ČR nemá proevropské populisty. Diskuzi o EU řídí Zeman, Babiš a Klaus

Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
shutterstock_704931502
© Shutterstock / funnybear63

Podle Eurobarometru z první poloviny letošního roku vnímá členství v EU pozitivně jen 33 % českých občanů.

Svůj podíl na tom mají i osobnosti, které ovlivňují veřejnou debatu o evropských otázkách.

Na ně se zaměřil průzkum, který EurActiv uspořádal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Odpovídali v něm politici, úředníci, výzkumníci, novináři i zástupci podnikatelské sféry, kteří mají blízko k evropským otázkám.

Podle nich mají největší vliv na veřejnou diskuzi o EU současný prezident Miloš Zeman, předseda hnutí ANO Andrej Babiš a bývalý prezident Václav Klaus.

„Jde o tři osobnosti, které EU využívají velmi instrumentálně. Je patrné, že Václavu Klausovi – jenž má bezesporu zásadní vliv na to, jakým způsobem česká veřejnost na EU nahlíží – nevyrostla jasná oponující osobnost. Ani Zeman, ani Babiš se proti Klausovi nevymezují,“ komentuje to Dostál.

„Zemanovy poznámky o ‚euronesmyslech‘ nebo Babišovy hlášky o tom, jak v EU nikdo nechápe jeho geniální myšlenky, staví na základech Klausovy negace EU jako nějaké zbytečnosti. Ty tři osobnosti se tedy vzájemně propojují,“ dodává.

Dostál: Václav Klaus má bezesporu zásadní vliv na to, jakým způsobem česká veřejnost na EU nahlíží.

Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) pak výsledky přinášejí ještě jedno zásadní zjištění – protievropské populisty v Česku máme, ty proevropské ale ne.

„Úkolem politiků je prezentovat složité otázky takovým způsobem, aby mu rozuměli běžní občané. Politická debata je vždy zjednodušující, opírající se o politické, často emotivní argumenty. Výsledek výzkumu hodnotím tak, že proevropští politici toto zatím moc neumí. Chybí nám proevropští populisté,“ komentuje Beneš.

Beneš: Chybí nám proevropští populisté.

Cílem průzkumu bylo zjistit, koho si profesionálové zaměření na evropské otázky vybaví, když přijde řeč na českou debatu o EU. Nezaměřoval se proto na reálný vliv na českou evropskou politiku.

S blížícími se volbami nicméně může zaujmout, že volební lídři politických stran se v žebříčku – s výjimkou Andreje Babiše – příliš neprosadili. Lubomír Zaorálek (ČSSD) se sice umístil na pátém místě, dalším je však až Petr Fiala (ODS) na místě jedenáctém, Tomio Okamura (SPD) na místě čtrnáctém a Miroslav Kalousek (TOP 09) na místě devatenáctém.

„Lídři se neprofilují skrze evropskou politiku a nemyslím si, že tu otázku lze takto kolem nich postavit,“ myslí si Dostál.

„Politické strany k důležitým evropským otázkám přistupují ledabyle a ve výsledku jsou ochotny pracovat s rétorikou tria Babiš-Zeman-Klaus,“ dodává ovšem.

Novinářská obec je pluralitní

Průzkum se nesoustředil jen na vliv politických osobností, ale také na úředníky, podnikatele, výzkumníky a novináře, kteří se k evropské politice vyslovují.

Například u novinářů se ukázalo, že v této oblasti není snadné jasně identifikovat výrazné osobnosti, které by debatě o EU udávaly směr. Na prvních třech místech se sice umístili Kateřina Šafaříková z Respektu, Ondřej Houska z Hospodářských novin a Jan Macháček z Lidových novin, výsledné hlasy jsou však „rozmělněny“ mezi mnohem více lidí.

„Od výzkumníků a novinářů bych očekával, že budou vstupovat do debaty. Tedy, oni do ní vstupují, ale je otázkou, jaký je jejich vliv mimo pražskou bublinu,“ poznamenává Beneš.

Na druhou stranu Dostál vidí výsledky spíše pozitivně. Podle něj je totiž důležitá pluralita názorů.

„Nemáme jednoduše jednoho Slavoje Žižka nebo svého času Adama Michnika, který by ladil znící tón. A je to tak dobře. Jak think-tanková a akademická sféra, tak novinářská obec by měly být především pluralitní, bez někoho, kdo udává jeden směr,“ domnívá se.

„Neřekl bych, že mezi novináři věnujícími se EU nemáme výrazné osobnosti. Jen jich máme příliš mnoho,“ dodává.

Vlivný státní tajemník

Podle průzkumu mají na debatu o EU výrazný vliv i bývalý a současný státní tajemník pro evropské záležitosti, tedy Tomáš Prouza a Aleš Chmelař.

„Pravda, kdo jiný by ten vliv měl mít než ten, kdo našeptává premiérovi. Podle mě to ale ukazuje, že pozice státního tajemníka pro EU a takzvaného šerpy by měla být spíše politická. Současný služební zákon v tom není ideálně nastavený,“ komentuje to Dostál.

Dostál: V žebříčcích jsou slabě zastoupeni europoslanci a neviditelná je tam také česká eurokomisařka.

V průzkumu je podle něj pozoruhodná ještě další věc – výrazná absence žen a europoslanců.

„Kromě novinářské obce, kde v žebříčku zvítězila Kateřina Šafaříková, se české ženy neobjevují,“ zdůrazňuje.

„V žebříčcích jsou také slabě zastoupeni europoslanci a neviditelná je tam také česká eurokomisařka Věra Jourová,“ dodává.

Překvapivé naopak může být umístění německé kancléřky Angely Merkelové. „Překvapilo mě, že se ve výsledcích objevila. Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak to dává smysl. Merkelová opravdu ovlivnila českou debatu o EU,“ uzavírá Beneš.

Žebříček osobností ovlivňujících českou debatu o EU vznikl jako součást průzkumu trendů české evropské politiky realizovaného Asociací pro mezinárodní otázky. Projekt „Trendy visegrádských evropských politik“ AMO realizuje s podporou Konrad-Adenauer-Stiftung. 

REKLAMA
REKLAMA