Jak v ČR zlepšit e-Government? Opisovat ze zahraničí a rozšířit elektronickou identifikaci

V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
eGovernment
zdroj: shutterstock.com; autor: Rob Hyrons

„Zvýšit dostupnost elektronických veřejných služeb.“ Tak zní jedno z letošních doporučení pro Českou republiku, která Komise předkládá pravidelně každý rok všem zemím EU v rámci takzvaného Evropského semestru. Služby českého e-Governmentu patří k nejméně sofistikovaným v EU a jejich nabídka je nedostatečná, píše se v hodnocení Komise.

„S tím prohlášením nejen souhlasím, ale myslím si, že je situace ve skutečnosti ještě horší. Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje,“ komentuje v rozhovoru pro EurActiv hodnocení Komise předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný.

Na špatný stav českého e-Governmentu Komise tradičně upozorňuje v rámci Indexu DESI, který hodnotí členské země EU z hlediska úrovně digitální agendy. V doporučeních se však nízká dostupnost kvalitních e-Governmentových služeb letos objevuje vůbec poprvé.

Na nedostatečnou digitalizaci veřejných služeb doplácejí občané, kteří místo toho, aby vše potřebné zařídili z domova přes internet, musí stát frontu na úřadech. Komise navíc varuje, že nízká míra využívání kvalitního e-Governmentu brání rozvoji tuzemského podnikatelského prostředí.

Předseda think tanku EconLab Jiří Skuhrovec se snaží hodnocení Komise mírnit. Některé produkty elektronických veřejných služeb totiž prý fungují dobře, jde ale spíš o výjimečné případy.

„Neodsuzoval bych Českou republiku úplně plošně – například obchodní nebo insolvenční rejstřík patří v EU k těm lepším. Pravdou ale je, že se jedná spíše o výjimky. Častěji vidíme spíše provařené miliony a nevyužitý potenciál, například u projektů státní pokladny nebo základních registrů,“ řekl předseda think tanku redakci.

Je na tom Česko doopravdy tak špatně?

V letošních doporučeních se Komise při posuzování e-Governmentu opírá o již zmíněný Index DESI. Jak se v digitálním evropském žebříčku uvádí, pouhých 12 % tuzemských uživatelů internetu zasílá formuláře veřejné správě online. Horší už je jen Rumunsko, které bylo v tomto ohledu poslední i v loňském roce.

Ministerstvo vnitra však má o způsobu hodnocení pochyby. Podle informací rezortu totiž téměř 60 % těchto respondentů také uvedlo, že za posledních 12 měsíců žádný formulář veřejné správy vyplnit nepotřebovali.

„Je tedy zcela namístě si klást otázku, zda je správné takto hodnotit uživatele e-Governmentu a celkovou jejich interakci s veřejnou správou a zda se veškeré služby veřejné správy řeší tím, že občan musí online vyplnit a online odevzdat formulář,“ napsal redakci ředitel odboru e-Governmentu ministerstva vnitra Roman Vrba.

Rezort zároveň upozorňuje na řadu projektů, které byly v rámci českého e-Governmentu v minulosti spuštěny. Příkladem je Czech POINT@home, kde mohou lidé získat zdarma například výpis z bodového hodnocení řidiče  nebo výpis z rejstříku trestu, dále datové schránky, katalog otevřených dat nebo základní registry.

„Bohužel hodnocení služeb e-Governmentu se nezakládá na posouzení četnosti využití informačních registrů a datových systémů, nýbrž na tom, jak je online řešena konkrétní životní situace. Například výpisy z jednotlivých rejstříků žádná hodnocená životní situace nevyžaduje, což je však v České republice nejčastější interakce občana s veřejnou správou,“ dodává Vrba.

Fungování českého e-Governmentu v nedávném rozhovoru pro EurActiv obhajoval také nový koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. Jako příklad uvádí možnost získat v Česku výpis z rejstříku trestů v porovnání s Německem, kde může proces trvat až měsíc.

„Ukažte jakémukoliv Němci naše Czech POINTy na poštách a bude koukat s otevřenou pusou, že může mít výpis do deseti minut,“ řekl redakci digitální koordinátor, který si zlepšení e-Governmentu zároveň stanovil jako jednu z priorit.

Jít s dobou

Opačný názor na aplikace elektronické veřejné správy, jako je Czech POINT, má však projektový manažer sdružení CZ.NIC Jiří Průša.

„Za umístěním České republiky téměř na samém konci Evropy je třeba hledat především stagnaci v klíčových projektech e-Governmentu, ať už se jedná o Czech POINT, datové schránky či základní registry. Většina těchto projektů byla představena před 5 i více lety s tím, že jejich další rozvoj je velmi omezený,“ řekl redakci.

Na nedostatečnou snahu o rozvoj e-Governmentu upozorňuje také Tereza Šamanová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Ministerstvu vnitra jako gestorovi za tuto agendu v rámci vlády chybí vize a nepracuje systematicky na rozvojových projektech, které by negativní pozici České republiky v oblasti modernizace a digitalizace veřejných služeb změnily,“ napsala redakci. Podle jejích slov je dobře, že tuto situaci reflektují i letošní doporučení Komise.

Podle předsedy EconLabu je problémem také to, že stát neumí systém dobře navrhnout a nakoupit. „Nejsou lidi, kteří by to dělali – stát totiž sám nedokáže zaměstnat kompetentní informatiky (čest výjimkám), a při jednání s externím dodavatelem pak vždy tahá za slabší konec provazu,“ tvrdí Skuhrovec.

