Hrozí cizincům podnikajícím v Česku komplikace?

Mezi cizinci, kteří žijí v České republice, je mnoho podnikatelů – jejich podíl je stejně jako ve většině dalších zemí OECD dokonce výrazně vyšší než v domácí populaci. Pokud by došlo ke zpřísnění podmínek pobytu, jak zamýšlí zatím poslední návrh cizinecké legislativy z dílny ministerstva vnitra, podnikání by se zejména pro drobné živnostníky ztížilo. Upozorňují na to neziskové organizace, které s cizinci v České republice pracují.

Vietnamec v obchodě
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Ve většině zemí OECD je přinejmenším mezi první generací migrantů poměr podnikatelů vyšší než u většinové společnosti. Jak potvrzují statistiky, Česká republika, kde přibližně pět procent všech živnostníků tvoří cizinci (v Praze a Karlovarském kraji tento podíl dokonce překračuje devět procent), není výjimkou.

Jedno z možných vysvětlení, proč migranti v nové zemi začínají podnikat, je jejich často vysoké vzdělání a velká motivace dosáhnout ekonomického úspěchu. „Většina studií se shoduje, že ekonomičtí migranti jsou odlišní od krajanů, kteří zůstali, tím, že jsou vysoce motivovaní docílit vlastních úspěchů,“ vysvětlila na semináři, který spolupořádala nadace Friedrich-Ebert-Stiftung e.V, zastoupením v České republice, spolu s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR a Sociologickým ústavem Akademie věd, Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR. 

V čem je ale situace pro podnikatele, který pochází ze zahraničí, ve srovnání s domácími živnostníky odlišná? Jaké změny mohou přijít s návrhem nové cizinecké legislativy, kterou na jaře představilo Ministerstvo vnitra? Co vůbec podnikání cizinců znamená pro českou ekonomiku a její konkurenceschopnost? Hraje vůbec v podnikání roli původ? 

Omezit a podpořit   

Návrh nové cizinecké legislativy, který na jaře letošního roku představilo Ministerstvo vnitra, vzbudil mezi organizacemi pracujícími s migranty rozhořčení (odpověď rezortu zde). To přetrvává i poté, co byl legislativní návrh kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb pozastaven. Organizace jsou totiž přesvědčeny, že případné přijetí nových zákonů povede k zásadnímu zpřísnění podmínek pobytu cizinců v ČR, a to včetně občanů Evropské unie.  

„Zásadní rozpor je mezi tím, jak podnikání cizinců vnímá ministerstvo vnitra a například byznys,“ domnívá se v souvislosti s pozastaveným legislativním návrhem Pavel Čižinský, advokát Multikulturního centra Praha. Hlavní filosofie ministerstva podle něj směřuje k tomu, aby do země přicházelo méně migrantů. 

„Tento trend vedl k paradoxu, že se za posledních deset let zpřísnila pobytová agenda, ale zároveň jsou pravidla jinými rezorty uvolňována – například ta, která se týkají obchodního rejstříku,“ řekl Čižinský. Příkladem může být situace, kdy jednatel společnosti nemusí žádat o povolení k pobytu.  

„Ministerstvo vnitra zatím nemá prostředky, jak by mohlo podnikání migrantů omezit,“ upozornil také Čižinský. Na druhou stranu zamýšlená právní úprava by to podle něj změnila – regulace týkající se pobytu by totiž následně vedly k likvidaci drobných živnostníků, jichž je mezi migranty drtivá většina. „A jako obvykle v době krize by byli upřednostněni majetnější a vlivnější podnikatelé,“ dodává. 

David Müller z Ministerstva průmyslu a obchodu však upozorňuje, že určitá míra regulace je nutná. „Úvaha o volném kapitalismu spojeném s migrací je z pohledu státu neudržitelná,“ říká. Lze si prý jen těžko představit zemi, v níž by cizinec s podnikatelským záměrem obdržel nepodmíněné povolení k pobytu a poté, co by zkrachoval, měl volné ruce k jakékoliv další činnosti. 

Snaha o podporu (a regulaci) podnikání cizinců v České republice podle mnohých zasvěcených naráží navíc na problémy s přesnou definicí cílové skupiny. „Pokud chceme podpořit nějakou činnost, je potřeba vědět, kdo přesně je adresát a proč jej tady chceme,“ říká Müller.  

Živnostníci jsou podle něj hůře „uchopitelní“ než zaměstnanci. „O to hůře se pak hledá rovnováha mezi podporou byznysu na jedné straně a ochraně českého pracovního trhu na straně druhé“. 

Přínosy 

„Neměl bych problém ani s přísně nastavenými pravidly, ale ta musejí být v prvé řadě jednoduchá a důsledně a spravedlivě vymáhaná,“ řekl na zmíněném semináři advokát Marek Čechovský. Zákon o pobytu cizinců je podle něj i v současnosti extrémně chaotický a pro běžného Čecha, natož cizince, nepochopitelný. 

To podle něj vede k  častým případům, kdy si cizinec v komunikaci s úřady nedokáže poradit sám, a obrací se na takzvané zprostředkovatele. Čechovský v této souvislosti upozorňuje, že se mnohdy jedná o „šedé až mafiánské struktury“ uvnitř komunity migrantů, které z nepřehledných zákonů těží a „klienty“ za své služby finančně vysávají. Je jedno, jestli se jedná o živnostníky či zaměstnance. 

Podle Ondřeje Brychty z Ministerstva vnitra ČR je třeba za podobou tolik diskutovaných úprav cizineckých zákonů hledat snahu o to, aby podnikání cizinců bylo pro Českou republiku a její ekonomiku maximálně přínosné. 

„Cílem je, aby migrant vstupující do země za účelem podnikání přinesl investici, například ve formě know-how, vytvářel pracovní místa pro české občany a předložil věrohodný podnikatelský záměr,“ říká Brychta. 

„Není podnikání samo o sobě dostatečným přínosem?“ ptá se ale advokát Čižínský z Multikulturního centra Praha. „Podnikání je velmi náročná činnost, takže považuji za kontraproduktivní klást živnostníkům další překážky a podmínky nad rámec dodržování zákonů,“ doplňuje jej Dita Čermáková z Přírodovědecké fakulty UK. „Už tím, že se podnikatelé živí sami, českému státu přispívají,“ uvedla. 

Takovým příkladem může být i Olga Andělová, která je spolumajitelkou grafické a designérské firmy. Mezi její zákazníky patří i zahraniční klientela. 

„Britský zákazník si ani nevšimne, že jsem původem z Ukrajiny,“ říká Andělová. „Ale zato si pamatuje, kde firma sídlí, a že naše výrobky tak reprezentují pěknou ukázku českého designu.“

REKLAMA
REKLAMA