Budou mladí Evropané ztracenou generací?

Evropský kontinent již několik let trápí vysoká nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let, kterou se členským státům EU ani unijním institucí nedaří úspěšné snižovat. Podle autorů série studií, kterou publikovala německá nadace Friedrich Ebert Stiftung, je nutné se především soustředit na příčiny a pro každý členský stát hledat specifická řešení.

smutná nezaměstnaná
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: marin.

Mladé Evropany již několik let sužuje vysoká nezaměstnanost. Podle statistik Evropské komise nemůže práci sehnat každý pátý mladý člověk a kolem 7,5 milionů mladistvých ve věku 15-24 let nepracuje a ani se nijak dále nevzdělává. Situace je o to horší, že více než 30 % nezaměstnaných do 25 let je bez práce již více než 12 měsíců. 

Mladí lidé tak ztrácejí cenná léta, v nichž mohli pracovat na své profesní kariéře a dále se rozvíjet. Kvůli pomalému přechodu ze školních či univerzitních lavic do plnohodnotného zaměstnání v neposlední řadě trpí i jejich osobní život. 

I z tohoto důvodu přišla nedávno Evropská komise s balíčkem opatření, které mají členské státy přimět k tomu, aby aktivně zvyšovaly zaměstnanost mládeže (více EurActiv 17.12.2012). 

Možná řešení se ale hledají i jinde. Například německá nadace Friedrich Ebert Stiftung (FES) iniciovala sérií vědeckých studií, které se podrobně věnují popisu příčin vysoké nezaměstnanosti ve 12 členských států EU a mohou tak evropským vládám sloužit jako zdroje inspirace. 

První na ráně 

Evropská mládež představuje skupinu obyvatel, které celoevropská hospodářská krize zasáhla nejvíce. Ve členských zemích EU dosahuje její nezaměstnanost v průměru 22 %, což je téměř dvakrát tolik, co v případě starších osob.  

Aby se uživili, jsou často nuceni přijímat nejistá zaměstnání na částečný úvazek, pracovní poměry na dobu určitou a mnohdy i práci načerno. Stávají se tak prvními, kdo o práci přichází při výkyvech ekonomického vývoje. 

Jak vyplývá ze dvanácti vědeckých studií FES, zemí, o které to platí zdaleka nejvíce, je Španělsko, kde v první polovině roku 2012 dosáhla nezaměstnanost mladých 52 %. Po Řecku se tak jedná o druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti mezi osobami do 25 let v EU. 

Podle Fernanda Rocha Sáncheze, autora studie, o práci ve Španělsku přišly již téměř dva miliony mladých. „Příčinou je, že mladí lidé pracují obzvlášť často v zaměstnáních vyžadujících průměrnou nebo nízkou kvalifikaci v oborech, které ve Španělsku krize silně postihla, tj. ve stavebnictví, výrobě a v maloobchodu.“ 

I přesto, že dluhová a hospodářská krize Evropy situaci na španělském trhu zhoršila, její kořeny jsou mnohem hlubší. Podle Sáncheze za to mohou i některé reformy trhu práce. Ve Španělsku je totiž nepsaným pravidlem, že mladí lidé svou profesní kariéru často zahajují různými stážemi, dlouhými neplacenými zkušebními praxemi, prací načerno nebo v zaměstnání s extrémně nízkým finančním ohodnocením. Velký počet Španělů také pracuje na dobu určitou. To jim ve výsledku ztěžuje získat a udržet si stabilní a dlouhodobou pracovní pozici. 

Podobně jako v jiných zemích EU i v případě Španělska platí, že jako první přicházejí o práci mladí muži. 

Duální vzdělávání 

Situace v Německu je naprosto odlišná. Mladí lidé, kteří zde nemohou najít práci, mají možnost využívat tzv. přechodného systému. Ten jim nabízí široké spektrum veřejně dotovaných opatření a různých výcvikových projektů, kde mohou rozvíjet a dále rozšiřovat své dovednosti a kvalifikace. Podle autorky studie Bettiny Kohlrauschové v roce 2011 této možnosti využilo téměř 30 % čerstvých absolventů. 

Na evropské poměry nízkou nezaměstnanost mezi mladými, která v případě Spolkové republiky dosahuje 9 %, podporuje tzv. systém duálního vzdělávání, v jehož rámci se na kvalifikaci pracovníků podílí ruku v ruce zaměstnavatelé a učiliště či střední školy. „Pokud se vstup do duálního systému vzdělávání podaří, má absolvent následně vysoké šance na řádné zaměstnání,“ tvrdí Kohlrauschová. 

I přesto ale německou mládež trápí jeden vážný problém. Nezaměstnanost mezi touto věkovou skupinou je totiž vyšší než u starších osob, a to již od roku 1994. Důvodem je i to, že například v roce 2011 byla v systému duálního vzdělávání úspěšná jen asi polovina absolventů škol. Zbytek mohl využít již zmiňovaný přechodný systém, který ale podle Kohlrauschové není tolik efektivní.  

Zřejmě nejdelší přechod ze školy do zaměstnání zažívají absolventi v Itálii. Uvádí se, že tato fáze může trvat i 50 měsíců. Podle autora studie Franscesca Pastore je vinu třeba svalovat na neflexibilní systém školství a vzdělávání, který se soustředí především na teoretické znalosti a na praxi neklade takový důraz. Náklady navíc nenese stát, ale rodina absolventa. 

