Češi chtějí za kancléře Schulze. Merkelová však bude výhodnější

Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
shutterstock_711214177
© Shutterstock / NATALIA61

Již tuto neděli (24. září) se Němci vydají k volebním urnám, aby vybrali nové složení Spolkového sněmu (Bundestag) a osobu, která povede německou vládu v následujících čtyřech letech.

Hlavními kandidáty na post spolkového kancléře jsou současná šéfka vládní křesťanskodemokratické CDU/CSU Angela Merkelová a lídr Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Martin Schulz. Není ovšem vyloučeno, že budoucí vládu Spolkové republiky doplní i zástupci dalších menších stran, z řad Svobodné demokratické strany (FDP) a/nebo Zelených.

Předvolební průzkumy i většina politiků a analytiků včetně těch českých přisuzuje vítězství kandidátce křesťanských demokratů, která je podle nich zárukou dlouhodobé stability a prosazení kompromisu. To je důležité zejména v době, kdy Evropa rozhoduje o směru a hloubce pokračování své spolupráce.

Výraznější změny ve směřování Německa ale nelze očekávat ani v případě, že by zvítězil její protivník, uvádějí analytici. Vzhledem k současné vládě velké koalice (CDU/CSU a SPD) se Merkelová se Schulzem shodne i v řadě evropských otázek.

Dlouhodobá kariéra bývalého předsedy europarlamentu ale posiluje jeho proevropské postoje a se současnou kancléřkou nesdílí konsensus například v otázce přístupových jednání s Tureckem nebo spojení evropských fondů s plněním uprchlických kvót.

Češi by přesto raději viděli v čele spolkové vlády jeho, ačkoliv ho příliš neznají. Sami se zdráhají podpořit hlubší reformy EU a spolupráce s Merkelovou byla doposud na velmi dobré úrovni. Shodneme se například v otázce společné obrany a bezpečnosti EU. Naopak hlavním dělícím prvkem, který mezi oběma zeměmi rezonuje, je především migrace.

Merkelová má zkušenosti s východní Evropou

Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem Visegrádské čtyřky a čtyři středoevropské země jsou zároveň německým spojencem při utváření nového ekonomického řádu v Evropě. Podle předběžných dat spolkového statistického úřadu dosáhl v roce 2016 objem zahraničního obchodu ČR se Spolkovou republikou Německo rekordních 80,69 miliard eur, což představuje nárůst o více jak 6,5 procenta.

Nejen v hospodářské rovině jsou ale Češi a Němci za jedno. „Velmi kvalitní vztahy ČR a Německa probíhají také na diplomatické úrovni prostřednictvím strategického dialogu mezi ministerstvy obou zemí,“ hodnotí Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV).

Styl kancléřky Angely Merkelové, jakým dělá diplomacii, funguje podle výzkumníka jako pozitivní faktor, který dokáže překonávat krize ještě před tím, než se vyhrotí do patové situace.

Jan Zahradil: Pro Česko bude vítězství Merkelové lepší. Více ˃˃˃˃

průzkumu Nézöpont Intézet financovaného Mezinárodním Visegrádským fondem rovněž vyplývá, že většina respondentů zemí V4 (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) podporuje vítězství Angely Merkelové, protože to bude přínosné pro jejich země. Takové hlasy přišly zejména z Polska.

Necelá polovina Česka by ovšem podle průzkumu hlasovala pro Martina Schulze, Merkelovou by volilo 36 procent.

Na druhou stranu je pravda, že Schulz není ve středoevropském regionu tolik známý. Ve výzkumu tak uvedlo 70 procent dotázaných Čechů.

Schulz je složitější

Profederální přístup k Evropské unii, důraz na sociální témata nebo právě nedostatek náklonnosti ke střední Evropě charakterizuje politiku bývalého předsedy Evropského parlamentu. Kvůli skeptičtějšímu postoji Visegrádu k současné EU by z těchto důvodu mohl být Schulz coby nový německý kancléř spíše naší nevýhodou.

„Schulz nemá zkušenosti s postkomunismem a nezná země východní Evropy jako Merkelová,“ říká Eberle z ÚMV. „Navíc byl dlouho v Bruselu, má dobré vztahy s Junckerem, a je proto větším federalistou. Pro středoevropské země, které jsou k EU zdrženlivější, by byla vzájemná spolupráce s ním složitější,“ dodává analytik.

S tím souhlasí i Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy. Připomíná zejména problematiku kvót pro přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie, které Česko a ostatní země V4 odmítají.

Eberle: Schulz nemá zkušenosti s postkomunismem a je větším federalistou. Pro střední a východní Evropu, která je zdrženlivější k hlubší integraci EU, by byl o něco složitějším partnerem.

