ČR chce posílit prevenci rakoviny, zavede adresné zvaní

Na Ministerstvu zdravotnictví vznikl v posledních měsících návrh projektu, který se bude zaměřovat na prevenci vybraných nádorových onemocnění v České republice. Jeho stěžejním bodem má být adresné zvaní, které budou realizovat zdravotní pojišťovny. Počítá se rovněž s tím, že projekt, který nyní čeká na schválení, bude hrazen z prostředků v evropských fondech.
záznam do diáře
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Rezort zdravotnictví pod vedením ministra Leoše Hegera (TOP 09) vypracoval návrh projektu, který má v České republice podpořit prevenci některých nádorových onemocnění, jako je například rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC). 

Česko se totiž v řebříčku zemí, v nichž je každoročně diagnostikováno toto nádorové onemocnění, řadí poměrně vysoko. Každý rok lékaři zaznamenají téměř 8 tisíc výskytů kolorekta a je smutné, že přibližně polovina pacientů na toto onemocnění zemře. 

Podle odborníků na kolorektální karcinom je důvod třeba hledat v nízkém zájmu veřejnosti o účast v preventivním vyšetření a také v jejich nedostatečné informovanosti o tom, že tento druh nádorového onemocnění vzniká ve srovnání s jinými nádory delší dobu (až 10 let). Šance na záchranu života je u něj proto relativně vysoká. 

Pokud dostane zmiňovaný projekt zelenou, měl by podle lidí z ministerstva výraznou měrou přispět k častějšímu záchytu nemoci a v důsledku toho i ke snížení mortality. 

„Předpokládáme, že díky tomuto projektu se nám podaří oslovit zhruba 4 miliony pojištěnců,“ sdělil EurActivu Tomáš Jung, vedoucí oddělení zdravotních programů. 

Projekt má být hrazen z evropských fondů a plánuje se, že poběží mezi lety 2013 až 2015. Jeho součástí bude i osvětová činnost, kterou zajistí celorepubliková informační kampaň na podporu všech screeningových programů. Po skončení projektu bude jeho osud v rukou pojišťoven. 

Stoupne šance na návrat 

Hlavním cílem projektu je tedy zvýšit účast v tzv. onkologických screeningových programech, které se mezi cílovou populací soustředí na vyhledávání méně pokročilých nádorových onemocnění: prsu, děložního čípku a od roku 2009 také kolorekta.  

„Zvýšením procenta (v případě CRC je 23 %) účasti občanů spadajících do cílových skupin na screening stoupne šance pacientů s pozitivním nálezem na úplné vyléčení a úplný návrat do aktivního života,“ říká Jung. „Současně tak dojde k výrazné úspoře prostředků ze systému veřejného zdravotního pojištění“. 

Stěžejní částí celého projektu je totiž tzv. adresné zvaní, které budou realizovat zdravotní pojišťovny, jež disponují zdaleka největší databází informací o pojištěncích. Na sestavení přesnějších kritérií pro výběr adresáta pracuje podle informací EurActivu expertní tým složený z odborníků na danou oblast, zástupců pojišťoven a ministerstva. 

„V případě, že bude projekt odsouhlasen, zdravotní pojišťovny budou zajišťovat realizační fázi, tj. na základě předem stanovených kritérií budou vybírat ze svých databázi ty pojištěnce, kterým pošlou pozvánku k vyšetření,“ potvrdil redakci Jiří Rod ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. 

„Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která se jednání expertního týmu také účastní, se zaměří na pojištěnce, kteří v posledních letech neabsolvovali preventivní prohlídku u svého registrujícího praktického lékaře, nebo na ženy, které nenavštívily svého gynekologa,“ specifikovala cílovou skupinu Elenka Mazurová z ČPZP. 

„Tato vyšetření budou plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ dodal Rod. 

„Celá aktivita bude realizována ve spolupráci s praktickými lékaři a specializovanými pracovišti. Nebude se jednat pouze o jednorázové oslovování pojištěnců, ale budou zváni postupně. V rámci projektu bude sledována jejich účast a stejně tak i výsledky vyšetření,“ doplnil Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.   

Proč tu ještě není? 

Na potřebu zavedení adresného zvaní, které by mohlo přispět k vyšší účasti v preventivních programech, upozorňují čeští odborníci a lékaři již delší dobu. Důvodů, proč se Česká republika touto cestou zatím nevydala, je celá řada. 

Podle Pavly Freij z občanského sdružení Onkomaják, které pomáhá onkologickým pacientům, je na vině chybějící centrální řízení screeningových programů, nedostatečná a nepromyšlená propagace ze strany státu a neexistence motivačních programů pro lékaře. Jako důležitý bod je často zmiňována i aktivní účast zdravotních pojišťoven. 

„Systematicky mohou zvaní provádět pouze zdravotní pojišťovny, protože mají k dispozici aktualizované databáze a adresy svých pojištěnců a měly by mít zájem o jejich zdraví i o snížení nákladů na zdravotní péči,“ pokračuje Freij. 

S tím souhlasí i Marie Ředinová, předsedkyně pacientské organizace České ILCO-sdružení českých stomiků. Podle ní by to měly být zdravotní pojišťovny, kdo ponese hlavní náklady adresného zvaní – včetně administrativy, poštovného či výdajů za očekávaný nárůst počtu screeningových vyšetření. „Výdaje budou určitě kompenzovány tím, že případná onemocnění budou objevena včas a jejich léčení bude levnější,“ vysvětlila. 

