Obrat v evropské politice pokračuje: Vláda se chce připojit k „fiskálnímu paktu“

Česká republika by se měla připojit k fiskálnímu paktu a do šesti let přijmout euro. Podle informací Hospodářských novin by tento krok neměl blokovat ministr financí Andrej Babiš ani prezident Miloš Zeman. Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, vláda se snaží „obnovit dobrou pověst ČR v Evropě“.
Zaorálek
zdroj: mzv.cz

Změna české politiky vůči Evropské unii nemá být pouze rétorickým obratem, ale vláda ji chce podložit i konkrétními kroky.

„Budeme se snažit, abychom byli v co nejkratším čase schopni přijmout euro. Na datu ale ještě dohodnuti nejsme. Fiskální pakt, to je věc, ke které bychom se také rádi připojili a kterou budeme prosazovat v koalici,“ řekl během svého jmenování do funkce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zatímco postoj sociálních demokratů a lidovců k těmto otázkám je dlouhodobě známý, otazník visel nad postojem hnutí ANO. Zdá se ale, že koaliční strany jsou naladěny na stejnou notu.

„Připojení k fiskálnímu paktu udělá určitě tato vláda. ČR nemůže dlouhodobě stát mimo evropské integrační proudy a perspektivou vlády musí být vytvořit podmínky pro přijetí eura,“ citovaly ministra financí Andreje Babiše Hospodářské noviny. Podle jejich informací by připojení k fiskálnímu paktu neměl blokovat ani prezident republiky Miloš Zeman. Již v minulých dnech také Babiš potvrdil, že Česko by mělo přijmout společnou měnu v horizontu šesti let.

Zásadní obrat?

O obratu v postoji Česka k EU se mluví v koaliční smlouvě. Jejím signálem může být i nedávné prohlášení ministra pro lidská práva a předsedy Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera, že by Česko mělo upustit od požadování takzvané Klausovy výjimky z Listiny základních práv EU.

„Jistou změnu určitě očekávat můžeme. Problém však spočívá v tom, že sama EU prochází už dlouho vážnou krizí a nemusí být nyní moudré zapojovat se těsněji do institucí, které mohou být v blízké době předmětem zásadních reforem,“ řekl redakci politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

Dodává, že euro nyní valná část ekonomů hodnotí jako uspěchaný projekt, který byl jednou z příčin řeckých problémů. Osobně by proto radil spíše počkat, jak se situace dále vyvine, a nesnažil se naopak „dobíhat rychlík, jemuž reálně hrozí vykolejení“.

Dva roky od nepodepsání

Smlouva o rozpočtové odpovědnosti EU, nazývaná běžně fiskální pakt, mimo jiné požaduje, aby si země eurozóny do své národní legislativy zavedly pravidlo, podle nějž může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximálně výše 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně.

Česká republika společně s Velkou Británií byly jediné dvě země, které se na konci ledna 2012 rozhodly k dokumentu nepřistoupit. Proti tomuto rozhodnutí se stavěla koaliční TOP 09.

Tehdejší premiér Petr Nečas zdůvodnil své rozhodnutí nejasnostmi kolem ratifikace dokumentu, nebo malým důrazem na „dluhové kritérium“. Vláda chtěla fiskální smlouvu nahradit přísnější finanční ústavou, ta však nebyla schválena.

„Na fiskální pakt reagovala Nečasova vláda argumentem, že sama zastává přísnější kritéria. V zásadě lze opatření, která brání dalšímu zadlužování, jistě přivítat, ale je třeba též zvážit všechny konkrétní důsledky, které by členství České republiky ve fiskálním paktu přineslo – prostě to nemusí být automatické dobro,“ uzavírá politolog Mlejnek.

Autor: Anna Kuznická

REKLAMA
REKLAMA