„Schulz důrazněji spojuje princip solidarity a finanční transfery z rozpočtu EU. To se ostatně může projevit i v případě, že by se lídr SPD stal vice-kancléřem a ministrem zahraničních věcí případné velké koalice,“ upozorňuje Handl. Schulz tím chce zabránit zejména tomu, aby některé členské země využívaly pouze výhody z evropské integrace, ale společná rozhodnutí nerespektovaly.

Plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a Evropské komise na prohloubení hospodářské a měnové unie sice podporují oba hlavní kandidáti německých voleb, hlubší reformu by si však přál spíše Schulz. I zde se proto mohou rozcházet názory Spolkové republiky se zeměmi mimo eurozónu, včetně Česka, které s přijetím eura prozatím váhá.

„O česko-německém vztahu do budoucna bude rozhodovat to, zda se strategické partnerství obou zemí skutečně podaří naplnit reálným obsahem a zda budou shodné nebo příbuzné jejich vize o budoucím uspořádání EU,“ myslí si analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Zuzana Lizcová.

Handl navíc přidává ještě jednu oblast, v níž se může Merkelová od Schulze odklánět. Zastavení jednání s Tureckem o vstupu do EU razantněji prosazuje šéf SPD, kancléřka chce o dalším postupu vůči Turecku jednat po volbách.

Země je pro EU důležitým strategickým partnerem v regionu zejména v otázce migrace, světové ekonomiky, bezpečnosti nebo energetiky. To si uvědomuje i Česko, i když z aktuálních volebních programů českých politických stran není zcela patrné, jak by se Unie měla k Turecku postavit a zda by měla jednání o členství ukončit.

Lizcová: O budoucích vztazích ČR a Německa bude rozhodovat to, zda se strategické partnerství obou zemí skutečně podaří naplnit reálným obsahem a zda budou shodné nebo příbuzné jejich vize o budoucím uspořádání EU.

Ve hře jsou i další hráči

Jak nakonec budou vypadat vztahy České republiky a Německa po německých volbách, bude také záležet na tom, s jakou další stranou vítěz voleb posléze utvoří koaliční vládu. Odlišné pohledy mezi Českem a západním sousedem se totiž objevují i v případě menších německých stran, které mohou po volbách stanout po boku vítěze v koaliční vládě.

Mezi potenciálními vládními partnery je Svobodná demokratická strana (FDP) a Zelení. „Zelení jsou například pro otevřenou migrační politiku, FDP pro zrušení sankcí vůči Rusku,“ zmiňuje Lizcová. FDP je také za jedno s SPD v otázce zmrazení vstupních jednání s Tureckem.

Handl EurActivu vysvětlil, že liberální FDP je momentálně v zemích Visegrádu podporována mainstreamovými stranami, které sedí v opozici. „Zelení naopak do hlavního proudu V4 nikdy nepatřili a tak by působili ve vládě SRN jako prvek, s nímž by vlády V4 teprve hledaly společný půdorys politiky,“ hodnotí Handl.

Handl: Navazování vztahů s AfD by bylo krokem k odcizení s německou vládou.

Naopak Alternativa pro Německo (AfD), která se sice může probojovat do Spolkového sněmu, ale nemá reálné šance dostat se do německé vlády, má podle Handla řadu sympatizantů mezi nacionálně konzervativními a populistickými kruhy čtyř zemí Visegrádu.

Merkelová znovuzískává důvěru Němců díky migraci. Více ˃˃˃˃

Zejména Polákům a Maďarům mohou být postoje AfD například k uprchlické krizi blízké. Pravicová antiimigrační strana rovněž prosazuje ukončení sankcí vůči Rusku nebo vystoupení z eurozóny či samotné Unie.

U Česka však bude záležet především na tom, kdo zvítězí v říjnových volbách a sestaví novou vládu. „Navazování vztahů s AfD by však bylo krokem k odcizení s německou vládou, ať již současné kancléřky nebo Martina Schulze, případně jejich společné koalice,“ upozorňuje Handl.

V obraně a bezpečnosti jsme zajedno

Na druhou stranu oblasti, kde oba kandidáti na kancléře nacházejí společnou řeč s Visegrádskými zeměmi, se týkají rozšiřování spolupráce v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU. Čeští představitelé se již několikrát přihlásili k vytvoření stálé strukturované spolupráce (PESCO), Evropského obranného fondu a Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP). Právě skrze hlubší integraci obrany a bezpečnosti chce ČR směřovat do jádra EU.

„Jak Merkelová, tak Schulz budou posilování EU (v oblasti obrany, pozn. red.) podporovat, což by mělo, podle vývoje posledních dvou let, být v zásadě v souladu s politikou V4,“ říká Handl.

Společné zájmy Česka a Německa připomněl minulý týden i německý prezident Frank-Walter Steinmeier na své návštěvě v Praze. Mluvil například o digitalizaci průmyslu, budování přeshraniční dopravní komunikace nebo spolupráci ve vědě a výzkumu, uvádí ČTK.

REKLAMA
REKLAMA