Komise doporučila ČR, aby snížila podnikatelům administrativní zátěž

Česká ekonomika je stabilní, má však své nedostatky. Komise je vidí zejména v neudržitelnosti veřejných financí a překážkách hospodářského růstu, mezi které patří nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele.
evropský semestr
@ Shutterstock

Ekonomika Evropské unie roste a v roce 2018 bude tento trend trvat již šestým rokem. Spolu s EU roste i česká ekonomika, která se mnohdy jeví jako nadprůměrná. ČR má například nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU a podobně je tomu s mírou chudoby. Lidé pracující v Česku mají také poměrně vyrovnané příjmy, a rozdíl mezi bohatými a chudými tak není velký.

Na druhou stranu má české hospodářství své mezery. Evropská komise na ně včera upozornila v doporučeních, které vydává v rámci Evropského semestru, nástroje pro koordinaci národních ekonomik členských zemí. Komise skrze něj posuzuje národní programy reforem a také konvergenční programy, ve kterých členské země EU objasňují svoje rozpočtové strategie.

Pozor na veřejné finance

Problematickou oblastí českého hospodářství je udržitelnost veřejných financí, které slouží pro financování veřejných služeb jako zdravotnictví, sociální zabezpečení či dopravní obsluha. Česká populace stárne a zvyšují se výdaje státu na zdravotní péči a důchody, což může být z dlouhodobého hlediska pro národní ekonomiku nebezpečné.

Nově přijatá a plánovaná opatření přitom mohou celou situaci ještě zhoršit. Komise ve své zprávě jmenuje například předpis, který umožňuje vládě pružněji upravovat zvyšování důchodů či projednávaný návrh stanovující strop pro odchod do důchodu na 65 let.

„Riziko udržitelnosti veřejných financí vidíme v nízké nákladové efektivnosti ve zdravotnictví,“ uvedla Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Komise na tento problém upozornila již vloni. Česká republika by podle ní měla lépe koordinovat ambulantní péči a prozkoumat možnost posílení úlohy praktických lékařů.

Při hodnocení hospodářské politiky v roce 2016 byl Česku vytýkán také slabý fiskální (rozpočtový) rámec. Vláda na to zareagovala přijetím zákona o rozpočtové odpovědnosti v lednu 2017, jehož součástí je i vznik nezávislé rozpočtové rady, která by dohlížela na provádění pravidel. Letošní hodnocení tak uznává jistý pokrok, podotýká ale, že rozpočtová rada dosud nebyla jmenována.

Podnikatelé čelí administrativním překážkám

Komise dále upozornila, že podnikatelé to v Česku nemají snadné. Hospodářský růst brzdí například komplikovaný způsob vydávání stavebních povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj se proto rozhodlo prosadit novelu stavebního zákona, která by měla proces urychlit.

„Pracovali jsme na ní s mnoha odborníky, aby měla co nejširší praktické dopady,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Novelu nyní čeká na hlasování v Senátu, které je naplánováno na konec května.

Další překážkou pro podnikatele je složitý způsob odvádění daní. Komise sice uznává, že vláda se snaží bojovat s daňovými úniky, měla by však myslet i na to, jak placení daní podnikatelům zjednodušit.

evropský semestr

Eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici @ European Union, 2017

Podle Filipa Běhala z tiskového odboru ministerstva financí však vláda v této oblasti podnikla už několik kroků. „Ministerstvo financí se podílelo na zdokonalení možností elektronického podávání daňových přiznání a chce v něm pokračovat i v budoucnu,“ řekl EurActivu.

Ministerstvo dále rozšiřuje možnost využití daňových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Desítky tisíc podnikatelů by tak měly získat možnost domluvit se s finančním úřadem na pevné dani, čímž se zbaví administrativy spojené s placením daní.

„Dáváme podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků,“ komentoval novinku ministr financí Andrej Babiš, který v čele úřadu předčasně končí. Podle Svazu průmyslu a dopravy je však pokrok ve zlepšení podnikatelského prostředí stále omezený.

Drbalová: Firmy říkají, že nová právní úprava není samospasitelná.

Česká republika čelí výzvám i v souvislosti s bojem proti korupci. Vláda sice přijala některá protikorupční opatření, jako například zákon o střetu zájmu či financování politických kampaní, nicméně v praxi není korupce systematicky postihována. Komise dále upozorňuje na nedostatky v hospodářské soutěží a udělování veřejných zakázek. V řízení o provedení zakázky se totiž velmi často vybírá pouze z jediné nabídky.

Zadávání zakázek má lépe ošetřit nový zákon platný od října loňského roku. „Firmy samy ovšem říkají, že nová právní úprava není samospasitelná,“ dodala Drbalová.

Češi nevyužívají elektronickou veřejnou správu

Elektronickou veřejnou správu, takzvaný e-Government, využívá v České republice pouze 15 % uživatelů internetu. Jejich podíl se sice posledních letech mírně zvýšil, v porovnáním s ostatními zeměmi EU však zůstává na 22. místě.

Česká vláda proto v roce 2016 zahájila Iniciativu 20-20-20, jejímž cílem je posunout ČR do první dvacítky zemí s nejvyšší mírou využívání e-Governmentu. Plánuje se například zavedení elektronického občanského průkazu, který by měl být pro rozvoj služeb elektronické správy klíčový.

Pilný: V Evropě jsou země, které v oblasti e-Governmentu patří mezi světovou špičku, ale my to rozhodně nejsme.

Zatím však e-Government pokulhává. „V Evropě jsou země, které v oblasti e-Governmentu patří mezi světovou špičku, ale my to rozhodně nejsme,” řekl již dříve EurActivu nastávající ministr financí Ivan Pilný. Situaci nepřispívá ani fakt, že odpovědnost za zavádění těchto služeb je rozdělena mezi několik ministerstev, která spolupracují pouze v omezené míře.

Komise se  v hodnocení dále věnovala výzkumu a vývoji. Jejich intenzita se prý v poledních letech výrazně zvýšila, nicméně nepřináší kvalitnější výsledky. Svůj prostor získalo v hodnocení také školství, které by mělo více zapracovat na začleňování romských a jinak znevýhodněných dětí. Přetrvávajícím problémem jsou nízké platy učitelů, které však vláda v posledních letech významně zvýšila.

Komise dala ČR o jedno doporučení méně

Zatímco v loni obdržela Česká republika od Komise tři doporučení, letos zůstala pouze dvě.

1. Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva. Zvýšit účelnost veřejných výdajů, zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek.

2. Odstranit překážky růstu, zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektronické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

Letošní doporučení nejsou podle Svazu průmyslu a dopravy překvapující. Svaz by však uvítal větší ohled na příliš vysoké náklady při plnění daňových povinností. Chybí mu také apel na zjednodušení daňového systému a zlepšení přístupu zaměstnavatelů ke kvalifikované pracovní síle.

„Česká republika by měla pokročit i v oblasti dosahování energetických úspor, kde velmi reálně hrozí nesplnění cíle do roku 2020,“ upozornila Drbalová.

REKLAMA
REKLAMA