České děti jsou v přístupu k internetu liberální, a proto zranitelné, říká studie

Děti v Estonsku, Švédsku a Česku patří k nejintenzivnějším a nejliberálnějším uživatelům internetu v Evropě. To je vystavuje potenciálně vyšším rizikům (např. z hlediska sledování pornografie). Tvrdí celoevropská studie financovaná programem Evropské komise „Bezpečnější Internet“.

Podle studie, kterou pro Evropskou komisi vypracovala organizace EU Kids Online, patří české děti k nejintenzivnějším a nejdůvěřivějším uživatelům internetu v Evropě. Jsou sice v používání internetu zkušenější než jejich evropští vrstevníci, zároveň na ně ale číhá více rizik.

„Celkově se ukazuje, že české děti a dospívající vykazují podobně jako jejich vrstevníci ze Švédska a Estonska poměrně liberální a intenzivní přístup k internetu, který je vystavuje potenciálně vyšším rizikům (např. z hlediska sledování pornografie). Na druhou stranu jsou také nadprůměrní ve schopnostech internet užívat a rizikům tak i čelit,“ shrnuje výsledky studie.

Společný výzkum EU Kids Online a renomované London School of Economics & Political Science oslovil náhodný stratifikovaný vzorek 23.420 dětí ve věku 9-16 let z 25 států Evropy. Výsledky prezentované v říjnové zprávě (zveřejněna 21. října v Lucemburku) zahrnují 23 zemí.

Šetření se zaměřilo na online rizika jako je pornografie, šikana, zprávy se sexuálním obsahem nebo třeba kontakt s lidmi, které respondent nezná tváří v tvář.

S jedním nebo více těmito riziky se podle výzkumu setkalo 39 % dětí. Nejčastěji přitom malí respondenti zmiňovali komunikaci s lidmi, které neznají tváří v tvář, a setkávání s potenciálně škodlivým obsahem, vytvořeným jinými uživateli.

Nejvíce děti rozrušuje šikana prostřednictvím sprostých nebo zraňujících zpráv. Děti se s ní ale podle svých slov naštěstí setkávají jen zřídka.

České děti jsou na internetu aktivní, na rizika proto naráží často. Rodiče o tom neví

„V porovnání napříč zeměmi, setkání se s jedním nebo více riziky zahrnuje až dvě třetiny dětí v Estonsku, Litvě, České republice a Švédsku. Menší výskyt setkávání se s riziky je v Turecku, Portugalsku a Itálii. Děti pak mnohem častěji říkají, že je na internetu něco rozrušilo nebo rozhodilo v Dánsku (26 %), Estonsku (25 %), Rumunsku a Švédsku (oboje 21 %); nejméně často takto děti hovoří v Itálii (6 %), Portugalsku (7 %) a Německu (8 %),“ tvrdí studie.

Obecně ale platí, že čím více jsou děti na internetu, tím více se také setkávají s jednotlivými riziky.

„Největší rozsah aktivit online se objevuje u dětí v Estonsku, Litvě, České republice a Švédsku, nejužší pak v Turecku a Irsku,“ popisuje přímou úměru mezi oběma faktory studie a dodává, že „frekventovanější používání také přináší příležitosti a bezpochyby též potenciální zisky“.

Zajímavé je, že rodiče v Evropě o chování svých dětí na internetu příliš neví. Ze studie například vyplývá, že kontakt dítěte s rizikem na internetu připouští zhruba jen polovina rodičů.

„41 % rodičů, jejichž dítě vidělo na internetu obrázky se sexuální tematikou, říkají, že jejich dítě něco takového nevidělo; 56 % rodičů, jejichž dítě dostalo na internetu sprosté nebo zraňující zprávy, říká, že se tak nestalo; 52 % rodičů, jejichž dítě dostalo zprávu se sexuálním obsahem, tuto skutečnost neguje; 61 % rodičů, jejichž dítě se offline setkalo s někým z internetu, tvrdí, že se tak nestalo. Ačkoli výskyt těchto rizik byl mezi dětmi minimální, zjištěné podceňování ze strany rodičů je velmi podstatné,“ píše se ve zprávě.

Podle Martina Pokorného z občanského sdružení Rizika internetu a komunikačních technologií, které se snaží zvýšit informovanost rodičů i dětí o možných nástrahách internetu také například formou komiksů, by se měli rodiče zajímat o to, co jejich děti na internetu dělají.

„Měli by jim nenásilně ukázat nebezpečí, která tam na ně mohou číhat – třeba pomocí příkladů, které naleznou na webových stránkách organizací zaměřených na rizika internetu,“ radí Martin Pokorný.

A Lucie Pešková, ředitelka Sdružení Linky bezpečí ho doplňuje: „U mladších dětí by měl být počítač v místnosti, kde mají o jeho užívání přehled, měli by se zajímat, jaké stránky děti navštěvují, s kým se kamarádí apod. Důležité je také, aby děti neměly zcela běžně přístup ke stránkám, které jsou určené pouze dospělým a nemělo by se zapomínat ani na technické zabezpečení přístupu z venku."

„Starší generace riziko těchto rizik podceňuje, nikdy se s nimi nesetkala, tak na ně příliš nevěří. Někdy je větší práce vysvětlit toto nebezpečí rodičům než dětem – ty si jej paradoxně uvědomí dříve,“ dodává Martin Pokorný.

V digitální vzdělanosti jsou české děti v Evropě nadprůměrné

Mladí Evropané si už bez internetu a sociálních sítí neumí představit soukromý ani pracovní život. I tak lze interpretovat údaj, podle kterého se minimálně jednou týdně připojí k internetu 92 % náctiletých (57 % každý nebo skoro každý den) a pro školní práci ho používá 84 % dětí.

České děti evropský průměr v mnoha faktorech převyšují. Denně nebo skoro denně internet používá 75 % dětí a 72 % z nich má také profil na sociálních sítích jako je Facebook nebo MySpace. Ten má v Evropě průměrně jen 57 % jejich vrstevníků.

„Co se týče digitální vzdělanosti, jsou české děti a dospívající nadprůměrně vzdělaní v rámci Evropy. V pomyslném žebříčku jsme se umístili na pátém místě za Finskem, Slovinskem, Holandskem a Estonskem,“ shrnuje tým vedený Davidem Šmahelem z Masarykovy univerzity v Brně, který se na projektu také podílel.

REKLAMA
REKLAMA