Europoslanci: Junckerova Komise během 100 dnů v úřadu nezklamala, ale ani nenadchla

Na detailnější hodnocení působení Evropské komise Jean-Claudea Junckera je ještě příliš brzy. Sto dnů v úřadu není totiž dostatečně dlouhá doba na posouzení, co se podařilo a co nikoliv. České europoslance napříč politickým spektrem Komise zatím nezklamala, ale ani neměla dostatek času a prostoru na to, aby zazářila.

nová EK
zdroj: Evropský parlament.

O víkendu uplyne sto dní od chvíle, kdy se svého úřadu ujala nová Evropská komise vedená předsedou Jean-Claudem Junckerem. EurActiv zajímalo, jak se na její více než tříměsíční působení dívají čeští europoslanci.

Položili jsme jim tyto dotazy:

  • Brzy to bude 100 dní, co se svého úřadu ujala nová Junckerova Komise. Jak její dosavadní působení hodnotíte?
  • Jak hodnotíte například efektivnost fungování Komise podle tzv. klastrů?
  • Jak se díváte na priority, které si Junckerova Komise stanovila? Jsou dobře vybrané, nebo v nich něco postrádáte? Jak hodnotíte iniciativy, které Komise dosud představila?

Martina Dlabajová (ALDE):

Podle mého názoru vstoupila Evropská komise Jean- Claudea Junckera do svého mandátu velmi ofenzivně. Svědčí o tom zejména takzvaný Junckerův Investiční plán pro Evropu, jehož detaily jsou pozvolna zveřejňovány. Jedná se o velmi originální koncept, který již krátce po zvolení nové Evropské komise vzbudil velká očekávání a optimismus. Je ovšem otázkou, zda si podobně ambiciózními projekty nenastavila Komise laťku příliš vysoko a zda vydrží s tvůrčí invencí až do konce svého funkčního období.

Fungování Komise v podobě klastrů je reakcí na požadavky, aby jednotlivá portfolia komisařů byla vzájemně propojena, nikoliv izolována. Až praxe ukáže, jestli se podaří naplnit definované priority a jestli bylo konkrétní složení klastrů opravdu dobře nastaveno.

Petr Ježek (ALDE):

100 dní je krátká doba na hlubší hodnocení, ale raketový start Komise nepředvedla, to je zjevné už teď. Předseda Juncker přitom mluvil o Komisi „poslední naděje“. U některých, zejména ekonomických místopředsednických postů a klastrů se projevuje, na co jsme v ekonomickém týmu ALDE upozorňovali – není vždy jasná odpovědnost, kompetence se mohou překrývat, stejně jako vazby do částí generálních ředitelství a dalších útvarů. Nový systém si stále ještě „sedá“.

Za podstatnou a pozitivní skutečnost považuji, že na rozdíl od Barrosovy a většiny jiných dřívějších komisí je Junckerova političtější, aparát Komise plní politická zadání komisařů, iniciativa nevychází jako dříve zdola od úředníků.

Priority jsou v zásadě v pořádku, otázkou je, jak budou naplněny. V Evropském parlamentu nezapůsobila dobře tendence Komise stahovat některé legislativní návrhy ve snaze vyhovět určitým členským státům. Nicméně obecný přístup Komise, aby se EU soustředila jen na nejpodstatnější věci, které vyžadují nadnárodní úroveň, a ostatní neregulovala, mi konvenuje.

Stanislav Polčák (EPP):

Přivítal jsem to, že sám pan Juncker prezentoval svůj záměr být, co se týče změn legislativ, střídmý, což považuji za souladné s principem subsidiarity práva EU. Prvních sto dnů bylo poznamenáno kauzou lucemburských daňových zvýhodnění (známou jako LuxLeaks), kterou považuji za skutečně nešťastnou, obzvláště v tomto období. Nekalost jednání, kdy sjednaná daň s významnými koncerny má dosahovat jen několika setin procent, se v trestním právu označuje za podvod – a já neznám jediný důvod, proč bych měl takové jednání obhajovat.