Červený diplom 

S hluboce zakořeněným strukturálním problémem v oblasti zaměstnávání mladých má kromě zmíněných států i Francie. V posledních 30 letech neklesla nezaměstnanosti mezi francouzskými mladými do 25 let pod 15 % (někdy dokonce přesahovala hranici 20 %). Mladí Francouzi jsou nuceni přijímat krátkodobé a nestabilní práce, a ve zvýšené míře tak riskují, že o ně při prvním náznaku konjunkturní krize přijdou. 

Situaci na francouzském trhu práce navíc podle autorky studie Florence Lefresneové komplikuje i fakt, že na rozdíl od Německa, Rakouska, Nizozemska či Dánska nemá Francie dokončený „vzdělávací systém se vzájemnou střídavou návaznosti praxe a teorie“. 

Vysoké kvality dosahuje vzdělání i v další zemi EU, kterou je Polsko. Červený diplom ale ani tady není zárukou, že mladí Poláci a Polky najdou uplatnění na trhu práce. I z tohoto důvodu je podle autora polské studie Michala Polakowského nezaměstnanost mezi polskou mládeží jedna z nejvyšších v Evropě (v současnost dosahuje téměř 28 %). 

Vysoký počet mladých Poláků a Polek proto zkouší štěstí s hledáním práce v zahraničí, především ve Velké Británii, Německu či za oceánem v USA. 

Budoucnost je nejistá 

Mezi studiemi najdeme i dokument, který se soustředí na problematiku nezaměstnanosti mladých v České republice. „Mladí patří k té skupině obyvatelstva, kterou hospodářská krize v Evropě postihla zdaleka nejvíce,“ uvedl její autor Pavel Janíčko, ekonom přednášející na pražském Bankovním institutu, který zároveň působí jako ekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). 

I přesto, že situace v České republice není zdaleka tak katastrofická jako například v některých státech jižní Evropy, nelze tvrdit, že problém nezaměstnanosti českou mládež netrápí. „Také v České republice nezaměstnanost mladých v posledních letech vzrostla a navíc je jejich budoucnost velmi nejistá,“ píše se ve studii, která se soustředí na analýzu zhruba pěti let. 

Zatímco v předkrizovém období počet zaměstnaných mladých v Česku rostl, v letech 2009-2010, kdy českou ekonomiku zasáhla celoevropská hospodářská krize, byl tento trend přerušen. Již v roce 2008 klesl počet ekonomicky aktivních o 110 tisíc a podobně tomu bylo i u osob ve věkové kategorii 15-24 let. 

Podle údajů Mezinárodní organizace práce vzrostl počet nezaměstnaných v roce 2010 (měřeno od roku 2007) o více než 112 tisíc osob na 388.700 osob. Jedná se tedy o čtyřprocentní nárůst. „Výrazně vzrostla i nezaměstnanost osob ve věkové skupině 15-24 let, a to ze 44.900 osob na 73.400,“ pokračuje studie. 

Jak upozorňuje ekonom Janíčko, hospodářská krize v české kotlině pozměnila dosavadní zažitý obrázek. „Zvýšil se podíl nezaměstnaných v mladších věkových kategoriích jako důsledek toho, že první vlna propouštění v období krize se významně týkala i mladších ročníků,“ uvedl.  

Hospodářská krize zasáhla rovněž do struktury nezaměstnanosti podle stupně vzdělání. „Nejohroženějšími skupinami byly osoby s velmi nízkým vzděláním a také vyučenci, a naopak dlouho byla nejnižší nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol,“ dočteme se ve studii.  

Nyní je tomu podle Janíčka jinak. Český pracovní trh si více než absolventů univerzit žádá pracovníky s kvalitním technickým vzděláním (např. EurActiv 24.11.2011 nebo EurActiv 7.12.2012). 

Chce to komplexní přístup 

Podle českého ekonoma situaci na trhu práce v ČR umocňuje navíc i přístup české vlády. „Bylo by velkou chybou se domnívat, že nezaměstnanost marginálních skupin obyvatelstva, v našem případě mladých lidí, je něco specifického, co si žádá specifická řešení. Musíme to řešit jako celek,“ uvedl.  

Významnou překážku pro další uplatňování českých mladých na trhu práce je podle jeho slov i „naprosto chaotický a nekoncepční přístup k rozvoji vzdělávací soustavy, jehož důsledkem je značný nesoulad mezi potřebami firem a nabídkou příslušných profesí,“ napsal ve studii.  

Jak ale EurActivu potvrdil Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu, rezort považuje podporu technických oborů za velmi aktuální. Ministr Martin Kuba v září letošního roku uvedl, že se bude na vládní úrovni zasazovat o podporu firemních investic do vzdělávání (více EurActiv 6.9.2012). 

Strukturální příčiny 

Z celkem dvanácti studií FES vyplývá, že hospodářská krize v EU sice v Evropě zvyšuje nezaměstnanost mezi mladými osobami, nejedná se ale o její strukturální příčinu.  

I přesto, že máme co do činění s celoevropským problémem, autoři dokumentů zdůrazňují, že situace v jednotlivých členských zemích potřebuje specifické a individuálně řešení.  

Všechny vládní strategie by se ale měly v první řadě soustředit na reformy vzdělávacích systémů a co nejsystematičtějšího propojení výuky a přípravy pro budoucí zaměstnání s potřebami trhů práce.

REKLAMA

REKLAMA