Euro nesmí být podmínkou pro spolupráci. ČR bude v jádru EU díky společné obraně

V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
sobotka
© Shutterstock / yakub88

Se zvolením Emmanuela Macrona novým francouzským prezidentem se na pořad dne dostala i otázka budoucnosti EU. Macron je známým zastáncem užší integrace a po podzimních volbách v Německu by s Berlínem rád začal jednat o budování jakéhosi užšího integračního jádra Unie.

Důležité je pro něj ovšem i téma levné pracovní síly z východní Evropy, která podle jeho slov narušuje francouzský pracovní trh. Vždyť to byl právě sociální dumping, kolem kterého se točila prakticky celá kampaň před referendem o vystoupení Británie z EU. Macron tedy ví, že téma levné pracovní síly z nových členských států je citlivé a je třeba jej řešit.

I proto se rozhodl, že se do střední a východní Evropy vydá osobně a otázky integračního jádra, bezpečnosti, sociálního dumpingu, rozdílných mezd nebo téma vysílání pracovníků bude projednávat přímo s představiteli jednotlivých států.

Důvodů pro jeho putování je však mnohem více. Jednak chce u východních partnerů zjistit, jestli jsou ochotní se zmíněného projektu užšího jádra zúčastnit a evropské myšlence tak obětovat více než doposud. Během jednání však jistě nevynechá ani snahy o hájení francouzských zájmů.

Chmelař: Náš aktivní přístup k obraně a bezpečnosti dokazuje, že Česká republika směřuje do jádra evropské integrace.

Chceme do jádra, ale bez eura

Macron se během deseti dnů setká celkem s dvanácti evropskými lídry. Jedním z nich byl dnes v podvečer i český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). A setkání, které proběhlo v rakouském Salcburku, bylo důležité. Česká republika v současné době stojí na rozcestí a pravděpodobně si bude muset vybrat, zda chce do budoucího užšího integračního jádra skutečně směřovat, nebo zda hodlá zůstat spíše na periferii dění.

Sobotka ale během salcburské schůzky naznačil, že ČR chce být v centru dění a do jádra EU chce směřovat. Ale ne pomocí eura, nýbrž pomocí společné obrany. Během závěrečné tiskové konference zdůraznil, že v průběhu jednání vedle sociální a mzdové konvergence prosazoval právě posílení obranné a bezpečnostní spolupráce v EU.

„Slavkovský formát spolupráce může být užitečným nástrojem pro to, abychom urychlili debaty o budoucnosti EU,“ uvedl Sobotka a následně dodal, že „by se co nejdříve měla spustit stálá strukturovaná spolupráce“ v oblasti společné obrany.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře je totiž důležité mít na paměti, že směřovat do jádra EU nutně neznamená přijmout společnou měnu. K podobnému závěru došli i představitelé ČR, Slovenska, Rakouska a Francie, kteří se shodli, že přijetí eura nesmí být podmínkou pro spolupráci v rámci EU.

„Euro samo o sobě nepřináší automatickou příslušnost k jádru. Jak před pár dny zmínil slovenský premiér Fico, bude to právě oblast obrany a diskuse o nových iniciativách na evropském poli, které určí, zda chceme, či nechceme být součástí jádra,“ uvedl pro server EurActiv Chmelař.

„ČR se aktivně podílí na diskusi o budoucím směřování EU a je jedním z tahounů v prohlubování obranné spolupráce mezi členskými státy. Právě náš aktivní přístup k obraně a bezpečnosti dokazuje, že Česká republika směřuje do jádra evropské integrace,“ dodal.

Spolupráci v oblasti obrany chce Česká republika skutečně prohlubovat. Svědčí o tom mimo jiné i mezinárodní konference o obraně, která se v červnu konala v Praze, a které se zúčastnil mimo jiné i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Euro nemůžeme přehlížet

Pokud však skutečně chceme být v jádru Unie, otázku společné měny nemůžeme nechat tak úplně bez povšimnutí. Současná vláda sice o stanovení pevného data pro přijetí eura ani nadále neuvažuje, v rámci tzv. euroskupiny – tedy zasedání ministrů financí eurozóny – ale chce prosazovat udělení statusu pozorovatele. Český ministr financí by se tak mohl jednání euroskupiny pravidelně účastnit a získávat cenné informace přímo z centra dění. Ale bez možnosti účastnit se hlasování. Podle zdrojů z Úřadu vlády to však bude záviset na samotných jednáních a bude to běh na dlouhou trať.

Chmelař: Euro samo o sobě nepřináší automatickou příslušnost k jádru.

Zástupci českého průmyslu by však rádi šli ještě dále. Svaz průmyslu a dopravy ČR totiž přistoupení ke společné měně podporuje a věří, že přijetí eura je jednou z priorit pro další ekonomický rozvoj země.

„Nebojím se, že čeští exportéři budou tratit kvůli přijetí eura. Dlouhodobá konkurenceschopnost českých firem není o koruně a euru,“ upozorňuje prezident Svazu Jaroslav Hanák. Jako velkou výhodu společné měny pak Svaz vidí větší možnost „intenzivněji spolurozhodovat o budoucí podobě eurozóny a EU“.

Společná obrana a budování integračního jádra ale nebylo jediným tématem česko-francouzského setkání. Jak bylo zmíněno výše, Macronovi velmi záleží také na problematice vysílání pracovníků a na sociálním dumpingu.

„Staří“ členové Unie si totiž často stěžují na to, že „novější“ unijní státy mají výraznou konkurenční výhodu v levnější pracovní síle. Lidé z východu Evropy tak podle Macrona míří mimo jiné do Francie, kde jsou ochotní pracovat za výrazně nižší mzdy, což Francouzům často brání najít si zaměstnání.

Rozdíly ve mzdách jsou obrovské

Premiér Sobotka se však během jednání snažil Macronovi předložit i druhou stranu problému. Francouzské a rakouské firmy podle něj českým zaměstnancům často vyplácejí jen 30 nebo 40 % částky, které tyto firmy platí v domovské Francii nebo v Rakousku.  Problémem tak podle jeho názoru je i to, že západní společnosti levnou pracovní sílu na východě často zneužívají.

Dlabajová: Francouzské firmy působící v České republice vyplácejí českým zaměstnancům často mzdy, které se francouzské minimální mzdě ani neblíží.

S takovým postojem souhlasí i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

„Měli bychom především upozornit na fakt, že otázka odlišných mezd není jednostranný problém. Francouzské firmy působící v České republice vyplácejí českým zaměstnancům často mzdy, které se francouzské minimální mzdě ani neblíží,“ uvedla pro server EurActiv.

A problém Dlabajová vidí i v současném návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků. Zatímco francouzský prezident by rád podmínky pro vysílání zpřísnil a volný pohyb pracovníků tím de facto omezil, Dlabajová by chtěla jít spíše opačným směrem.

Navržená pravidla jsou neúnosná

„Návrh revize směrnice o vysílání pracovníků ohrožuje celkovou konkurenceschopnost českých firem na evropském trhu. Klade jim neadekvátní podmínky, a to nejen finanční, ale také administrativní,“ zdůraznila.

Sobotka: Zejména v rámci koncernů je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce a odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech.

Návrh nové směrnice ukládá podnikům vysílajícím své zaměstnance za prací do zahraničí (na časově omezenou dobu), aby jim vyplácely plat srovnatelný s výší odměny, kterou za stejnou práci dostávají tamní pracovníci. Kromě vyplácení minimální mzdy jim budou muset hradit i veškeré případné příplatky či příspěvky, na které mají nárok místní pracovníci.

„Jako stínová zpravodajka návrhu nesouhlasím také s časovým omezením doby vyslání na 6 či 12 měsíců. Typicky v sektoru stavebnictví trvají zakázky i více jak 2 roky a změna aplikovaných pravidel v průběhu výkonu práce je komplikací pro vysílající firmu i samotného pracovníka,“ dodala Dlabajová.

Podle zdrojů z Úřadu vlády jsou ale očekávání od směrnice ve skutečnosti přehnaná, jelikož z lidí pracujících v zahraničí je jich pouze 17 % vyslaných.

Řešením sociálního dumpingu by tak namísto revize směrnice mělo být spíše postupné vyrovnávání mezd napříč EU, což je postoj, se kterým souhlasí i premiér Sobotka.

„Zejména v rámci koncernů je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce a odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech,“ připomněl.

Všichni z představitelů zúčastněných států, tedy český a slovenský předseda vlády, rakouský kancléř a francouzský prezident se dohodli, že shodu v otázce nerovných mezd a především na jejím řešení by mohli nalézt už letos v říjnu.

REKLAMA
REKLAMA