Měly by politické strany zavést kvóty zaručující rovné zastoupení pohlaví?

Politika je stále považována především za „mužskou oblast“, ve které je pro ženy těžké se prosadit. Jedním z prostředků, jak ženám-političkám v této oblasti pomoci, je zavedení kvóty, která by zaručovala jejich minimální zastoupení. Podle oslovených političek však na tento krok není česká společnost ještě dostatečně připravená, a je proto zapotřebí hledat i jiné způsoby, jak ženám pomoci.
političky
zdroj: Evropská rada

V dnešní době tvoří ženy 15 % legislativců po celém světě. Zatímco například ve skandinávských státech je zastoupení žen a mužů skoro stejné, v jiných legislativách, především v Asii a Africe, ženy nejsou zastoupeny vůbec.

Také Česká republika patří mezi země, kde je politika především „mužskou záležitostí“ a ženy netvoří ani jednu čtvrtinu Parlamentu.

„Pokud by bylo více žen v politice, jednalo by se jednoznačně o přínos pro politickou scénu. Ženy jsou více přístupné kompromisům, bez nichž se neobejde vyřešení žádného politického problému. Jsou také mnohem slušnější při jednání,“ řekla redakci senátorka Dagmar Terelmešová (ČSSD).

„Jsem přesvědčena o tom, že vyšší účast žen v politice přispěje k rozmanitějším diskuzím a tudíž také k demokratičtějším a nakonec lepším rozhodnutím. Ženy jsou často motivovány jinými faktory než muži a mají i jiné priority,“ dodává europoslankyně Andrea Češková (ODS, ECR).

Problémem však podle odborníků není pouze nízký počet žen v politice, ale především to, že jejich množství roste pomalým tempem. Některé politické strany se proto snaží tuto situaci vyřešit zavedením kvóty, která určuje minimální počet žen, jež musí být ve straně zastoupen.

Tento systém podporuje například Evropská unie nebo Organizace spojených národů. Jestli by však kvóty pomohly zlepšit i situaci v České republice, na to jednoznačný názor neexistuje.

Zavést či nezavést?

Mezi zastánkyně zavedení podobné kvóty patří například místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). „Podle zkušeností ze zahraničí i naší vlastní historické zkušenosti je zřejmé, že bez kvót nemůže dojít k rychlé pozitivní změně,“ řekla EurActivu Gajdůšková.

S tím, že je zapotřebí podporovat větší zastoupení žen ve volených či jmenovaných funkcích, souhlasí i europoslankyně Češková. Zavedení kvót však podle ní není tím nejlepším řešením.

„Je nutné vytvořit takové pobídky politickým stranám, aby byly samy motivované jmenovat více žen do všech úrovní politického procesu. Je nutné zdůraznit, že dokud ženám nebudou poskytnuta taková opatření, jež pomohou skloubit pracovní a rodinný život, nebudou samotné kvóty účinné,“ řekla redakci.

S tím souhlasí i senátorka Terelmešová, která dodává, že kvóty někdy mohou „otevírat možnosti pro takzvané rychlokvašky, tedy političky, které jsou ve straně velmi krátce.“

Slovenská poslankyně a diplomatka Magdaléna Vašáryová dodává, že daleko důležitější je otázka, v jakých politických postech se ženy nacházejí. „Často může dojít k situaci, že na kandidátce je sice příslušný počet žen, ale ne na volitelných pozicích,“ řekla Vašáryová na nedávné konferenci Forum 2000 v rámci Women Leaders Panel, který organizovala Nadace Open Society Fund Praha, Forum 50 % a Friedrich Ebert Stiftung.

Nejdříve připravme společnost

Podle bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové jsou kvóty sice dobrým řešením, ale ne pro všechny státy. Podle této političky a socioložky je totiž důležité, aby na podobné opatření byla společnost připravená.

„V opačném případě by pozice žen založená na kvótách nebyla výhodou, ale nevýhodou, protože ženy by musely neustále poslouchat, že se na danou pozici dostaly jen díky kvótě, a ne proto, že jsou dostatečně vzdělané a připravené,“ řekla Radičová na již zmíněné konferenci.

Europoslankyně Češková dodává, že je za tímto účelem potřeba více zapojit média. „Pozitivní mediální obraz žen političek jistě může přispět při povzbuzování žen k účasti v politice či vymýtit tradiční stereotypy, které ve společnosti často stále panují. S tím také souvisí aktivní propagace úspěšných ženských vzorů, a to nejen v politice,“ říká.

