O přijetí eura rozhodnou politici, ne odborníci, říká guvernér

Vláda chce Česko hospodářsky připravovat na přijetí společné měny, důležitou roli však na cestě do eurozóny hraje i veřejná debata. Konečné rozhodnutí nebude ležet na odbornících, ale politicích, zaznělo na odborné konferenci věnované euru. Té se zúčastnil i ministr financí Slovenska, které má se společnou měnou zkušenost. Češi by se podle něj neměli v debatě zaměřovat na obecné pravdy, ale podívat se na to, jak bude eurozóna vypadat za pár let.

Sobotka a Dombrovskis
zdroj: vlada.cz

Vláda chce Českou republiku připravovat na přijetí eura, a zaměřit se chce i na veřejnou debatu o společné měně. Při ní bude potřeba pamatovat na to, že od doby, kdy Česko vstupovalo do EU, se eurozóna a její budoucnost proměnily, zaznělo v pátek na odborné konferenci v Praze.

Státy, které nemají euro – jak se dívají na společnou měnu? Nabízíme PŘEHLED.

„Tato vláda je po deseti letech první, která ve svém programovém prohlášení jasně říká, že přehodnotí dosavadní velmi zdrženlivé až odmítavé stanovisko České republiky ke vstupu do eurozóny, a bude Českou republiku na vstup připravovat,“ připomněl během setkání státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Vládní koalice se vzhledem k odmítavému postoji hnutí ANO na přijetí společné měny neshodne. Rozhodla se ale, že bude hospodářské i legislativní podmínky připravovat na to, aby o vstupu do eurozóny mohla případně rozhodnout příští vláda, pokud o to bude mít zájem.

Sladěnost s eurozónou

Podle Prouzy přitom nejde jen o formální naplňování takzvaných maastrichtských kritérií, jejichž splnění je pro přijetí společné měny podmínkou. „Většinu z nich plní Česká republika dlouhodobě a s velmi podstatnou rezervou,“ řekl státní tajemník.

Kritéria spočívají v cenové stabilitě, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a udržení povolené výše hrubého veřejného dluhu a deficitu veřejného rozpočtu.

Česko zatím neplní pouze kritérium dvouleté účasti v mechanismu směnných kurzů, která je předstupněm samotného přijetí společné měny.

„To ale není otázka ekonomická, to je rozhodnutí politické a předjímá o dva roky později vstup do eurozóny. Koruna vždy byla jednou z nejpevnějších měn v Evropě, a tak nebudeme mít s udržováním směnného kurzu problém,“ tvrdí Prouza.

Před přijetím eura je však nutné sledovat i sladěnost české ekonomiky s hospodářstvím eurozóny.  Právě na ní chce podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vláda pracovat.

Politické rozhodnutí

„Vláda může významně přispět ke sladění české ekonomiky s hospodářstvím zbytku měnové unie, což činí svou silně proinvestiční politikou, odbouráváním překážek pro investice, silným dialogem s našimi evropskými partnery a vzájemnou koordinací hospodářských politik,“ řekl Sobotka v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, který zodpovídá právě za oblast eura, nebude mít Česko s přiblížením se k ekonomice eurozóny problém.

„Pokud hodnotíme ekonomickou konvergenci České republiky, vidíme, že je na poměrně dobré úrovni, a máme poměrně velkou jistotu, že pokud se Česká republika rozhodne k dalšímu kroku, může maastrichtská kritéria splnit udržitelným způsobem, a tak může přijmout euro bez větších průtahů,“ řekl během konference, na které společně se Sobotkou vystoupil.

„Málokterá země – pokud vůbec nějaká z těch nově vstupujících – je tak dobře připravena na přijetí eura jako Česká republika. Jsme zvyklí na nízkou inflaci, nízké úrokové sazby, na poměrně zodpovědnou fiskální politiku, máme určitou míru fiskální flexibility,“ řekl na konferenci europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Sladěnost české ekonomiky s eurozónou se podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera v posledních letech zlepšila, stále však není dostatečná.

Větší váhu než odborný pohled prý ale nakonec bude mít politické rozhodnutí. „Jedna věc je ekonomický pohled, druhá věc je pohled politický,“ řekl guvernér. „Z politického hlediska […] dojde podle mého názoru k tomuto rozhodnutí jen v okamžiku, kdy bude vládní většině přinášet nějakou evidentní výhodu,“ dodal.

Euro: ticho po pěšině

S politickým rozhodnutím podle řady názorů souvisí i vývoj veřejné debaty o společné měně. Ta je v Česku podle mnohých nedostatečná.

Přečtěte si náš ROZHOVOR s premiérem, který se zabývá i vstupem do eurozóny.

„Názor lidí na ulicích je jasný. Souvisí mimo jiné s tím, jak fungují média a jak fungovala politická reprezentace v minulých letech. Tam zatím není moc o čem debatovat,“ myslí si Niedermayer.

Řada politiků podle něj na snahu o ovlivnění veřejné debaty rezignuje. Podnikatelé se pak prý s postojem k euru ozývají hlavně tehdy, kdy je pro ně nepříznivý vzájemný kurz obou měn. „Když je kurz stabilní, zaznívá z podnikatelských kruhů tak trochu ticho,“ řekl europoslanec.

Česká republika je podle něj jedním z kandidátů na nejvyšší přínosy pro přijetí eura. „Je to dáno naší geografickou polohou, strukturou naší ekonomiky, mírou naší vyspělosti. Dokonce si myslím, že by převyšovaly i přínosy na Slovensku,“ řekl.

Právě na Slovensko se Češi často dívají jako na praktický příklad toho, jaké dopady by mohlo přijetí eura na Česko mít. Sousední země je v eurozóně již sedm let, a zažila tak i horké roky, během kterých se společná měna vyrovnávala s následky krize.

Nová eurozóna – jaká bude?

„Slovensko vstupovalo do jiné eurozóny, než jaká je dnes,“ řekl v Praze slovenský ministr financí Peter Kažimír.

„V posledních letech jsme bohužel byli svědky toho, že se rozhodovalo na poslední chvíli. Krizi jsme řešili na základě vyvolané objednávky a bez systémového přístupu,“ dodal. Finanční krize podle něj odhalila v architektuře eurozóny jasné nedostatky.  

„Na druhou stranu to znamená, že eurozóna začala být budována jinak,“ myslí si guvernér Singer. „Čistě z ekonomického hlediska už dnes přijetí eura znamená něco jiného než před krizí,“ dodal.

Právě na to by se měla podle ministra Kažimíra zaměřit debata v České republice. Připomněl například takzvanou Zprávu pěti předsedů, která do budoucna počítá s hlubší integrací eurozóny a novými nástroji, které mají k této integraci přispět.

„Důležitým chybějícím článkem jsou fiskální nástroje, prostřednictvím kterých bychom mohli provádět uvnitř eurozóny proticyklickou politiku. K tomu potřebujeme i důkladnou debatu a ochotu pokračovat v integraci,“ zdůraznil.

„Debata, která probíhá v České republice, by se měla zaměřovat hlavně na to, jak bude eurozóna vypadat v nejbližším letech, namísto toho, abyste se zabývali jasnými pravdami, které jsou dlouho známé,“ řekl Kažimír.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA