Debata k evropským doporučením pro ČR: Reformy musí mít reálný dopad na ekonomiku

Jako každý rok doporučila Evropská komise Česku řadu reformních kroků, které by mohly posílit jeho ekonomiku. Podobně jako doporučení pro jiné státy včera návrhy Komise schválil bruselský summit. Česká vláda se s Komisí v řadě věcí shoduje a s doporučeními souzní i její vlastní plány. Reformy ale musí mít reálný dopad, přijmout zákony nestačí, shodli se účastníci nedávné debaty.
Papírování
zdroj: Pixabay.com

Prezidenti a premiéři unijních zemí včera na bruselském summitu odsouhlasili návrhy Evropské komise, která evropským státům každoročně doporučuje reformy pro posílení jejich ekonomik.

Česko letos v rámci takzvaného Evropského semestru dostalo tři doporučení – zajistit udržitelnost veřejných financí s důrazem na zdravotnictví, odstranit překážky pro investice a zlepšit podnikatelské prostředí a do třetice lépe řídit výzkum a vývoj a zlepšit začleňování znevýhodněných skupin do vzdělávacího systému a trhu práce.

FACT SHEET: Co to je Evropský semestr a co Komise doporučuje Česku.

Za jeden z problémů Komise označuje předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči a důchody. Ve zdravotnictví prý ukazatele využití lůžkové a ambulantní péče naznačují zbytečnou spotřebu zboží a služeb a neefektivitu při přidělování prostředků v nemocničním odvětví. Na druhou stranu Komise dodala, že české zdravotnictví funguje dobře, pokud jde o dostupnost péče.

Brusel také upozorňuje, že v Česku ve srovnání s průměrem EU zůstávají investice na jednoho obyvatele nízké a obecně se investice soustředí se především do hlavního města Prahy. Doporučení zdůrazňují zejména oblast dopravní infrastruktury, kde stojí investicím v cestě zdlouhavé postupy pro vydávání územních povolení nebo zpoždění při řešení stížností u antimonopolního úřadu.

Doporučení míří i k investicím do energetické účinnosti, kde Komise Česku vyčítá roztříštěnost programů, které mají energetické úspory podporovat. Poskytování finančních prostředků tak prý v této oblasti není efektivní.

Zvlášť se Brusel zaměřuje na dostupnost elektronických veřejných služeb. Český e-Government patří k nejméně sofistikovaným v EU, píše Komise. V doporučeních se nízká dostupnost kvalitních e-Governmentových služeb letos objevuje vůbec poprvé. Na špatný stav elektronické veřejné správy ale tradičně upozorňuje Index DESI, který hodnotí členské země EU z hlediska úrovně digitální agendy.

Dlouhodobým problémem české konkurenceschopnosti zůstává podle Komise i nízká atraktivita učitelského povolání. Mimo jiné kvůli nízkým platům nepřichází do vzdělávacího systému dostatek kvalitních kantorů a učitelská populace stárne. Přitažlivost profese by mohl zvýšit nový kariérní systém, jehož návrh byl ale po příchodu nové ministryně školství odložen a přepracován.

Další slabinou je nedostatečné začleňování žáků ze znevýhodněných skupin. Komise upozorňuje zejména na situaci dětí ze sociálně-ekonomicky slabšího prostředí, a to hlavně romských dětí, které často získávají vzdělání ve speciálních a praktických školách a mnohé školní docházku ukončují předčasně.

Jen zákon nestačí

Úlohou členských zemí v Evropském semestru není jen pasivně přijímat doporučení. Komisi každoročně předkládají národní programy reforem, které naznačují, že se daný stát ve sledované oblasti někam hýbe.

Evropská doporučení odpovídají i programovému prohlášení české vlády, shodli se účastníci nedávné debaty, kterou v Praze pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE).

Můžete se také PODÍVAT, co Komise doporučuje ostatním členským zemím.

Záleží ale podle nich na politické podpoře, která se jednotlivým iniciativám dostane, a na následné realizaci.

„Podstatnou informací je, že k letošnímu návrhu doporučení se vláda plně hlásí. Doporučení v zásadě odpovídají prioritám vlády a tedy i krokům, které jsou již prováděny anebo připravovány,“ uvedl během debaty Miroslav Benáček z Odboru koordinace hospodářských politik EU na Úřadu vlády ČR.

Zdůraznil, že zásadní bude shoda na konkrétním provedení reformních kroků, jejich přijetí a hlavně uvedení do praxe.  V tom se s ním shodl ředitel Sekce hospodářské politiky ve Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Jako reakci na doporučení podle něj nestačí jen přijmout nové zákony. Předpisy musí mít také prokazatelný efekt, který podpoří podnikatelské prostředí.

Svazu prý v dokumentu Komise chybí silnější a adresnější doporučení například pro snižování nákladů spojených s dodržováním daňových předpisů pro poctivé plátce daní, plnění Národního akčního plánu energetické účinnosti, rozvoj  e-Governmentu  nebo lepší propojení vzdělávacího systému s potřebami podniků.

Odtékají peníze

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pozitivně hodnotí, že do přípravy doporučení jsou zapojeni i sociální partneři. „V tomto trendu je nutné pokračovat,“ řekl během debaty.

V doporučeních prý postrádá zmínku o mzdové oblasti. Upozornil, že vážným problémem je v České republice sociální koheze, ačkoliv je současná ekonomická situace příznivá.

Česko je podle Středuly vnímáno jako země s řadou investičních příležitostí, ze které je produktivita vyvážena ven. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin Lukáš Kovanda souhlasí s tím, že Česko je silně odtokovou ekonomikou, která je závislá na zahraničním kapitálu.

Zdůraznil také, že úroveň produktivity je v Česku „žalostná“. Způsobuje to prý slabá koruna, která exportéry nepodněcuje k investicím do inovací, nedostatečná generační obměna managementu ve firmách a také samotná struktura české ekonomiky, která je silně orientována na průmyslovou výrobu zajišťující subdodávky pro německou ekonomiku, a ne hi-tech technologie.

Článek vychází z debaty na téma „Ekonomická doporučení pro Českou republiku 2016“, kterou organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA