Komisi se nelíbí český vědecký „kafemlejnek“

Financování české vědy a výzkumu potřebuje modernizaci a vyšší transparentnost. Nová metodika pro hodnocení vědecké činnosti v ČR je nedostatečná a dochází k ní ke zbytečným prodlevám. Ve specifických doporučeních v rámci tzv. evropského semestru na to českou vládu upozorňuje i Evropská komise.

mladí a neklidní (vědci)
zdroj: ShutterStock.

O neefektivním financování české vědy a výzkumu toho bylo napsáno již hodně, naposledy na jeho nedokonalosti poukázala Evropská komise. Ve specifických doporučeních, která každoročně vystavuje členským zemím, Česku vyčetla provedení jen drobných a nedostatečných změn. 

Tzv. kafemlejnek, jak se systém přerozdělování prostředků v České republice někdy s určitou dávkou posměchu označuje, funguje na principu přiřazování bodů za počet vědeckých výstupů, tedy knižních publikací, článků v recenzovaných časopisech, patentů apod. Každá výzkumná instituce se tak může na konci roku pochlubit získaným počtem bodů a na základě toho obdrží odpovídající podíl veřejných prostředků.

Kritici však poukazují na to, že systém pouze „přemele“ výsledky na body, čímž vlastně upřednostňuje kvantitu nad kvalitou, protože může vědce nutit, aby ve vidině obodování vydávali i nekvalitní výstupy. Původní záměr objektivně posuzovat dosažené výsledky se tak proto vytrácí.

Sčítání výstupů

A nejsou to jen čeští vědci a odborníci, kdo kafemlejnek kritizuje. Na jeho možná úskalí v minulosti upozorňovalia i mezinárodní konsorcia. 

„Nová metodika pro roky 2014-2016 sice některé aspekty této kritiky zohledňuje, základ systému ale zůstává i nadále nevhodný,“ řekl EurActivu Štěpán Jurajda, bývalý ředitel CERGE-EI a autor desatera reformy financování české vědy z roku 2008. „Žádná země na světě nefinancuje tak velkou část vědy a výzkumu pomocí pouhého sčítání výstupů, které nikdo nehodnotí,“ vysvětluje.

Evropská komise novou metodiku považuje za krátkodobé řešení, a o to více proto volá po dlouhodobějším rozhodnutí. „Velice důležité je, aby nová metodika badatelům ve veřejném sektoru nabízela správné pobídky k tomu, aby usilovali o excelenci, zabývali se společenskými výzvami a spolupracoval s podnikatelským sektorem,“ píše v doporučeních pro Českou republiku.

Primitivní vzorec

Nový rámec pro financování české vědy a výzkumu má vypracovat projekt Efektivní metodika hodnocení a financování výzkumu v ČR, který ve veřejné zakázce vysoutěžila britská společnost Technopolis.

„Mělo by jít o standardní způsob hodnocení výzkumných organizací na základě posouzení kvality jejich výsledků metodou peer-review,“ říká k tomu předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Tato metoda spočívá v hodnocení vědecké práce či výzkumu dalšími odborníky v oboru, včetně těch ze zahraničí. 

Důležité podle Drahoše také je, že projekt chce reflektovat i rozdílné role různých výzkumných institucí, jako jsou vysoké školy, ústavy Akademie věd či třeba rezortní výzkumné instituce. „Je evidentní, že nic takového nemůže splnit žádná primitivní vzorec převodu výsledků hodnocení na peníze,“ dodal.

Přetrvávající marasmus

Štěpán Jurajda souhlasí. Obává se ale, že se zavedení nového systému nepodaří minimálně do roku 2020 a hlavní důvody spatřuje v nízké kultuře hodnocení a také nedůvěře ke schopnosti řídících orgánů vědy a výzkumu zhostit se úkolu transparentně a hodnověrně.

Před novým koaličním kabinetem, který se v programovém prohlášení ke zlepšení situace ve financování české vědy přihlásil, proto stojí i nutnost reformy svého poradního orgánu Rady vlády pro vědu a výzkum.

„Existence tohoto de facto ministerstva pro vědu, které tato jakoby poradní skupina představuje, ale bez funkčního analytického zázemí, je hlavních z důvodů přetrvávajícího marasmu,“ myslí si Jurajda. „Zdá se ale, že vláda nad vytvořením profesionálního zázemí pro hodnocení vědy a výzkumu skutečně zamýšlí,“ dodává.

Určitý optimismus sdílí i Drahoš. „Doufám, že tato vláda se pokusí problémy organizace a financování naší vědy a výzkumu skutečně řešit ve spolupráci se všemi důležitými hráči na tomto poli, a že si při tom vezme příklad z toho, jak je věda a výzkum organizována a financována ve vyspělých zemích, jako je Německo, Francie či třeba Velká Británie.“

Autor: Lucie Bednárová.

REKLAMA
REKLAMA