Návrh Komise může ohrozit zahraniční zakázky firem

Pracovníci českých firem si mohou přivydělávat na projektech v zahraničí. Podniky přitom mají větší jistotu, že klient jejich práci ocení. Jednatelka elektromontážní firmy ale upozorňuje, že zaměstnanci mohou o zahraniční zakázky brzy přijít.
vysílání pracovníků
@ Pixabay

Zaměstnanci českých firem se vydávají do zahraničí za přivýdělkem a novými zkušenostmi. Vysílání pracovníků umožňuje podnikům přijímat atraktivní zakázky za hranicemi, na druhou stranu ale musejí dodržovat pravidla stanovená Evropskou unií i samotnými státy.

Závazky vyplývající z vysílání pracovníků do zahraničí české firmy neodrazuje. Příkladem je společnost VEOS Pospíšil z Dolních Bojanovic, která se zabývá elektromontážemi. Její zaměstnanci pracovali na zakázkách v tuzemsku, Evropě i v zámoří.

„Projekty v zahraničí jsme začali vyhledávat, protože v České republice jsme velmi často naráželi na neplatiče. Zahraniční klienti platební morálku na rozdíl od českých dodržují a dokáží ocenit servis firmy,“ říká EurActivu jednatelka firmy Marcela Červenková.

Pravidla vysílání jsou pro firmy dostupnější

Firma VEOS Pospíšil vysílá pracovníky více než čtyři roky. „Z počátku bylo pro nás vysílání pracovníků hodně těžké, neměli jsme moc zkušeností,“ líčí Červenková. V současné době se ale podle jednatelky firmy situace zlepšila a informace o vysílání pracovníků jsou dostupnější. Podnikatelé navíc mohou využít poradenství sítě Enterprise Europe Network.

„Firmy často mají pocit, že vysílají pracovníky do zahraničí legálně. Může se ale stát, že si nezjistí všechny povinnosti,“ vysvětluje redakci Jitka Ryšavá z Enterprise Europe Network. V případě porušení zákona hrozí firmám sankce určené evropskou prosazovací směrnicí o vysílání pracovníků. Česká vláda tuto úpravu zákona schválila v listopadu.

Česká republika bude moci lépe kontrolovat přeshraniční vysílání pracovníků. Více >>>>

„Velmi komplikované bylo například Rakousko, kde jsme dokonce museli přijmout daňového poradce z Rakouska na zpracování mezd a dalších záležitostí,“ říká Červenková. Podnikatelé jsou totiž povinni platit svým zaměstnanců v zahraničí minimální mzdu přijímajícího státu.

V Rakousku jsou minimální mzdy stanoveny kolektivními smlouvami a jsou výrazně vyšší než v České republice. Zaměstnavatelé tak musejí vyslaným pracovníkům vyplácet třeba až trojnásobek částky, kterou dostávají domácí pracovníci.

Zaměstnanci mají o práci v zahraničí zájem

Marcela Červenková přiznává, že pro firmy je pak ohodnocování zaměstnanců velmi komplikované. „České zakázky jsou levnější, a i když je doma pracující zaměstnanec schopný odborník, nemůžeme si dovolit dát mu takové peníze, jako zaměstnanci pracujícímu v Rakousku,“ vysvětluje úskalí zahraničních projektů.

Podle jednatelky firmy je pochopitelné, že vyslaný zaměstnanec má vyšší plat, a to i kvůli odtržení od rodiny. Mnohdy se ale stává, že pracovníci jsou vyslaní jen několik kilometrů za hranice a víkendy mohou trávit v Čechách.

Složité je také udělování osobního ohodnocení jednotlivých zaměstnanců. „Dodržování předpisů o minimálních mzdách je značně nákladné, a nezbývají tak prostředky k rozlišení odměn dle výkonu práce, délky praxe a podobně,” popisuje Červenková. Začínající pracovníci proto po vyučení mohou mít srovnatelný plat jako již zkušený pracovník.

Červenková: Vysílání pracovníků mimo EU může být administrativně jednodušší

Řada zaměstnanců vycestovala za prací i do zámoří. Firma má projekty například v Kanadě, USA či Brazílii. „Zaměstnanci mají o vyslání do jiné země zájem. Vydělají si mnohem více a mají možnost poznat nová místa,“ říká Červenková.

V případě vysílání pracovníků mimo Evropskou unii jsou podmínky jiné. Podle jednatelky Červenkové mohou být dokonce jednodušší. „Často stačí pouze zjistit jaký typ víz je potřeba a zajistit si je.“

Komise navrhuje další příplatky pro vyslané pracovníky

Vysílání pracovníků je pro českou firmu v současné době výhodné. Červenková se však obává, že v budoucnu se to změní. Evropská komise totiž navrhuje revizi současných pravidel, která by zavedla povinnost zaměstnavatele odměňovat své pracovníky na základě principu „za stejnou práci na stejném místě stejná odměna“.

„Současná legislativa řeší pouze minimální platové ohodnocení v zemi, kde k práci dochází. My ale říkáme, že vedle minimálního platového ohodnocení by měly vysílající firmy platit zaměstnancům také další příplatky, které jsou v dané zemi platné,“ objasňuje návrh eurokomisařka Marianne Thyssenová.

Výsledkem mají být spravedlivější podmínky pro vysílané pracovníky. Místo minimální mzdy by zaměstnanci měli nárok na odměny srovnatelné v zemích, do kterých jsou vysláni. Navýšení nákladů na mzdy by se však odrazilo na ceně za provedení zakázky, a české podniky by se mohly stát dražšími než místní firmy.

Revize pravidel může vést k propouštění

Návrhem komise se zabývá také europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Obávám se, že navrhované opatření nepřinese lepší platové podmínky pro zaměstnance vysílané do zahraničí, ale naopak jejich propouštění,“ myslí si europoslankyně.

Čeští zaměstnavatelé s návrhem revize směrnice nesouhlasí. Více >>>>

Podle jednatelky firmy VEOS Pospíšil mohou nová pravidla prohloubit již existující rozdíly mezi pracovníky ve firmě a způsobit konflikty. „Pokud by měl jeden pracovník jet do Německa a druhý do Maďarska, tak ten druhý může říct, že do Maďarska nechce, protože si chce vydělat více peněz v Německu jako jeho kolega,“ vysvětluje Červenková úskalí navrhované změny pravidel. V Německu je minimální mzda více než 1 000 eur, zatímco v Maďarsku a České republice se nejedná ani o 500 eur.

Červenková: Státy, které navrhují revizi pravidel, nevidí, jak to chodí v praxi

„Revize je pro zaměstnavatele velký problém. Chápu, že některé státy se na věc dívají jinak a nevidí, jak to chodí v praxi, pokud ale budeme muset platit našim vyslaným pracovníkům srovnatelné odměny se zahraničím, nebudeme si moci zahraniční zakázky dovolit,“ uzavírá Červenková.

Jednatelka firmy na závěr potvrzuje obavy europoslankyně Dlabajové. „Někteří naši zaměstnanci byli přijati pouze na zahraniční zakázky, museli bychom je proto propustit,“ dodává.

REKLAMA
REKLAMA