Pozitivním důsledkem kauzy LuxLeaks je, že se otevře otázka nekalé daňové soutěže, která probíhá i v řadě jiných států, ne jen v Lucembursku. Naopak negativní důsledek představuje skutečnost, že byly dodány argumenty levici pro to, aby volala po jednotném daňovém systému EU. Jako pravicový politik si nepřeji jednotnou přímou daň, pro ČR ji považuji za extrémně nebezpečnou a proti takovému návrhu budu ostře vystupovat.

Pavel Svoboda (EPP):

Vysoce hodnotím snahu nové Komise o efektivnější plán práce a větší zaostření na hospodářské a bezpečnostní priority. Vážím si toho, jak pružně a s důrazem zareagovala na zhoršenou bezpečnostní situaci a přizpůsobila své priority vyšší nutnosti lépe propojit bezpečnostní spolupráci mezi státy.

Bezpečnost je podmínka prosperity, ne její ozdůbka. V hospodářské oblasti zatím Komise vydala pravidelnou roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. Všechny ostatní agendy, které řešíme, jsou spíše pokračováním a „dobíháním“ aktivit komise minulé. Je opravdu ještě moc brzy.

Miroslav Poche (S&D):

Domnívám se, že Junckerova Komise za 100 dní v úřadu zatím nezklamala, ale na druhou stranu, také nevidím žádný zásadní úspěch, kterým by nadchla. Jako sociální demokrat považuji za závažný problém tzv. Lucemburské úniky (LuxLeaks). Evropští sociální demokraté jasně požadují, aby Evropská komise přijala v co nejkratší době jasná opatření, která zamezí obdobným daňovým únikům. Tato kauza jednoznačně podkopává Junckerovu autoritu v době, kdy by se Komise měla věnovat naplňování priorit, které si stanovila ve svém programu a které také má obsaženy ve svém pracovním plánu pro rok 2015. Komise tak trochu ztrácí momentum.

Klastry mohou být přínosem, pokud budou kvalitně řízeny. Za pozitivní považuji možnost zajistit větší koherenci a koordinaci politik, než tomu bylo doposud. Domnívám se, že například v oblasti energetiky by tento systém fungovat mohl. Záležet bude především na kvalitách místopředsedů

Komise si vytyčila řadu priorit, které jsme jako levice přivítali. Velmi pozitivně vnímám, že Komise chce klást důraz na podporu vzniku nových pracovních míst a hospodářského růstu. Program zohledňuje hlavní politické priority ČSSD. Určitě také vítám ambice Komise v oblasti energetiky, jako je vytvoření Energetické unie, ale také důraz na energetické úspory, které tvoří jeden z pilířů celé energetické politiky EU.

Kateřina Konečná (GUE/NGL):

I když je to 100 dní, tak myslím, že je ještě brzy na to hodnotit působení Evropské komise. Nicméně od počátku se mně nelíbilo, že jsou spojeny nesouvisející rezorty. A ani dnes nejsem přesvědčena, že nové rozdělení Evropské komise k něčemu pomohlo.

V prioritách Evropské komise byl bombasticky oznámen investiční plán 315 miliard eur, ale nikde není řečeno, kde se vezmou peníze. Spíše to připomíná plácnutí do vody. Oceňuji plán na energetickou unii – je to bolavé místo EU vzhledem k rozmachu obnovitelných zdrojů, které nebylo zadarmo. Dále nás čeká klimatická konference a potřebujeme zvýšit energetickou bezpečnost Evropy a zajistit rozumné ceny energií pro průmysl, aby z Evropy neodcházel.

Velmi čekám, kdy Evropská komise představí konkrétní představu, jak omezit daňové ráje, což měla být jedna z jejích priorit. Zatím jsme v této oblasti viděli pouze skandál pana Junckera, za jehož působení v Lucembursku byl pro některé vybrané nadnárodní firmy daňový ráj.

V prioritách mi jednoznačně chybí větší důraz na řešení problému nezaměstnanosti a konkrétní plán, jak neutěšenou situaci změnit.

Autor: EurActiv.cz

REKLAMA
REKLAMA