Patent EU může ohrozit konkurenceschopnost podniků

Zavedení jednotné patentové ochrany v EU představuje důležitou součást několika evropských strategií, ať už v oblasti jednotného trhu, průmyslové politiky nebo tzv. inovační unie. Návrh na její vznik, který v současné době koluje mezi unijními institucemi, ale vyvolává u českých odborníků zatím spíše obavy, než aby přinášel uspokojivé odpovědi.

jednotný evropský patent
zdroj: Evropská komise.

Evropský byznysmen podá u vnitrostátního patentového úřadu patentovou přihlášku, za jejíž registraci zaplatí nevysoký poplatek. Pro svůj vynález tak během několika měsíců zajistí patentovou ochranu, která bude automaticky platit po celé evropské sedmadvacítce. Byznysmen se nebude muset starat o překlady patentu do jiných jazyků a dokud bude chtít, bude hradit pouze udržovací poplatky. 

Tak nějak vypadá ideální představa toho, jak by v EU měl fungovat jednotný systém ochrany vynálezů. I přesto, že se má obecně za to, že jednotný patent přispěje k větší konkurenceschopnosti evropských podnikatelů a bude mít pozitivní vliv na inovace a fungování vnitřního trhu EU, Evropa se o jeho zavedení marně snaží již několik desetiletí. 

Patentovat například nové léky či jiné chemicky vyrobené léky, které jsou průmyslově využitelné, není v současné době jednoduché a hlavně levné. 

Příliš nákladné 

Existují v podstatě dvě možnosti, jak pro svůj vynález získat průmyslovou ochranu. Vynálezce může jít na vnitrostátní patentový úřad (v případě Česka se jedná o Úřad průmyslového vlastnictví), nebo na Evropský patentový úřad (EPO), který funguje od konce sedmdesátých let.  

Úřad sídlí v Mnichově a má právo udělovat žadatelům ze signatářských zemí tzv. evropské patenty. Vynálezce, který se rozhodne pro tuto možnost, se ale musí obrnit značnou shovívavostí a trpělivostí. Evropský patent totiž představuje jakýsi „svazek národních patentů“ a vynálezce obhajuje udělení patentu na všech národních úřadech v zemích, kde chce mít svou myšlenku chráněnou.  

To samozřejmě předpokládá překlady samotných patentů a často komplikované technické dokumentace do místního úředního jazyka, které přihlašovatele vyjdou na tisíce eur.  

Podle údajů Evropské komise zaregistrování vynálezu stojí přihlašovatele ze zemí, v nichž se nemluví anglicky, francouzsky či německy, přibližně 20.000 eur, z čehož asi 14.000 eur spolkne překlad potřebných dokumentů. Pro představu: náklady na patentovou ochranu vyjdou v „patentové velmoci“ USA v přepočtu přibližně na 1.850 eur. 

Jednoduché to není ani po udělení patentu. „Další osud evropských patentů se řídí národním právem daných států, pro které nabyly účinnost,“ vysvětluje ředitelka patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová

Vnitrostátní pravidla, která jsou nejednotná, totiž požadují po vynálezci povinné překlady či úhradu poplatků za zveřejnění vynálezu. Vynálezce je navíc povinen hradit udržovací poplatky za obnovování svého patentu, a to v každé zemi, kde má patent platit, zvlášť. V případě že by držitel patentu nějakou povinnost opomněl, znamená to, že průmyslová ochrana jeho výrobku končí a ten se stává dostupný všem.

Bez Itálie a Španělska 

Jak již bylo řečeno, diskuse o zavedení jednotné patentové ochrany v EU trvá již několik desetiletí. Její dosavadní neúspěchy se přikládají členským státům, které nebyly po dlouhou dobu schopné najít společnou řeč. Zdaleka největší komplikaci vždy způsobovala právě citlivá otázka časově náročných a finančně nákladných překladů.

V poslední době se ale zdá, že se ledy pohnuly. Na jaře loňského roku totiž Evropská komise souhlasila se zavedením tzv. posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany. Mechanismus do evropského acquis zavedla Lisabonská smlouva, která tak umožnila, aby za určitých podmínek skupina zemí pokračovala v prohlubování integrace v nějaké konkrétní oblasti. Státy, které se rozhodnou, že se spolupráce z nejrůznějších důvodu prozatím nezapojí, mohou své rozhodnutí kdykoliv pozměnit. 

To se stalo v případě Itálie a Španělska, které vyjádřily svůj nesouhlas s návrhem Komise na překlady patentů pouze do tří jazyků: angličtiny, francouzštiny a němčiny.  

Komise proto připravila nový návrh, který si sice získal podporu 25 zemí EU včetně České republiky, ale Madrid a Řím nepřesvědčila. Návrh posvětil Evropský parlament a v březnu roku 2011 vznik jednotné patentové ochrany na území „evropské pětadvacítky“ stvrdila Rada pro konkurenceschopnost.  

Další jednání o balíčku obsahujícím návrh evropského patentu s jednotným účinkem, ujednání o překladu pro evropský patent a návrh mezinárodní dohody o vytvoření soudu pro evropské patenty a patenty EU se čekají letos na podzim. 

Evropská komise si od přijetí balíčku slibuje především výrazné zjednodušení a zlevnění patentové ochrany v EU a v neposlední řadě i jednotný výklad patentů. Zároveň věří, že nové patenty bude možné udělovat již od roku 2014. 

Co na to Česká republika? 

Ač se Česká republika ke zřízení jednotné patentové ochrany v EU oficiálně připojila, mezi českými odborníky panuje spíše skeptická nálada. Největší obavy jim způsobuje obava ze „záplavy“ konkurenčních patentů na území České republiky a vydávání patentů pouze v angličtině, francouzštině či němčině. Dosud totiž platilo, že všechny závazné právní akty EU se vyhlašovaly ve všech úředních jazycích EU, tj. i v češtině. 

„Jednotný evropský patent bude pravděpodobně levnější než evropské patenty a bude tedy využíván častěji. Na stránkách Úřadu pro průmyslové vlastnictví se tak objeví mnohem více patentů, než je tam dnes, ale žádný z nich nebude v češtině,“ myslí si František Kania, předseda Komory patentových zástupců ČR. 

Větší počet patentů na území České republiky může podle Antonína Borovky ze společnosti Linet, která vyrábí nemocniční lůžka, způsobit větší riziko soudních sporů. „Čeští podnikatelé mohou být obžalováni například ze strany zahraničního konkurenta,“ uvedl. Větší množství právně závazných dokumentů může mít podle jeho slov ještě jeden efekt: zúží se prostor, v němž budou moct české firmy vyrábět a uvádět na trh své výrobky. 

„Nejvíce se to dotkne malých a středních podniků, které se o průmyslové vlastnictví dosud nezajímaly“. 

„Patent je smlouva mezi vynálezcem a státem, která musí být pochopitelně výhodná pro obě strany,“ domnívá se patentový zástupce Kania. V případě, že nebude patent ve srozumitelném jazyce, tj. v češtině, ztrácí prý pro stát smlouva smysl. Ani strojové překlady, které v současné chvíli připravuje Evropská komise spolu s firmou Google, nejsou podle jeho slov ideálním řešením (více o dohodě EK s Google viz EurActiv 28.3.2011). 

Dostatečně kvalitní strojový překladač, který by zabránil tomu, aby ze strany českých společností docházelo k nechtěnému porušování patentu EU, je ostatně podmínka i Poslanecké sněmovny. 

„Zatím jsem se nesetkal se strojovým překladem, nad kterým bych se nezasmál,“ vyjádřil ale své obavy Kania.  

Riziko strojových překladů, které nemusí být přesné, si uvědomuje i Borovka z Linetu. Na druhou stranu je ale přesvědčen o tom, že budou dostačující. „Strojový překlad asi nebude dosahovat odborné kvality, ale měl by stačit, aby si podnikatel uvědomil potenciální nebezpečí, které by z patentového dokumentu plynulo,“ řekl.

S jazykem patentů má problém i advokát Michal Havlík, který zároveň působí v České národní skupině Mezinárodního sdružení pro ochranu duševního vlastnictví AIPPI. „Patent představuje jednak smlouvu, ale také soukromý zákon, jinými slovy jde o normu, která všem ostatním zakazuje něco konat,“ uvedl. Pokud ji lidé nebudou rozumět, nebudou vědět, co dělat a jak se chovat. Snadno se pak dopustí omylu.  

„Vidím v tom zásadní ústavní problém,“ dodal.  

Stanoviska 

„Evropa zaostává za USA a Čínou v počtu vydaných patentů. Nová pravidla, která jednou vstoupí v platnost, zvýší potenciál pro nové vynálezy a inovace v rámci vnitřního trhu EU a nastartují konkurenceschopnost EU. Doufám v to a pevně věřím, že první jednotný patent bude zaregistrován již v roce 2014,“ uvedl evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. Podle jeho slov se silný a efektivní systém ochrany duševního vlastnictví podílí na vzniku znalostní ekonomiky, podporuje inovace a spotřebu a zároveň brání padělkům. 

„Vynálezce musí něco obětovat, aby za to něco jiného získal. Zveřejní tedy své řešení a stát omezí ostatní účastníky trhu tím, že poskytne na tento patent vynálezci monopol,“ uvedl František Kania, předseda Komory patentových zástupců ČR. „Pokud nezaplatí cenu, tedy nezveřejní patent ve srozumitelném jazyce, je to pro stát nevýhodné. Majitel patentu takto také platí odborné veřejnosti za získání monopolu tím, že své vynalezené řešení zveřejní a odborná veřejnost se může od tohoto řešení odrazit při svých dalších aktivitách, zejména v oblasti výzkumu a vývoje,“ dodal. 

„Patent představuje jednak smlouvu, ale také soukromý zákon, jinými slovy jde o normu, která všem ostatním zakazuje něco konat,“ řekl Michal Havlík, advokát a tajemník České národní skupiny Mezinárodního sdružení pro ochranu duševního vlastnictví AIPPI. Podle jeho názoru tak bude pro občany obtížné seznámit se s obsahem zákaz. To by se jim mohlo vymstít u soudu. „Vidíme v tom zásadní ústavní problém,“ dodal. 

„Jednalo by se o bezprecedentní prolomení zásady rovnosti všech úředních jazyků členských států EU a první případ, kdy by na území ČR platily právní normy vyhlašované v cizím jazyce,“ říká Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory. „Čeští občané a právnické osoby, jež by tyto patenty porušily, by se z porušení zodpovídali před civilními soudy se sídlem mimo území ČR, jejichž jazykem by nebyla čeština“. To by s sebou neslo i zvýšené náklady a nerovné podmínky vůči velkým státům EU, tj. Německo, Francie a Velká Británie. 

„Pokud se podíváme na výhody a nevýhody jednotného patentu, tak si myslím, že pro naši společnost převažují výhody. Na základě patentu můžeme zvyšovat naší konkurenceschopnost,“ uvedl Antonín Borovka, patentový specialista společnosti Linet.


Stanoviska byla získána při příležitosti konání debaty na téma "Jednotný evropský patent", která byla organizována jako součást projektu Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.   

REKLAMA

REKLAMA