O evropské peníze bude muset Česko více soutěžit s ostatními zeměmi

Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
shutterstock_191261993
© Shutterstock / JeniPhoto

Pro českou vládu bude velkým úkolem zlepšit čerpání finančních prostředků z fondů EU, zaznělo na debatě k budoucnosti evropského rozpočtu, která se na začátku měsíce konala v Praze.

Očekává se totiž, že způsob financování z evropských peněz se do budoucna promění. Unie dnes řeší řadu výzev, které při nastavování současného víceletého finančního rámce (2014–2020) nebyly tak zřejmé. Patří mezi ně hlavně migrace, bezpečnost a obrana.

Strukturu a objem rozpočtu po roce 2020 navíc značně ovlivní odchod Velké Británie.

Infografika: Jak funguje evropský rozpočet >>>>

Pro Česko bude klíčové, jestli si i nadále udrží pozici čistého příjemce. Jinými slovy, zda bude i nadále získávat z EU větší objem finančních prostředků, než kolik přispívá do společného rozpočtu.

„Podle posledních propočtů by měla ČR zůstat čistým příjemcem až do roku 2028. Poté by měla být situace víceméně vyrovnaná,“ řekl během debaty europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Některé české kraje by se ovšem měly připravit na to, že kvůli svému bohatnutí už nebudou moci využívat prostředky z kohezní politiky neboli politiky soudržnosti. Ta podporuje právě chudší regiony, které potřebují dohnat ty vyspělejší.

O peníze se bude soutěžit

Podle člena Evropského hospodářského a sociálního výboru a analytika České spořitelny Petra Zahradníka se do budoucna rozpočet EU stane zdrojem hlavně pro finanční nástroje.

„Využití rozpočtu se bude zřejmě inspirovat i Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) používajícím finanční prostředky jako garance mobilizující jak soukromý, tak veřejný kapitál, který by bez těchto garancí nebylo možné získat,“ řekl Zahradník.

I na tuto změnu se bude muset Česko podle Zdechovského připravit.

„Budeme se muset více soustředit na projekty, které jsou opravdu investiční, a které nám přinesou další peníze. Měla by to být vlastně i naše příprava na to, že brzy už pro Česko peníze z politiky soudržnosti nepoplynou,“ řekl europoslanec EurActivu.

Jak se může víceletý finanční rámec EU proměnit? Factsheet >>>>

Namísto toho přibude více soutěže mezi jednotlivými státy, ve které mohou zvítězit projekty evropského významu, jako jsou například výzkumná centra, propojovací infrastruktura nebo podpora mobility – například program Erasmus.

„Všechny politiky bych vyzval k tomu, aby si po volbách vláda i opozice sedly k jednomu stolu a určily priority v oblasti lesnictví, vodohospodářství nebo dopravních staveb. Za sedm let se dá stihnout hodně věcí, ale když se nezačne hned, tak čas uběhne a bude to tady vypadat stejně jako dnes,“ myslí si Zdechovský.

Různé státy čerpají různě

Kohezní politika představuje v případě České republiky hlavní oblast, kam evropské peníze plynou – tvoří více než 80 % prostředků (růžová barva na obrázku níže). Tyto kohezní peníze jsou vyčleněny speciálně pro ČR.

Naopak peníze vyčleněné na podporu konkurenceschopnosti EU jako celku, o které musí ČR soutěžit s jinými členskými zeměmi, představují jen 1,5 % prostředků, které do Česka plynou (modrá barva na obrázku níže). Ve své prezentaci na to upozornil Petr Mooz z Generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Zdroj: prezentace Petra Mooze na debatním setkání CEBRE

Zdroj: prezentace Petra Mooze na debatním setkání CEBRE

Tyto poměry se v jednotlivých členských zemích výrazně liší. Například v Nizozemsku tvoří prostředky určené na podporu evropské konkurenceschopnosti 40 % vynaložených peněz. Na kohezi naopak směřuje jen 8 % – viz obrázek.

Zdroj: prezentace Petra Mooze na debatním setkání CEBRE.

Zdroj: prezentace Petra Mooze na debatním setkání CEBRE.

Priorita: výzkum, vývoj a vzdělávání

Účastníci debatního setkání měli  možnost vyjádřit svůj názor na fungování rozpočtu EU prostřednictvím hlasování. Podle většiny z nich je rozpočet EU vynakládán efektivně, ale bylo by dobré nasměrovat větší objem prostředků na některé aktuální priority. Za nejdůležitější oblast přitom označili výzkum, vývoj a vzdělávání. Podle názoru většiny zúčastněných by pak ČR po roce 2020 neměla usilovat o zachování stejné míry financování kohezní politiky.

© CEBRE

© CEBRE

Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Budoucnost rozpočtu EU“, kterou v Evropském domě v Praze organizovaly Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

REKLAMA
REKLAMA