Elektronická identita jako základ

Co by tedy Česko mělo pro rozvoj e-Governmentu udělat? Podle projektového manažera CZ.NIC představuje jeden ze základních kamenů e-Governmentu, který by pro Česko znamenal významný posun vpřed, rozšíření uživatelsky přívětivé elektronické identifikace. Díky ní by se lidé mohli přihlašovat k online službám veřejné správy. Podobná služba už v Česku funguje.

„V České republice již přes 500 000 uživatelů využívá službu mojeID, která umožňuje přihlášení k celé řadě e-shopů, knihoven či měst a obcí,“ říká Průša.

Elektronická identifikace klienta veřejné správy je potřebná také podle ministerstva vnitra. Příslušný zákon v současné době prochází schvalovacím řízením, Pilný ho však považuje za „zpackaný“. Pokud projde, elektronická identita se bude prokazovat ve vztahu k veřejné správě pokaždé jiným způsobem, tvrdí.

„To, že je zákon o elektronické identifikaci krok správným směrem, je bez debaty, ale ten zákon je odfláknutý. Obávám se, že pokud projde, uděláme z lidí testovací králíky – podle toho, jak bude zákon fungovat v praxi, ho budeme následně zase opravovat,“ uvedl Pilný v rozhovoru.

Vláda potřebuje experty

Pro rozvoj e-Governmentu je podle Průšy zároveň zapotřebí zmodernizovat datové schránky, které slouží jako elektronická úložiště dokumentů pro komunikaci mezi státní správou a fyzickými a právnickými osobami.

„Další rozvoj bych viděl v oblasti datových schránek, které sice umožňují realizaci celé řady elektronických podání, avšak stále zde chybí transakční část, která by umožnila ihned zaplacení například daně či správního poplatku,“ říká.

Předseda think tanku EconLab vidí naději na řešení situace v expertech, kteří by vládě při rozvíjení digitální agendy pomáhali.

„Vláda potřebuje poradní orgán odborníků z praxe, jako je tomu v Německu. Vedle nich ale musí zaměstnat a zaplatit dobré lidi na ministerstvech. Bez nich budeme do IT dál bezvýsledně lít peníze jako do bezedné díry,“ myslí si Skuhrovec.

Nedostatečný e-Government je totiž podle něj důsledek neexistující koncepce v oblasti IT. To má mít sice na starosti Rada vlády pro informační společnost, kamenem úrazu je však její složení.

„Srovnejme to třeba s legislativní radou vlády, kde zasedá řada odborníků od soudců přes univerzitní profesory až po renomované advokáty. V radě pro IT? Pět ministrů a dvacet dva jejich úředníků. Není divu, že taková rada vládu tak maximálně pochválí,“ tvrdí předseda think tanku.

e-Government není pro všechny

Podle ministerstva vnitra českému e-Governmentu pomůže například využití čipů v občanských průkazech. Díky tomu budou lidé moci prokazovat svou identitu online. Příslušný návrh zákona o občanských průkazech právě prošel mezirezortním připomínkovým řízením a po jejich vypořádání zamíří ke schválení vládě, řekl redakci Vrba.

Vnitro si pokrok slibuje také od evropského Akčního plánu pro e-Government na období 2016-2020, který byl přijat letos v dubnu. Důležité je podle Vrby aplikace e-Governmentu také propagovat mezi občany. To má v plánu i Tomáš Prouza v rámci funkce digitálního koordinátora.

Při budování e-Governmentu však vnitro nechce zapomínat na ty, kteří s veřejnou správou raději komunikují osobně.

„I když je cílem, aby služby e-Governmentu v České republice byly ‚standardně digitální‘, je zřejmé, že ne všechny služby jsou vhodné pro elektronizaci a ne všichni občané preferují či dokáží digitální služby veřejné správy využívat. I to je třeba respektovat a není možné tyto občany stavět ‚mimo‘,“ říká ředitel odboru e-Governmentu ministerstva vnitra.

Kde najít inspiraci?

Podle Skuhrovce by se Česko mělo při zlepšování e-Governmentu naučit „opisovat ze zahraničí“ a podobně to vidí také Šamanová ze Svazu průmyslu.

„Navrhujeme hledat inspiraci u států, které stojí na evropské špici digitalizace služeb státu pro občany a podnikatele, jako jsou Dánsko, Estonsko, Nizozemí nebo Finsko, a aplikovat jejich osvědčené best practices i v českém prostředí,“ říká Šamanová.

V oblasti elektronické identifikace by Česko mohlo sbírat zkušenosti například z Estonska, kde dobře funguje spolupráce mezi státem a soukromým sektorem, tvrdí Průša. Díky jednotné identifikaci se může občan či podnikatel přihlásit jak k elektronickým službám veřejné správy, tak k elektronickému bankovnictví, e-shopu či komunitním a zpravodajským serverům.

Jak ale varuje Pilný, v Česku je cesta k jednotné identitě pro veřejné i soukromé služby o poznání trnitější.

„Je samozřejmé, že jednotná elektronická identita, která funguje třeba v Estonsku, u nás není možná. Estonci ji totiž vybudovali na zelené louce, kdežto my zde máme elektronické bankovnictví a e-shopy,“ uvedl v rozhovoru. „Měli bychom se o to ale pokusit alespoň ve vztahu k veřejné správě,“ dodal poslanec.

 

REKLAMA
REKLAMA