Ministr Kohout: Do vztahu EU-Čína-Rusko může mluvit i ČR

Evropská unie, Čína a Rusko tvoří dohromady 40 % světového HDP a jejich spolupráce například v oblasti bezpečnosti je pro světové dění klíčová. Jak upozornil na nedávné IX. Pražské bezpečnosti konferenci ministr zahraničí Jan Kohout, spolupráci těchto významných aktérů může o svá témata obohatit i střední Evropa. Jde například o dopravní propojení Evropy a Asie.

Kohout s novináři
Jan Kohout; zdroj: Rada EU

Evropská unie, Čína a Rusko patří k nejdůležitějším hráčům na světovém kolbišti. Zatímco je Čína pro Evropskou unii po USA druhým největším obchodním partnerem, s Unií Čína obchoduje vůbec nejvíce. Obchodní výměna mezi Čínou a Unií dosáhla v roce 2012 skoro 434 miliard eur a od roku 2008 tak vzrostla skoro o 34 %. Evropská unie má vůči Číně stále velký deficit, který se však od roku 2010 pomalu snižuje a vloni dosáhl „pouhých“ 146 miliard. To je o 23 miliard méně, než o dva roky dříve. Důvodem je především nárůst importu služeb a přímých investic evropské osmadvacítky do Číny.

Evropská osmadvacítka je co se týče obchodu nejdůležitější také pro Rusko, zatímco pro Brusel je Moskva třetím největším obchodním partnerem. Unie vyvezla v roce 2012 do Ruska zboží za více než 123 miliard eur (v roce 2010 86 miliard eur), opačným směrem proudilo zboží za 213 miliard eur. Státy osmadvacítky z Ruska dovážejí především ropu a zemní plyn, které se spolu s ostatními surovinami na celkovém objemu importů podílí zhruba dvěma třetinami. Evropské firmy hrají prim v přímých zahraničních investicích v Rusku – obstarají přibližně tři čtvrtiny z nich (o vztahu EU a Ruska více v našem Links Dossier).

„Evropská unie, Čína a Rusko se skoro dvěma miliardami obyvatel reprezentují téměř 40 % světového HDP a oblast od Atlantiku po Pacifik,“ připomněl na IX. Pražské bezpečnostní konferenci organizované Střediskem bezpečnostní politiky (CESES) ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupením v České republice, a Čínského institutu pro mezinárodní strategická studia (CIISS) francouzský velvyslanec v České republice Jean-Pierre Asvazadourian.

Několik rozměrů

Rusko a Čína, stejně jako dva členové Evropské unie, zasedají v Radě bezpečnosti OSN. Představitelé obou zemí i Unie se pak potkávají například i v rámci G20 nebo evropsko-asijského fóra ASEM. Je tedy zřejmé, že spolupráce těchto hráčů je pro dění ve světě klíčová.

Jak připomněl na zmíněné konferenci ředitel Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupení v České republice, Mirko Hempel, mají tito aktéři zodpovědnost za světový mír a bezpečnost. Jako dobré příklady spolupráce lze ukázat například kooperaci Unie, Číny a Ruska při boji proti pirátství v Adenském zálivu, či v otázkách Íránu nebo Mali, dodává Asvazadourian.

Podle ministra zahraničí v demisi Jana Kohouta nesmíme však v této otázce zapomínat ani na středoevropský rozměr. „Viděno z perspektivy střední Evropy, nelze naše ambice nadhodnocovat, zároveň jsem však přesvědčen, že máme možnosti přinášet regionální témata, která mohou spolupráci Evropské unie s Čínou a Ruskem obohatit. Pro střední Evropu tak do budoucna zůstává jako nesmírně lákavé téma možné spolupráce zejména snaha dopravního propojování Evropy a Asie,“ uvedl Kohout.

Kvůli geografické pozici třech zmiňovaných partnerů se podle Kohouta nabízí celá řada možností pro trojstranné projekty v oblasti rozvoje infrastruktury a posilování vzájemného obchodu na základě budování nových transkontinentálních dopravních projektů. Právě zde může mít roli středoevropský region jako tranzitní koridor, což může nejen přispět k posílení transkontinentálního obchodu, ale i napomoci ekonomickému rozvoji střední Evropy.

„To se ale netýká jen projektů pozemní dopravy. Střední Evropa svou geografickou polohou může být i vhodnou lokalitou pro umístění logistického centra pro leteckou nákladní přepravu. Zároveň v osobní letecké přepravě pak – nejenom díky své turistické atraktivitě – může být střední Evropa vstupní branou do Evropy pro cestující z Ruska a Číny,“ uzavírá Kohout.

REKLAMA
REKLAMA