Bez zájmu lidí nebude projekt adresného zvaní úspěšný, shodují se odborníci

Nový projekt adresného zvaní, který vznikl na Ministerstvu zdravotnictví a který si klade za cíl snížit incidenci a mortalitu vybraných nádorových onemocnění v ČR, má šanci na větší úspěch pouze tehdy, pokud se mu podaří přesvědčit dostatek Čechů, aby se začali aktivněji zajímat o prevenci. EurActivu to sdělili odborníci, kteří se na jeho přípravě podílejí. Na druhou stranu, jestliže zachrání jediný život, bude stát za to, dodávají.
rakovina
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: digitalart.

O Češích se říká, že na prevenci vážných onemocnění moc nedají. Svědčí o tom smutný fakt, že na rakovinu v České republice umírá mnohem více osob než v západní Evropě. Ministerstvo zdravotnictví proto vsadilo na nový projekt, který se v těchto dnech pomalu rozbíhá a naplno odstartuje v polovině letošního roku (EurActiv 31.10.2012). Jeho úspěch bude ale záviset na tom, zda na jeho výzvy zareaguje dostatek potenciálních pacientů. 

Připomeňme, že projekt, který má být hrazen z prostředků evropských fondů, se zaměřuje na tři druhy rakoviny, tj. prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku a opírá se o tzv. adresné zvaní, které má zároveň podpořit celorepubliková informační a vzdělávací kampaň.  

Podle informací ministerstva by projekt měl fungovat mezi lety 2013 a 2015 a zároveň se počítá s jeho pětiletou udržitelností. 

Hýbe se to

„Věci se daly do pohybu,“ potvrdil EurActivu Štěpán Suchánek, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který je členem expertního týmu, jež se na přípravě projektu ve spolupráci s ministerstvem podílí. 

Podle informací EurActivu totiž projekt na rezortu zdravotnictví ležel již od roku 2007 a teprve v loňském roce se jej podařilo aktualizovat a oživit. Hlavními důvody byly podle řady odborníků jiné priority ministerstva a neexistence politické vůle.  

Ta nyní však očividně nechybí a expertní tým, který se skládá z odborníků, jež se problematice dlouhodobě věnují, proto nyní může ladit detaily. 

„Expertní tým jedná o realizaci jednotlivých úkolů, mezi nimiž dominuje zavedení adresného zvaní občanů do screeningových programů a start propagační kampaně,“ řekl redakci Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  

Příprava realizační fáze projektu není podle Duška vůbec lehká, protože očekávání spojená s projektem jsou velká. „Ve výsledku nesledujeme nic menšího, než je snížení incidence a mortality u nádorových onemocnění, u kterých funguje screening (mamografický, cervikální a kolorektální; pozn. red.),“ uvedl. 

Podle Jana Daneše, předního odborníka v diagnostice a prevenci rakoviny prsu a přednosty Radiodiagnostické kliniky VFN a 1. Lékařské fakulty UK, nebylo ani možné projekt připravit dříve, protože až nyní se podařilo optimálně nastavit kontrolu kvality celého procesu, obměnit přístroje a v neposlední řadě se stabilizoval počet screeningových center.  

„Poměrně dlouho se u nás hledala cesta, jakým směrem se vydat. Kvůli specifikům systému zdravotní péče a legislativy nebylo možné převzít systém zvaní z jiných zemí EU. Mezi hlavní odlišnosti patří zejména neexistence relevantního elektronického centrálního registru obyvatel, poměrně přísná legislativa o ochraně osobních údajů, atypický systém primárního zabezpečování účasti praktickými lékaři a gynekology, což v žádné zemi EU není, a již nedostatečná účast ve screeningu,“ řekl redakci.

Jelikož realizaci samotného adresného zvaní budou mít na starosti zdravotní pojišťovny, přípravu projektu komplikovala podle zdroje z Ministerstva zdravotnictví i nejednotnost databází právě u zdravotních pojišťoven. 

Největší nepřítel 

Výsledná podoba projektu je ale podle vyjádření odborníků nastavena správně. Podle Štěpána Suchánka to zaručuje fakt, že se na přípravě podílel onen zmiňovaný expertní tým.  

„Projekt je nastaven nejlépe, jak to jde,“ řekl redakci již citovaný Ladislav Dušek. „Všechna plánovaná opatření jsou široce diskutována nejen expertním týmem, ale jsou a budou předkládána k oponentuře lékařským společnostem i expertům zdravotních pojišťoven,“ uvedl. „V této konstelaci by snad systémové a vážné chyby neměly nastat,“ dodává. 

Podle europoslance Pavla Poce (S&D), který se problematikou prevence rakoviny (konkrétně CRC) dlouhodobě zabývá na půdě Evropského parlamentu, lze český projekt kvalitou srovnávat s programy, které využívají státy západní Evropy. 

„Mám možnost srovnávat, takže mohu říct, že po odborné stránce je Česká republika na evropské špičce. Metodiky, program a celý projekt je nastaven velmi dobře, protože je adaptován na české zvláštnosti,“ myslí si Poc. V nedávném rozhovoru pro EurActiv pak zdůraznil, že velkým plusem projektu je i to, že „nikomu nic nenařizuje“.  

„Češi jsou opravdu trochu specifický národ. Když se nám zavelí, tak kolikrát reagujeme úplně opačně,“ vysvětlil. 

A právě toto by mohl být kámen úrazu. Ať už bude projekt nastaven jakkoliv, pokud se v celorepublikové informační kampani nepodaří o screeningová vyšetření nádorových onemocnění zvýšit mezi českou populací zájem, nelze pomýšlet na přílišný úspěch.  

„Ani sebelepší plán a třeba i neomezené zdroje nám nezaručí úspěch, pokud občané výzvu nevyslyší a ke screeningu nepřijdou,“ podotýká Ladislav Dušek a připomíná, že na národní úrovni již v současnosti běží tři screeningové programy, v jejichž rámci jsou vyšetření plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a přesto v nich není účast příliš velká (nejméně zářným příkladem je v tomto ohledu screening rakoviny tlustého střeva a konečníku – více v LinksDossier). 

„Rezistence a neochota lidí zapojit se do prevence nádorů je, myslím, naším největším nepřítelem a bude opravdu těžké s tím bojovat,“ uvedl Dušek. „Plánovaný projekt chce tuto situaci změnit ´po dobrém´, tedy zvaním občanů, jejich edukací a vysvětlováním,“ dodal. 

„Nedá se očekávat 100% účast, na druhou stranu, kdyby to pomohlo zachránit aspoň jeden život, tak by to stálo za to," řekl redakci zdroj z rezortu zdravotnictví.

Neposlední výzvou pak také bude, zda se projekt podaří i po jeho oficiálním skončení udržet. „Je nutné zavést především určitý systém, což umožní opakované zvaní i po ukončení projektu,“ sdělil redakci Jan Daneš. 

Jak EurActivu potvrdil zdroj z ministerstva, rezort na toto nezapomněl. Po roce 2015, kdy projekt oficiálně skončí, by adresné zvaní mělo zůstat plně v režii zdravotních pojišťoven.

REKLAMA
REKLAMA