje v tom zmatek, tvrdí.

dělník
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njaj.

Vstup cizinců na trh práce v Česku regulují úřady práce. Ve své činnosti se řídí zákonem o zaměstnanosti, který definuje podmínky pro vydávání povolení k zaměstnávání cizinců. V průběhu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) postupy pro vydávání povolení zpřísnilo. 

„Smyslem těchto opatření je podpořit zaměstnanost v České republice a aktivizovat volné pracovní síly z řad evidovaných uchazečů o zaměstnání,“ vysvětlil svůj záměr rezort. 

V současnosti tak lze občana tzv. třetích zemí, který dosud legálně nepobývá na území Česka, zaměstnat pouze na volné pracovní místo, jež se nepodaří obsadit vhodným zaměstnancem z České republiky či ze zemí EU/EHS a Švýcarska. Zavedené změny se dotkly především pracovních míst, u nichž zaměstnavatel požaduje nižší stupeň kvalifikace, než je ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Kromě toho byla zavedena i podmínka nostrifikace dokladů, které doloží odbornou způsobilost pro výkon zaměstnání.  

Změny ovlivní i cizince, kteří již povolení mají. Krajské pobočky Úřadu práce totiž mohou prodlužovat dobu platnosti povolení k zaměstnávání podle stupně kvalifikace: v případě nižšího vzdělání než středoškolské s maturitou lze prodloužit maximálně na 6 měsíců, v případě středoškolského vzdělání s maturitou na dobu 12 měsíců a u vysokoškolského či vyššího odborného vzdělání na dobu 24 měsíců. 

I přesto, že interní pokyny MPSV a Úřadu práce ČR k vydávání povolení k zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU prošly v průběhu roku několika úpravami (naposledy v srpnu) a některé body byly zmírněny, opatření si stále vysluhuje kritiku ze strany podnikatelů, zaměstnavatelských svazů nebo neziskových organizací.

Enormní zátěž? 

„Rozumíme tomu, že cílem MPSV je vyčistit trh práce, ale tímto způsobem vlastně přehazuje problém na firmy,“ řekla EurActivu Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Tím, že je firma nucena hledat nového zaměstnance mezi evidovanými českými nezaměstnanými, ztrácí podle ní cenný čas na realizaci svých zakázek. Situaci navíc výrazně ztěžuje nelehké hospodářské období.

„Administrativa provázející nový pokyn ministerstva je pro firmy enormní. Pro velké firmy je to problém na manažerských pozicích, pro malé a střední podniky zejména u dělnických profesí s nižší kvalifikací, které na českém trhu vůbec nejsou,“ vysvětlila. 

Nedostatkem pracovní síly trpí profese jako například slévači, svářeči či mechanici. V některých oborech je situace natolik kritická, že hrozí, že by firmy kvůli nedostatečnému zájmu ze strany tuzemských pracovníků mohly být nuceny omezit svůj provoz. 

„Naše firma zaměstnává cizince mnoho let a bez jejich pomoci bychom nebyli schopni pokrýt požadavky našich zákazníků,“ potvrdil redakci Jan Heřmanský, generální ředitel textilky Svitap. 

„V současné době zaměstnáváme 29 lidí z Mongolska, 20 lidí pocházejících z Ukrajiny, 1 člověka z Kazachstánu, 1 člověka původem z Bulharska, 1 člověka z Polska a 1 občana Slovenska,“ doplňuje Vladimír Malý, personální ředitel společnosti, která poskytuje práci celkem 570 zaměstnancům. 

„I přes nezaměstnanost českých občanů je o práci migrantů stále velký zájem,“ potvrzuje Vasyl Stachniv z Ukrajinské iniciativy, neziskové organizace zaměřující se na podporu a rozvoj ukrajinské kultury v ČR.  

Podle Stachniva je to způsobeno tím, že cizinci za prací odjíždí již často s vědomím, že ji budou vykonávat i za snížených podmínek. „Mají menší nároky, jsou tu bez rodin. Přijeli sem s konkrétním úkolem, že to vydrží, minimalizují své náklady a z toho, co jim zůstane, budou na dálku živit svou rodinu,“ vysvětluje. 

I z tohoto důvodu si cizinci ze zemí mimo EU v České republice vybírají sezónní práce například v zemědělství, na které je těžké získat českého pracovníka. „Domácí pracovník nechce pracovat od nevidím do nevidím, má také rodinu, se kterou chce být,“ dodává. 

Zhoršené postavení 

Podle Marka Čaňka z Konsorcia NNO pracujících s migranty v ČR si za stav věcí svým způsobem může stát sám, protože „řada státních politik spoluvytváří potřebu po pracovních migrantech“.  

Čaněk kritizuje i snahu ministerstva umožnit vstup na český trh práce především kvalifikované pracovní síle ze zemí mimo EU. „Musíme si uvědomit, že česká ekonomika se stále opírá hlavně o průmysl, a to se odráží v určité potřebě pracovní síly,“ uvedl na nedávné konferenci věnované tématu, kterou pořádalo zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, a Sociologický ústav AV ČR.  

Konsorcium NNO pracujících s migranty v ČR se do opatření MPSV opírá ale i z jiných důvodů. Například tvrdí, že politika rezortu zásadně zhoršila postavení cizinců a cizinek v České republice.  

„Zaměstnavatelé v současnosti už dopředu vědí, že povolení k zaměstnání je obtížné získat, a tak se cizince z tzv. třetích zemí, kteří nedisponují trvalým pobytem, mohou zdráhat zaměstnat,“ píše se v podkladovým materiálem konsorcia. Alternativně mohou podle neziskových organizací zneužít jejich zranitelného postavení a zaměstnat je za ještě horších podmínek. 

„O tom svědčí fenomén neplacení části anebo i celé mzdy, se kterým se nevládní organizace pomáhající migrantům setkávají každodenně,“ říká Čaněk. 

Není to průlomové 

Naopak opatření ministerstva v oblasti zaměstnávání uvítaly odbory. „Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) souhlasí s vládními nařízeními, která v situaci přetrvávající vysoké chronické nezaměstnanosti na českém trhu práce upřednostňují zaměstnávání domácích pracovníků,“ řekl EurActivu Pavel Janíčko, poradce ČMKOS. 

Na druhou stranu ale odbory podle jeho slov nepovažují „tato v zásadě restriktivní opatření za zásadní průlom, jež by mohl ovlivnit situaci na trhu práce“. Jde jen o dílčí krok, který nemůže sám o sobě vyřešit problém nezaměstnanosti, tvrdí Janíčko. 

Za viníka situace odbory označují firmy a podnikatele, kteří se snaží za každou cenu a v každé situaci ušetřit. „Hlavní problém neleží na straně cizinců a zaměstnanců obecně, ale na straně firem, které v zájmu maximalizace zisku hledají na trhu co nejlevnější a ´nejbezbrannější´ zaměstnance a vlastně toto zneužívání podporují,“ uvedl. 

Janíčko se proto domnívá, že odpovědnost by měly nést především podniky. „Skutečným řešením daného problému tedy může být pouze důsledná kontrola a sankcionování nikoliv cizinců v pozici zaměstnanců, ale firem, které tento typ zaměstnanosti poptávají,“ vysvětlil redakci. 

Mezery a zmatek 

A jak vypadají nová opatření v praxi? Jak EurActivu sdělil Jan Heřmanský, generální ředitel textilky Svitap, firmu nová politika zatím nijak výrazně nepostihla, protože stihla prodloužit pobyty svých zaměstnanců v první polovině letošního roku, tedy ještě před tím, než změny začaly platit (stalo se tak na začátku července). 

„V současné době připravujeme prodlužování pro další skupinu zaměstnanců a doufáme, že nikomu nehrozí, že bude muset naši firmu opustit,“ řekl Heřmanský. Společně se svým personálním ředitelem ale upozornil na to, že v oblasti zaměstnávání cizinců i přes snahy státu stále existuje mezery a co víc, panuje zde zmatek. 

„Problém je v tom, že všechna pravidla pro to, za jakých podmínek bude pobyt cizinci prodloužen, nejsou stanovena zákonem, ale mají podobu různých sdělení a tiskových zpráv. Mohou se tak místy lišit,“ uvedl Heřmanský. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásahy se závažnými dopady jak na chod firmy, tak přímo na cizince, je tu podle Heřmanského na místě předvídatelnost a jednotnost. 

„Zatím ale nemáme signály o tom, že by se vyskytly nějaké vážné problémy. Zdá se, že úřady práce k tomu přistupují tak, aby se práce skutečně zajistila,“ dodává Jan Záhorka z Agrární komory. 

Kvůli poměrně krátkému časovému úseku, v kterém se změny v oblasti zaměstnávání cizinců odehrávají, ministerstvo práce a sociálních věcí zatím neprovedlo vyhodnocení jejich dopadů. „Měřítkem by mohl být posun v počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, ačkoli na tento počet samozřejmě působí celá řada dalších vlivů,“ upřesnila EurActivu Viktorie Plívová z tiskového oddělení rezortu.

REKLAMA

REKLAMA