Boj proti krizi: Podpora růstu nebo fiskální opatření?

Doporučení, která Evropská rada předložila České republice a ostatním zemím v rámci tzv. Evropského semestru, se z velké části zaměřují na podporu ekonomického růstu. Na ten klade EU důraz i ve své Strategii Evropa 2020. Podle názoru české vlády a některých odborníků však samotný hospodářský růst na záchranu evropské ekonomiky nestačí. Je prý potřeba nadále pamatovat také na úsporná opatření.

Růst, šipka vzhůru
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Na konci června Evropská rada schválila doporučení (Country-specific Recommendations – CSR) pro hospodářství členských států EU v rámci tzv. Evropského semestru pro ekonomické řízení. Evropská unie tak každý rok reaguje na předložené národní programy reforem a další strategické dokumenty a poukazuje na slabá místa a skryté potenciály jednotlivých ekonomik (více informací naleznete v LinksDossier věnovaném tomuto tématu).

Svá doporučení obdržela od Evropské rady také Česká republika. Týkají se ve velké míře efektivity trhu práce a vzdělávacího systému. Lépe by měly fungovat například úřady práce a rodiče s dětmi by měli mít lepší přístup na pracovní trh. V oblasti vzdělávání pak Rada klade důraz například na vytvoření systému hodnocení kvality vysokých škol. Připomínky má také k penzijní reformě (EurActiv 31.5.2012).

Evropská unie Českou republiku upozorňuje i na nutnost zlepšení kvality podnikatelského prostředí a význam boje proti korupci. Jako výrazný problém je vnímána absence zákona o státní správě. „V oblasti státní správy má Česká republika stále prostor ke zlepšování. Je to přitom velmi důležitá oblast pro konkurenceschopnost země i ekonomiku celkově,“ upozornila během diskuze na téma CSR, kterou uspořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Elena Reitano, vedoucí oddělení pro Českou republiku, Slovensko a Nizozemsko na Generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti.

Pokud jde o veřejné finance, mělo by se Česko vyhýbat plošným škrtům a neomezovat příliš prorůstové výdaje. Hospodářský růst by nemělo ohrožovat ani nastavení daňové politiky. „Důležité také je, aby v oblasti daní fungovala dlouhodobá politika a ne krátkodobá opatření, která se často mění,“ podotkla Reitano.  

Více než pouhá doporučení

Evropský semestr vnímá Unie jako jeden z nástrojů boje proti krizi, která přivedla Evropu k přesvědčení, že je potřeba koordinovat hospodářské a fiskální politiky jednotlivých států a vytvořit systematický přístup k ekonomickým nerovnováhám. Podle Eleny Reitano se v případě většiny zemí nejedná o kritiku, ale spíše o doporučení, jak se v budoucnu vyhnout vážným ekonomickým problémům a jak nejlépe využívat potenciálu domácího hospodářství.

Ke koordinaci svých ekonomických politik se členské země zavázaly dobrovolně, pokud však daný členský stát na doporučení ze strany Evropské rady nedbá, může být jejich provedení vynuceno pobídkami a sankcemi.

„Objevuje se tendence, aby doporučení nebyla pouhými doporučeními,“ řekl na konferenci ředitel odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády ČR Jan Král.  

Upozornil například na současnou debatu o podmínkách provádění evropské kohezní politiky v příštím programovacím období. „Mluví se právě o tom, že plnění CSR by mohlo být využito jako jedno z kritérií. To vláda také zohlednila při tvorbě reformního plánu, protože si nechce zavřít vrátka ke klíčovým oblastem evropské politiky,“ uvedl.

Podporovat inovace

Ve svých doporučeních členským státům klade Evropská unie velký důraz na hospodářský růst. Jedním z klíčových strategických dokumentů je ostatně v souvislosti s Evropským semestrem „prorůstová“ Strategie Evropa 2020.

„Česká republika není problematická země a nečelí žádné dramatické nerovnováze,“ prohlásila Elena Reitano. „Co je ale problémem české ekonomiky? Je to především hospodářský růst,“ dodala. Ze srovnání s ostatními státy tak prý Česko vychází poměrně dobře, celkově ale jeho ekonomika v poslední době stagnuje.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu je podle jejích slov hlavní otázkou způsob, jakým se může Česká republika posunout od současného modelu, ve kterém do značné míry závisí na investicích kapitálu z jiných evropských zemí, zejména Německa.

