Ankara na summitu překvapila: Za každého migranta chce do EU poslat jednoho Syřana

Země EU se s Tureckem včera předběžně dohodly na plánu „jeden za jednoho“, podle kterého by bylo možné vracet nelegální migranty na turecké území. Unie by na oplátku měla začít přesídlovat syrské uprchlíky přímo z Turecka. Tento „výměnný obchod“, který má rozbít pašerácký byznys, si evropští lídři pochvalují, setkává se ale i s kritikou. EU si za snížení počtu migrantů zaplatí – Turecko má dostat další tři miliardy eur a tamním občanům by při cestě do EU měly být ulehčeny vízové procedury.
Sobotka Tusk ER
zdroj: Evropská rada

Jednání evropských lídrů s tureckým premiérem Ahmetem Davutoğluem trvalo dlouhé hodiny, přesto se konečnou podobu dohody uzavřít nepodařilo a obě strany se k jednacímu stolu vrátí za týden, kdy proběhne pravidelný summit v Bruselu.

Důvodem nezdaru bylo nečekané předložení nových požadavků ze strany Turecka, o kterém od nedělního večera věděla pouze německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země právě Unii předsedá. Ostatní lídři se o novém návrhu dozvěděli až včera odpoledne.

Sobotka: „Česká republika nepřijme větší počet uprchlíků, než ke kterému se zavázala už v minulosti.“

„Já jsem jednoznačně požádal o to, abychom příště byli informováni dostatečně dopředu, pokud jde o tak podstatné návrhy, jaké byly dnes na základě jednání s Tureckem zveřejněny,“ řekl novinářům v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka, který si podle svých slov uvědomuje složitost situace v Řecku a Německu, ale takové návrhy je potřeba nejdříve prostudovat a zjistit, zda jsou v souladu s evropskými pravidly. „Proto jsme to dnes neschválili,“ dodal.

Kaválek z AMO: „Například Kurd, který se v současnosti angažuje protivládně, je ukázkový příklad člověka, kterému se může mezinárodní ochrany dostat.“

Přesto prý lídři turecký návrh přivítali, představuje totiž „zajímavé řešení“ migrační krize, tvrdí Sobotka. Za „atraktivní“ ho označil také řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová o něm hovoří jako o „průlomu, pokud bude implementován“.

Jeden za jednoho

Podle nového plánu by Turecko mělo převzít všechny uprchlíky a migranty, kteří překročí nelegálně hranici do Řecka, zpět do Turecka. Od toho si evropští prezidenti a premiéři slibují rozbití byznysu převaděčů, kteří na nelegálním převozu lidí vydělávají stovky milionů eur. Cesta do Evropy s perspektivou vrácení zpět by totiž pro běžence zcela ztratila smysl.

Na oplátku by země EU měly za každého vráceného migranta či uprchlíka do Turecka legálně přijmout jednoho Syřana z tureckého území, který v Evropě dostane azyl. Tím by se zemi, která přijala víc než 2,5 milionu syrských uprchlíků, snížila migrační zátěž.

Jakýkoliv plán na „přímý dovoz“ uprchlíků z tureckého území ještě před začátkem summitu odmítl maďarský premiér Viktor Orbán. „Není žádná šance, že by Maďarsko v tomto ohledu jakkoliv ustupovalo,“ uvedl. „Pokud dovezeme migranty přímo z Řecka nebo Turecka, bude to pro ně povzbuzením a přijde jich ještě víc“ dodal Orbán, který spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem také na podzim napadl kvóty na přerozdělení uprchlíků u Soudního dvora EU. Podle nich si země EU mají přerozdělit celkem 160 tisíc lidí z Řecka a Itálie.

Přemisťování uprchlíků vidí jako pobídku pro další příchozí i předseda ODS Petr Fiala. „Odmítám další pokus o zavedení migračních kvót, tentokrát schovaný za takzvaným principem jeden za jednoho, tedy že Turci budou přijímat všechny migranty z řeckých ostrovů zpět na své území a odtud se budou syrští uprchlíci umisťovat po celé Evropě," uvedl. „Závěry summitu považuji za porušení dosavadní dohody o relokaci, na které se EU shodla v září minulého roku,“ dodal.

Sobotka však uvádí, že počty uprchlíků z Turecka budou vycházet z již schváleného rozhodnutí EU o přesídlení z třetích zemí a relokaci z Řecka a Itálie, což požadovala Visegrádská čtyřka. „Podařilo se nám prosadit záruku, že toto přesídlení bude probíhat pouze v rámci dosavadních závazků. Česká republika tak nepřijme větší počet uprchlíků, než ke kterému se zavázala už v minulosti,“ uvedl premiér.

Bezpečnostní situace v Turecku není nejlepší

Nově vznikající plán „jednoho za jednoho“ kritizuje lidskoprávní organizace Amnesty International. „Myšlenka vyměňovat uprchlíky za uprchlíky je nejen nebezpečně nehumánní, ale také neposkytuje udržitelné, dlouhodobé řešení probíhající humanitární krize," řekla ředitelka úřadu evropských institucí Amnesty International (AI) Iverna McGowan. AI navíc tvrdí, že Turecko nelze považovat za bezpečnou třetí zemi, kam je možné uprchlíky vracet.

