Od nové vlády chceme termín přijetí eura a podporu vzdělávání, tvrdí firmy

Jak hodnotí personální složení vlády a co by měl nový kabinet zdůrazňovat v evropské politice, jsme se ptali zástupců podnikatelů a průmyslu. Důraz by prý příští vláda měla klást například na přijetí zákona o státní službě, podporu odborného vzdělávání i stanovení termínu vstupu do eurozóny.
Babiš, Sobotka a Bělobrádek s koaliční smlouv
Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek po podepsání koaliční smlouvy; zdroj: www.cssd.cz

Ti, kdo sledují dění okolo vznikající vlády, netrpělivě očekávají zítřek (10. ledna). Mohlo by být totiž zase o něco jasněji. Předseda ČSSD a zatím nejpravděpodobnější kandidát na premiéra Bohuslav Sobotka by měl předat podepsanou koaliční smlouvu prezidentu Miloši Zemanovi. Ten by se měl k současné politické situaci vyjádřit ještě před setkáním se Sobotkou.  

Zatímco opozice je k obsazení některých postů i postoji k vybraným evropským otázkám poměrně kritická, zástupci průmyslu a podnikatelů jsou v hodnocení poněkud vstřícnější.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka je nejdůležitější, že pravděpodobná budoucí vláda se staví k Evropské unii vstřícněji, než ta Nečasova. „Jakkoliv mohu mít výtky vůči mnohým bodům programu vznikající vlády, tak jsem názoru, že proevropský postoj je krokem správným směrem. Větší integrace pro nás bude znamenat sice částečnou ztrátu identity, ale nestaneme se neřízenou balkánskou střelou,“ řekl EurActivu.

Kdy přijmeme euro?

Evropským otázkám se věnuje i část koaliční smlouvy. Ta mluví o „zásadní změně postoje České republiky ke členství v Evropské unii“. Jak a v čem tento obrat očekávat, však ze smlouvy příliš vyčíst nelze.

„Od nové vlády bychom uvítali takové kroky, které povedou ke stanovení konkrétního termínu přijetí eura. Němečtí investoři potřebují pro své dlouhodobé plánování jistotu,“ uvedl redakci výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernard Bauer.

Přestože z úst představitelů pravděpodobné budoucí trojkoalice zaznívají tvrzení, že Českou republiku plánují připravit na vstup do eurozóny, konkrétní termín smlouva nezmiňuje. Kandidát ČSSD na ministra zahraničí Lubomír Zaorálek mluvil před volbami o termínu přibližně mezi lety 2019 a 2020.

Efektivnější čerpání evropských peněz

Jedním z klíčových evropských témat by mělo být efektivnější a transparentnější čerpání evropských peněz. Hlavní dohled nad fondy má ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), jehož vedení by se měla zhostit poslankyně hnutí ANO Věra Jourová. „To je kompetentní a slušný člověk a dle mého by mohla být zárukou, že kohezní politika bude mít hlavu a patu,“ domnívá se Havlíček.

Možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů je podmíněna přijetím kvalitního zákona ošetřujícího vztah úředníků a státu. „Nový služební zákon, který má odpolitizovat státní správu a zaručit nezávislost státních úředníků, stále čeká na schválení. Je to jedno z témat, o kterých se mluví hodně často, ale zatím tu chybí konkrétní účinná opatření,“ dodává Bauer.

Podpořit vzdělání

Velké změny se podle předsedy AMSP nedají očekávat na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), v jehož čele by měl stát sociální demokrat Jan Mládek.

MPO neměl nikdy vysloveně antievropský tým, předpokládaný ministr Mládek je spíše proevropským politikem, tedy neočekávám zde nějakou revoluci. Jedním z ústředních témat MPO za vlády Petra Nečase bylo prosazování modelu duálního vzdělávání, tedy propojení teoretické výuky s praktickou profesní přípravou v konkrétním firemním prostředí.

„Z našeho pohledu je velmi důležité, aby i nová vláda podporovala odborné vzdělávání, a zamezila tak nedostatku kvalifikovaných sil. Zde je třeba především rozšířit spolupráci mezi firmami a školami a zaměřit vzdělávací systém více na praxi, která by probíhala přímo v podnicích,“ vysvětluje Bauer a dodává, že zavedení podobného modelu odborného vzdělání by mohly pomoci právě i prostředky z fondů EU.

Podle Bauera by se nová vláda měla dále zaměřit na podporu výzkumu a vývoje a prohloubení spolupráce v této oblasti v evropském kontextu. „Často slýcháme jak od německých firem, které zde investují do výzkumu a vývoje, tak i od českých, že je třeba zintenzivnit spolupráci mezi soukromým hospodářstvím a veřejnými výzkumnými centry, a to i přes hranice,“ uzavírá Bauer.

Autor: Anna Kuznická

REKLAMA
REKLAMA