Její názor podporuje i lékař, ředitel Masarykova onkologického ústavu a zároveň předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jiří Vorlíček. „Myslím, že je to logické, vždyť plátci péče budou mít v budoucnosti z výsledků screeningů finanční užitek. Léčba časně zjištěných onkologických onemocnění je řádově lacinější než léčba pokročilých stádií, nemluvě o úspěšnějším léčení těchto onemocnění v časném stádiu,“ řekl redakci. 

Bez wellness to možná nepůjde 

Jak ale v nedávném rozhovoru pro EurActiv uvedl ředitel Institutu biostatistiky a analýz na brněnské Masarykově univerzitě Ladislav Dušek, který zavedení adresného zvaní dlouhodobě podporuje, rozesílání pozvánek pojištěncům nemusí být nutně všelékem. „Musíme počítat s tím, že na rozeslané pozvánky zareaguje třeba ´pouze´ dalších 20 % osob. Ale i toto procento nových klientů znamená ve screeningu obrovský skok,“ uvedl. 

S jistými obavami se redakci svěřila i Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině, podle níž je projekt písemných pozvánek poměrně nákladný. Myšlenka adresného zvaní podle ní navíc nemůže pomýšlet na úspěch, pokud není spojena s nějakým dalším profitem od zdravotní pojišťovny. 

„Při české mentalitě bez nějaké další pobídky půjde zvací dopis do koše,“ uvedla. „Sankce (za neúčast) ale nejde udělit, bonus v pojištění také ne, tak zbývá stimulovat pozornost nějakou pobídkou nebo třeba možností slosování o wellness na prodloužený víkend apod.,“ dodala. 

Stanoviska: 

„Hlavním přínosem projektu je zlepšení prognózy onemocnění a možnost méně radikální, zpravidla levnější a přitom účinnější léčby,“ uvedl Tomáš Jung, vedoucí oddělení zdravotních programů. „Pokročilost onemocnění, tj. klinické stádium, je vedle věku pacienta a jeho zdravotního stavu hlavním faktorem ovlivňujícím pacientovo přežití. Úspěšnou realizací projektu by tedy mělo dojít ke snížení úmrtnosti, neboť v současné době je prakticky polovina nádorů zajištěna v pokročilém stádiu, kdy jsou již možnosti léčby omezené,“ dodal. 

„Cílem projektu je včasný záchyt nádorových a přednádorových stádií onemocnění a jejich včasné léčení,“ řekl EurActivu Jiří Rod ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. „Zdravotní pojišťovny budou pilířem celého projektu, a to nejen organizačně, ale i finančně“. 

„Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) si od celorepublikově pojatého programu slibuje vyšší záchyt časných stádií závažných onemocnění a tím pádem možnost včasnějšího léčení,“ uvedla Elenka Mazurová z ČPZP.  

„Důvodem naší účasti je pochopitelně právě možnost dalšího a především žádoucího cíleného oslovení potenciálně rizikových (cílových) skupin pojištěnců a zvýšení účasti na screeningových vyšetření, které mohou včas ukázat či odhalit vznik závažných onemocnění,“ sdělil EurActivu Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.   

„Česká onkologická společnost adresné zvaní na screeningová vyšetření opakovaně doporučovala,“ sdělil redakci ředitel Masarykova onkologického ústavu a zároveň předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jiří Vorlíček. „Doufám, že tento projekt bude úspěšný, zvýší se účast klientů ve screeningových programech a budou z toho mít užitek jak klienti, tak plátci péče,“ dodal.

„Pokud naše zdravotnictví a zdravotní pojišťovny neustále bojují s financemi, měli bychom se zaměřit právě tímto směrem (adresné zvaní), protože jakákoliv choroba, a rakovina zvlášť, se lépe zvládne a její léčení je určitě finančně méně náročné, když je objevena a léčena včas,“ sdělila EurActivu Marie Ředinová, předsedkyně pacientské organizace České ILCO-sdružení českých stomiků. 

„Adresné zvaní je systému českého zdravotnictví dost problematické,“ řekla redakci Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. Seznamy pojištěnců disponují pouze pojišťovny, ale určitá data mají i lékaři (praktici i gastroenterologové, kteří provádějí kolonoskopii). Systém je tak podle Fridrichové „roztříštěný a nepřehledný“. Písemné adresné zvaní je navíc i velmi nákladné.  

„O přípravách tohoto projektu slýchám z různých stran už téměř tři roky,“ uvedla Pavla Freij z občanského sdružení Onkomaják. „Adresné zvaní je efektivní, o čemž svědčí zejména výsledky ve skandinávských zemích. Neméně důležité jsou však i doprovodné komunikační a vzdělávací aktivity, které by měly fungovat paralelně,“ dodala. 

„Je potřeba myslet dopředu na více než jedno volební období. Pokud chce vláda snížit výdaje na zdravotnictví a zároveň i nadále snižovat četnost a následky tohoto onemocnění u obyvatel ČR, řešením je efektivní populačně založený plán preventivních vyšetření,“ řekl redakci europoslanec Pavel Poc (S&D), který se problematikou rakoviny tlustého střeva a konečníku zabývá v Evropském parlamentu. „Vše stojí peníze, ať už zavedení adresného zvaní nebo účinná mediální kampaň. Od roku 2009 leží na ministerstvu více než 100 milionů korun z EU, které je možné pro tento účel vyčerpat. Dle mých informací dalo ministerstvo a pojišťovny adresnému zvaní konečně zelenou a na první etapu programu by měly být použity právě zmiňované finanční prostředky z rozpočtu EU,“ dodal. 

REKLAMA
REKLAMA