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Kaválka se bezpečnostní situace v zemi za poslední půl rok výrazně zhoršila. „Na východě země se v některých městech regulérně válčí, probíhají tam pouliční boje a na venkově to také není ideální. V porovnání s tím, jaká byla bezpečnostní situace v Turecku na začátku roku 2014, nebo 2015, je to teď komparativně horší,“ říká.

Samotný koncept takzvané bezpečné země původu je podle něj zajímavý konstrukt, díky kterému mají státy migranty kam vracet.

„Samozřejmě, že se můžeme shodnout na společném seznamu v rámci EU, ale každý člověk, který zažádá o azyl, musí být stejně posuzován individuálně a je jedno, jestli je daná země na seznamu bezpečných zemí, protože podle mezinárodního práva může každý člověk o azyl zažádat,“ říká Kaválek s tím, že v podobné situaci jsou například turečtí Kurdové. „Například Kurd, který se angažuje v současnosti protivládně, je ukázkovým příkladem člověka, který může žádat o azyl a mezinárodní ochrany se mu může dostat,“ dodává.

Co Ankaře dát a co nedat?

Navracení nelegálních migrantů zpět do Turecka však nebude zadarmo. Ankara žádá další tři miliardy eur (cca 81 miliard korun) na pomoc syrským uprchlíkům na tureckém území, zjednodušení vízové povinnosti pro Turky a otevření nových kapitol v rámci jednání o vstupu země do Evropské unie.

Tři miliardy eur na léta 2016 a 2017 přitom byly Unií přislíbeny už na listopadovém summitu, kde se spolupráce mezi EU a Tureckem na řešení uprchlické krize začala rýsovat. Podle Sobotky je výše poskytnuté pomoci Turecku na následující dva roky hotová věc a nemělo by se na tom nic měnit. „O tom, co bude po roce 2017, se bude s Tureckem jednat,“ dodává.

Podle Kaválka by Turecko v horizontu dalších let peníze dostat mělo. Země totiž v důsledku migrační krize v posledních letech utratila přes devět miliard dolarů a finanční pomoc, kterou v minulosti dostalo, nebyla dostačující.

Sobotka: „Fakticky je balkánská cesta uzavřena a myslím, že je to dobře.“

Kaválek také tvrdí, že pro Evropu bude představovat větší problém zjednodušení vízových procedur pro turecké občany cestující do EU. Na tom se podle jeho slov bude muset mezi členskými zeměmi vybudovat konsenzus a nestačí, že to Ankaře přislíbí Německo. „Pokud vím, zatím se na tom v EU nepracuje,“ dodává.

Členské státy například kritizují to, že Turecko udržuje s řadou zemí Afriky a Blízkého východu bezvízový režim. Problém by v případě liberalizace mohli přestavovat také Kurdové, kteří museli kvůli bojům na východě země opustit své domovy, a jejichž počet jde podle odhadů do statisíců, říká Kaválek.

Sporné podle něj může být také otevírání některých kapitol členství Turecka v EU, a to především v souvislosti s dnešní situací, kdy se „Turecko přibližuje autoritativnímu režimu“. Takovým příkladem by mohly být kapitoly, týkající se problematiky vlády práva.

Navracení do Turecka už jednou na stole bylo

Kaválek také upozorňuje, že o liberalizaci vízového režimu a možnosti navracení migrantů zpět do Turecka Unie s Ankarou jednala už v minulosti. Tato readmisní smlouva vstoupila v platnost v říjnu roku 2014, kdy ji ratifikoval turecký parlament, v praxi ale nefunguje.

„Podle ní mají Turci s EU bezvízový styk a na oplátku všichni lidé, kteří migrují do Evropy z Turecka a nezískají zde azyl, mohou být vráceni zpátky do Turecka. Háček je v dodatku smlouvy, podle kterého pokud Evropa nedá Turecku bezvízový styk, je readmisní klauzule neplatná,“ říká analytik.

K tomu, aby Turci mohli cestovat do Schengenu bez víz, však EU stanovila další podmínky, jako je ochrana hranic, změna azylové politiky, dodržování lidských práv nebo boj proti organizovanému zločinu. V tomto ohledu ale Ankara zatím úspěšná není, proto dohoda nefunguje. „Je zajímavé, že se tato problematika řešila před poměrně dlouhou dobou a nikam se to neposunulo,“ dodává.

Konec balkánské cesty

Summit EU se netýkal jen spolupráce mezi EU a Tureckem, ale i řešení migrační krize v  Unii samotné. Jak se před jednáním očekávalo, předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že „neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí“. Na toto prohlášení čekaly především země V4, které před nedávnem navrhly takzvaný plán B, podle kterého by mělo dojít k výraznému snížení počtu migrantů přicházejících přes Řecko.

„Fakticky je balkánská cesta uzavřena a myslím, že je to dobře, protože to motivuje Řecko a Turecko k tomu, abychom hledali řešení na řecko-turecké hranici,“ uvedl Sobotka. V návaznosti na toto rozhodnutí se prý všechny členské země zavázaly k intenzivní podpoře Řecku, ať už se jedná o humanitární pomoc či v oblasti ochrany vnějších hranic EU.

Autor: Eliška Kubátová                                                                              

span>
REKLAMA
REKLAMA