„Nový model by měl být založen na inovacích, zejména proto, že tato země má v tomto ohledu velký potenciál: má kvalifikovanou pracovní sílu a nachází se v dosahu velkých evropských trhů,“ řekla.  Jak ale dodala, vývojem musí projít český vzdělávací systém. Posílena by také měla být vazba mezi podnikovou a vědeckou sférou.

„Otázka ekonomického růstu je jednou z klíčových priorit vlády. Odráží se proto v řadě dokumentů, jako například v strategii mezinárodní konkurenceschopnosti,“ řekl Král. Připomněl však také, že hospodářský růst není jediným nástrojem, s jehož pomocí se Evropa snaží čelit ekonomické krizi – „druhou stranou mince“ je fiskální konsolidace a přísná úsporná opatření, na kterou klade důraz i česká vláda (EurActiv 28.6.2012).

Také vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal připomněl, že Evropský semestr se neopírá pouze o Strategii Evropa 2020, ale v jeho rámci se pamatuje i na pravidla Paktu stability a růstu, který stanoví fiskální mantinely jednotlivých hospodářských politik. Tyto požadavky ještě zpřísnil tzv. šestibalíček (sixpack) úsporných opatření přijatý v minulém roce.

„Dalším motivem jsou finanční trhy. Podle našich informací ratingové agentury studují také dokumenty Evropského semestru,“ řekl Michal.  

Jak důležitý je ekonomický růst?

V Evropě proto v současné době probíhá řada diskuzí o tom, zda by se měla EU při řešení krize přiklonit více k fiskálním úsporám nebo k prorůstovým výdajům (EurActiv 7.5.2012).

Podle názoru hlavního makroekonom hospodářských strategií ČSOB a člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Sedláčka je důležité vyřešit nejdříve příčiny deficitu státního rozpočtu, a ne jeho důsledky.

„Evropská ekonomika se nenachází v depresi, ale v maniodepresi. Do té doby, než si to uvědomíme, se nic nestane. Je to, jako kdybyste u alkoholika chtěli léčit kocovinu. Alkoholismus nevyléčíme tím, že odstraníme kocovinu. Stejně tak se ekonomika nedá léčit tím, že odstraníme nepříjemné důsledky krize, to znamená depresivní období. Pokud chceme léčit maniodepresivního pacienta, musíme se nejprve zaměřit na manická stadia, když chceme léčit alkoholika, musíme řešit příjem alkoholu,“ přirovnal ekonom současný stav evropské ekonomiky ke zdravotnímu stavu člověka.

Připomněl také, že před krizí bylo nejvíce konkurenceschopnou zemí EU Irsko, jehož ekonomický růst a podpora výzkumu a inovací byly „na jedničku“. V současné době je přitom ostrovní země jedním ze států, které požádaly o pomoc prostřednictvím evropských záchranných mechanismů (EurActiv 22.11.2010).

Ekonomiku tak prý nelze vyléčit pouze podporou růstu.  Podle Sedláčka je potřeba klást důraz na to, aby se snížil dluh. „Krize podle mého názoru skončí, až se sníží dluh, přinejmenším na předkrizovou úroveň. Kdybychom měli do další krize vstoupit s tak vysokým dluhem, může to být již terminální záležitost,“ řekl.

Členské státy by se prý proto neměly starat primárně o hospodářský růst, ale usilovat o efektivní využívání svých příjmů: „Stát se má starat o to, aby dobře fungovala státní sféra. Nemůže být odpovědný za růst, ale má odpovídat za hospodaření se svými veřejnými financemi. Ekonomiku nechme na ekonomice.“

Podle Luďka Niedermayera, hlavního ekonoma společnosti Deloitte a bývalého viceguvernéra České národní banky, má růst v boji s hospodářskou krizí svůj význam. Nelze však prý očekávat, že stát bude schopen sám o sobě ekonomický růst vytvářet. Je však na jeho zodpovědnosti, aby pro oživení ekonomiky vytvořil potřebné podmínky.

„Vize, že stát vypustí nějakými stavidly peníze a ekonomika začne růst, je iluze. Ale to, že stát je schopen vytvořit takové prostředí, ve kterém ekonomika roste nebo ne, to podle mého názoru iluze není,“ podotkl během debaty.


Stanoviska byla získána při příležitosti konání debaty na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR", která byla organizována jako součást projektu Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

REKLAMA
REKLAMA