EP doporučil Radě, aby se „Klausovou výjimkou“ zatím nezabývala

Europoslanci dnes (22. května) schválili zprávu o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv. V té doporučují Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než ratifikaci dokončí Česká republika. Očekává se, že český Senát i prezident Miloš Zeman, jejichž souhlas je nezbytný, by mohli být pro tento dokument konečnou.

Klaus v Evropském parlamentu
zdroj: Evropský parlament

Jedním z ústředních témat probíhajícího plenárního zasedání Evropského parlamentu je takzvaná Klausova výjimka, přesněji Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Poslanci dnes schválili návrh zprávy k tomuto dokumentu v poměru 574 pro, 82 proti. Ten doporučuje Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než bude ratifikace dokončena v České republice.

Stanovisko podpořily čtyři hlavní politické skupiny Evropského parlamentu – Evropská lidová strana (EPP), sociální demokraté (S&D), liberálové (ALDE) i zelení. Proti se naopak postavila skupina Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejíž členy jsou i poslanci ODS.

Europoslanci tak poukazují mimo jiné na to, že výjimka by při současném rozložení sil v českém parlamentu velmi pravděpodobně nebyla schválena. Již na konci roku 2011 totiž Senát, v němž má většinu opoziční ČSSD, vydal usnesení, ve kterém vyzval vládu, aby odstoupila od požadavku protokol sjednat (EurActiv 8.10.2012). Nesouhlas se dá podle zpravodaje zprávy Andrewa Duffa (ALDE) čekat také od nového prezidenta Miloše Zemana.

„Převážil názor českou výjimku neblokovat a ponechat na členských státech, aby se s ní vypořádaly a rozhodly o jejím uvedení v život,“ uvedl k dnešnímu hlasování europoslanec Jan Březina (EPP). „Jako nejpravděpodobnější se mi proto jeví scénář, kdy Evropská rada po obdržení stanoviska Evropského parlamentu českou výjimku schválí, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice,“ dodal.

„Jsem ráda, že měla naše snaha o vysvětlení tohoto problému v Evropském parlamentu efekt. Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv, jako všichni ostatní občané EU,“ řekla k výsledku hlasování stínová zpravodajka návrhu Zuzana Brzobohatá (S&D).

„Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší,“ oponuje Andrea Češková (ECR).

Role Evropského parlamentu je v tomto případě pouze konzultační, nicméně stanovisko europoslanců je nezbytné k tomu, aby mohl ratifikační proces proběhnout v Radě a členských státech.

Dlouhá vyjednávání

Zpráva se dostala na plenární zasedání po více než tři a půl letech od chvíle, kdy byla českou politickou reprezentací vyjednána jako podmínka pro podpis tehdejšího prezidenta Václava Klause pod Lisabonskou smlouvu (EurActiv 30.10.2009).  

Právě velmi dlouhou dobu, po kterou Evropskému parlamentu trvalo se formálně vyjádřit, označil poslanec Oldřich Vlasák (ECR) za „obrovskou chybu a zároveň jasně vyslaný signál o neakceschopnosti Parlamentu.“

Zdržení celého ratifikačního procesu bylo zapříčiněno především neschopností najít shodu mezi členy Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO) na podobě zmíněné zprávy. Ta tak byla schválena po dvou předchozích neúspěšných pokusech až v únoru letošního roku (EurActiv 18.2.2013).

„Jednání ve výboru AFCO byla velmi komplexní a často konfliktní, protože se tu střetává celá řada zájmů,“ potvrdil při pondělní rozpravě člen tohoto výboru György Schöpflin (EPP). Dodal, že příslib prezidentu Klausovi byl politickým gestem k zajištění schválení Lisabonské smlouvy a není v souladu s právní podstatou. „Problém je, že právní užitečnost této výjimky je dosti pochybná, což má za důsledek, že zde máme politický slib, který ale reálně nemá žádný význam,“ vysvětlil.

„Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat,“ prohlásil po hlasování Jan Zahradil (ECR).

Bývalý český prezident Klaus odůvodnil nutnost přijetí tohoto protokolu obavou, že by mohlo připojením se k Listině základních práv dojít k prolomení takzvaných Benešových dekretů. Většina odborníků se však shoduje na tom, že retroaktivní působení Listiny není možné.

„Listina základních práv, stejně jako celé právo EU, nemůže působit zpětně,“ řekl v minulosti redakci šéf katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek.

REKLAMA
REKLAMA