Do Prahy přijede Juncker. Tématem bude budoucnost společné obrany

Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
juncker
© Shutterstock / Drop of Light

Jednou z oblastí, ve které česká vláda dlouhodobě prosazuje užší spolupráci mezi členskými státy Evropské unie, je společná obrana a bezpečnost. Tématu se věnoval i poslední bruselský summit, kde předseda vlády Bohuslav Sobotka opět zdůraznil, že Česká republika je silným zastáncem užší bezpečnostní a obranné spolupráce.

A nejde jen o prosazování této myšlenky na unijních summitech. Již v červnu se v Praze bude konat mezinárodní bezpečnostní konference i za účasti předsedy Evropské komise.

„Snažíme se podporovat debatu o silnější bezpečnostní a obranné politice. V červnu by k tomu měla proběhnout konference v Praze i za účasti Jeana-Clauda Junckera,“ prohlásil premiér minulý čtvrtek během jednání evropských lídrů.

Vícerychlostní obrana

Evropská komise při této příležitosti plánuje vytvořit zcela nový dokument o budoucnosti společné obrany, který bude navazovat na nedávno zveřejněnou Bílou knihu. Ta obsahuje pět možný scénářů budoucnosti EU. Konference v Praze by se tak měla věnovat tomu, jak se evropská integrace bude vyvíjet v oblasti obrany a bezpečnosti.

Jedním ze scénářů je i tzv. vícerychlostní Evropa. A podle vysoce postaveného unijního zdroje je možné, že to bude právě obrana a bezpečnost, ve které se tato forma integrace projeví.

Sobotka: Snažíme se podporovat debatu o silnější bezpečnostní a obranné politice.

Česká republika by se tak v tomto ohledu mohla zapojit do jádra EU. Lisabonská smlouva totiž počítá s možností posílené spolupráce mezi některými státy i ve vojenské oblasti.

Společný výzkum i armáda

S jakými návrhy Komise v červnu přijde však zatím není jasné. Nedávno ale zveřejnila svůj plán na vytvoření společného obranného fondu, který má výrazně navýšit investice do vojenského výzkumu v Evropě a ušetřit jednotlivým vládám peníze například při nákupu bojových dronů. A členské státy i Evropský parlament tuto iniciativu vítají.

„Společnou evropskou obranu vnímáme v kontextu existence NATO negativně, ale pokud by existovaly nějaké společné výzkumné projekty, rádi bychom se na nich podíleli,” prohlásil Geoffrey Van Orden, bývalý člen britské armády a nyní člen frakce Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu.

Během summitu přivítal premiér Sobotka mimo jiné myšlenku jednotného velitelství EU, na jehož vytvoření se na svém posledním zasedání shodli ministři zahraničních věcí. „Jsem rád, že to směřuje k tomu, aby zde existovalo stálé velitelství evropských misí, které lépe propojí civilní a vojenské nástroje EU,“ řekl.

Při prosincovém summitu se ale vyjádřil i k tématu společných evropských jednotek, tzv. Battle Groups.

„Pokud jde o Battle Groups, Česká republika zde zveřejnila svou iniciativu. Snažíme se prosazovat, aby společné jednotky byly snáze nasaditelné, pokud bude potřeba. Zatím byly vytvářeny jako instituce, která nebyla prakticky použita. Našim cílem je odstranit bariéry, které brání tomu, aby tyto jednotky byly snáze použitelné,“ uvedl.

Gabal: Velitelství evropských misí může být důležitým krokem směrem k aktivnímu zapojení obranných kapacit členských států.

Summit: Evropa musí činit více

Se zřízením stálého velitelství evropských misí souhlasí i poslanec a místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL).

„Velitelství evropských misí může být důležitým krokem směrem k aktivnímu zapojení obranných kapacit členských států. Avšak jen za předpokladu, že bude skutečně velet a spolupracovat s členskými státy. Důležité v tomto ohledu bude hlavně politické zadání ze strany Unie a jednotlivých vlád,“ myslí si.

Výsledkem jednání evropských lídrů v oblasti obrany zatím není kromě obecných stanovisek nic konkrétního.

„Za současné mezinárodní situace musí Evropa učinit více, aby zajistila ochranu svých občanů a přispěla k míru a stabilitě ve svém sousedství i v jiných částech světa, mimo jiné tím, že vyčlení dostatečné další zdroje,“ uvádí mimo jiné závěrečný dokument.

Vlády tak daly najevo, že hodlají vyčkat na návrhy Evropské komise a případné závěry bezpečnostní konference v Praze. Konkrétní postoje členských států by měly zaznít na červnové Evropské radě v Bruselu.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

  • Marie Homolková

    Doufám, že se sejdeme ve velkém počtu na “uvítací” demonstraci !

  • Jelli Mann

    Ať jde doprdele. Todle je největší brzda Evropy. Komouš skurvenej. A s tim omezenim zbraní tu svoji idiocii dovedl k dokonalosti. S takovejhlema kretounama nebude nikdy EU velmoc. Nejsem euroskeptik ale tenhle zmrd mě totálně nasírá a mám tendence celej projekt EU odpískat.

REKLAMA
REKLAMA