V EU vede Skandinávie

Podle statistiky Meziparlamentní unie (MPU) z konce září tohoto roku má největší zastoupení žen v dolní komoře Parlamentu Rwanda (56,3 %), která je zároveň jedinou zemí světa, která má v tomto orgánu více žen, než mužů.

Mezi státy Evropské unie nalezneme na prvním místě Švédsko, ve kterém je ženské zastoupení v dolní komoře 44,7 %. To je následováno dalšími severskými státy, Nizozemskem a Belgií. Na druhém konci pomyslného žebříčku pak objevíme Maďarsko a Maltu, jejichž zastoupení nedosahuje ani 9 %.

Česká republika se nachází pod průměrem Unie a nalezneme ji na 16. pozici. V dvousetčlenné Poslanecké sněmovně sedí 44 žen (22 %), v jednaosmdesátihlavém Senátu pak 15 (18,5 %).

Kde se inspirovat?

Určitý druh kvóty určující minimální zastoupení obou pohlaví ve straně nalezneme ve většině evropských státech. V minulosti se ji v různých podobách rozhodla zavést například německá Křesťanskodemokratická unie, francouzská Socialistická strana či britská Labour party.

Jako další příklad může sloužit i Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ). O tom, jak tato kvóta funguje a jaký mělo její zavedení vliv na SPÖ, si EurActiv nedávno povídal s dlouholetou členkou strany a bývalou europoslankyní Elisabeth Hlavac.

Stanoviska

„V některých zemích můžeme kvóty v klidu zavést, v jiných nikoliv, záleží na politickém klima. Nestačí se jen rozhodnout a zavést institucionalizovaný kvótový systém, ale musíte připravit společnost. V opačném případě by pozice žen založená na kvótách nebyla výhodou, ale nevýhodou, protože ženy by musely neustále poslouchat, že se na danou pozici dostaly jen díky kvótě a ne proto, že jsou dostatečně vzdělané a připravené,“ řekla na konferenci Forum 2000 bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová.

„Podle zkušeností ze zahraničí i naší vlastní historické zkušenosti je zřejmé, že bez kvót nemůže dojít k rychlé pozitivní změně v poměru účasti méně zastoupeného pohlaví v rozhodovacích procesech,“ sdělila EurActivu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). „Vyrovnání zastoupení žen a mužů v politice by určitě vytvořilo přirozenější prostředí v politickém rozhodování, nejen co se týká politické kultury, ale i preference témat.“

„Nemyslím, že kvóty něco vyřeší. Někdy to otevírá možnosti pro takzvané rychlokvašky -političky, které jsou ve straně velmi krátce. Pokud by bylo více žen v politice, jednalo by se jednoznačně o přínos pro politickou scénu. Ženy jsou více přístupné kompromisům, bez nichž se neobejde vyřešení žádného politického problému. Jsou také mnohem slušnější při jednání,“ sdělila redakci sociálnědemokratická senátorka Dagmar Terelmešová. „Sama mám zkušenosti s tím, že méně schopný muž je upřednostněn před schopnější ženou, a to nejen v politických funkcích.“

„Vyvážené zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu je pro mne otázkou kvality, rovnosti a také demokratičtějšího rozhodování. Proto osobně podporuji větší zastoupení žen ve volených či jmenovaných funkcích, avšak jsem proti legislativním opatřením, jako jsou kvóty. Nemyslím si, že by toto samotné opatření nějak výrazně změnilo ‘politické klima‘. Obávám se spíše toho, že by na ženy bylo hleděno tak, že se do politické funkce dostaly pouze pomocí kvóty a ne vlastními schopnostmi či kvalifikací. V tomto případě jsem zastáncem toho, aby se postupně měnilo společenské smýšlení a dlouhodobě se tak změnilo vnímání mužských a ženských rolí, se kterými se setkáváme v každodenním životě,“ řekla redakci europoslankyně Andrea Češková (ODS, ECR).

 „Důležitější, než celkové zastoupení žen, je, jestli jsou ženy na rozhodovacích pozicích. Protože často může dojít k situaci, že na kandidátce je sice příslušný počet žen, ale ne na volitelných pozicích,“ řekla na zmíněné konferenci slovenská diplomatka Magdaléna Vašáryová a dodal, že není žádnou novinkou, že žena musí být dvakrát připravenější a kvalifikovanější, než muž, aby se na stejném politickém postu udržela.

REKLAMA
REKLAMA