České zdravotnictví se musí připravit na stárnutí populace

Zdravotní systém v České republice stojí před výzvou v podobě stárnutí populace, které z dlouhodobého hlediska ohrožuje stabilitu českých veřejných financí. Ve svých doporučeních to zdůrazňuje Evropská komise. Jaká jsou možná řešení?
lékaři
zdroj: ShutterStock.com/Tyler Olson

České zdravotnictví si ve srovnání s Evropou nevede špatně. Podle žebříčku Euro Health Consumer Index 2015, který hodnotil stav zdravotnických systémů podle bezmála pěti desítek ukazatelů v několika kategoriích, jej lze dokonce považovat za skokana desetiletí. Může za to především kvalita a dostupnost zdravotnické péče, kterou v nedávno zveřejněných ekonomických doporučeních vyzdvihla také Evropská komise.

Ta si v rámci letošního tzv. evropského semestru, který slouží k lepší koordinaci hospodářských a fiskálních politik členských států EU, všímá i toho, že se daří prodlužovat střední délku života prožitou ve zdraví, a to více než o čtyři roky. Stoupá i naděje dožití o více než dva roky jak u žen, tak u mužů.

„České zdravotnictví vychází ze srovnání s ostatními členskými státy příznivě. Z hlediska dostupnosti péče patří Česká republika mezi nejlepší země v Evropě a také v rámci členských států OECD. V poklesu úmrtnosti obyvatel v posledních dvaceti letech dosáhla země vynikajících výsledků,“ potvrdil EurActivu expert společnosti Ernst & Young pro veřejný sektor Petr Knap.

Udržitelnost veřejných financí

I tak by se ale český zdravotnický systém měl podle Evropské komise připravit na nepříznivý demografický vývoj, stárnutí populace a rychlý technologický pokrok léčebných postupů, které se v příštích desetiletích projeví ve zvýšených nákladech na zdravotní péči. „Předpokládaný dlouhodobý růst výdajů na zdravotní péči je důvodem ke znepokojení,“ píše se v doporučeních, které Komise na jaře zaslala české vládě.

Zatímco veřejné výdaje na zdravotní péči činily v případě České republiky v roce 2013 5,7 % HDP, Brusel předpovídá, že v dlouhodobém horizontu by měly vzrůst o jeden procentní bod. Dopad to bude mít především na udržitelnost veřejných financí.

„Náklady na zdravotní pojištění u seniorů jsou podstatně vyšší, dokonce v průměru až třikrát, než u ekonomicky aktivního skupiny obyvatelstva,“ uvedl v dnešním rozhovoru pro EurActiv bývalý náměstek ministra zdravotnictví Tomáše Julínka ve druhé vládě Mirka Topolánka (2006-2009) Pavel Hroboň.

Stárnutí populace se projeví na udržitelnosti českého zdravotnictví také kvůli současné podobě systému veřejného zdravotního pojištění, do kterého přispívají ekonomicky aktivní občané. Za osoby bez příjmu, k nimž patří například děti, ženy na mateřské, důchodci nebo nezaměstnaní, platí pojistné stát.

Hroboň v této souvislosti proto zdůrazňuje, že kromě výdajové stránky se Česko musí připravit i na komplikace na straně příjmů. „Systém je dnes podstatnou měrou financován odvodem mezd. Pokud bude ubývat ekonomicky činných obyvatel, bude klesat i tato základna pro odvody.“

Jak zlepšit efektivnost?

Množství prostředků v systému je však pouze jedna strana mince. Tou druhou je efektivita jejich vynakládání. Tady má podle Evropské komise Česko také co zlepšovat. „Česká republika se bude muset potýkat s tím, jak zlepšit správu a nákladovou efektivnost zdravotnictví,“ píše v pracovním dokumentu, který doprovází vydaná doporučení.

Komise uvedla, že nedostatky jsou jak u lůžkové, tak ambulantní péče. „Přestože byl v posledních letech zaznamenán určitý pokrok, podle ukazatelů využití nemocniční péče tíhne systém více k využívání lůžkové péče, která je obecně nákladnější, než péče založená na ambulantních službách,“ dočteme se v materiálu.

Počet akutních nemocničních lůžek na 100 tisíc obyvatel byl v roce 2013 v České republice (436,9) značně vyšší než průměr EU (355,2). Průměrná délka pobytu ve všech typech nemocnic byla ve stejném roce v ČR 9,4 dní oproti 8,1 dní v EU. U nemocnic poskytujících akutní péči se délka pobytu v posledních letech snížila na 6,6 a v roce 2013 byla pouze mírně nad průměrem EU (6,3).

Komise dále upozorňuje na velmi vysoký počet návštěv na obyvatele v případě ambulantní péče (11,1 ročně oproti průměru EU, který za rok 2013 činil 6,9). „Naznačuje to, že praktičtí lékaři plní svou úlohu lékařů prvního styku spíše v omezené míře,“ dodává.

„Každý si povšimne vysoké frekvence konzultací u lékaře, což pochopitelně souvisí se zrušením (regulačních) poplatků a neexistencí striktní administrativní regulace v podobě přístupu ke specialistům na základě žádanky praktického lékaře,“ poukazoval na stejný problém ve článku pro server Mederi, který se snaží analyzovat hlavní problémy českého zdravotnictví, i ekonom Miroslav Zámečník.

Spoluúčast, pojišťovny a větší tlak

Co tedy s tím? Názory na řešení situace se různí. „Z ekonomického pohledu je problémem jeden z nejvyšších podílů veřejných financí a naopak jeden z nejnižších podílů financí soukromých,“ myslí si lékař a externí spolupracovník Ernst & Young pro oblast zdravotnictví Karel Filip. „Zvyšování spoluúčasti pacientů je podstatnou možností, jak úhrady za zdravotní péči zvýšit,“ uvedl.

Odborníci se dále shodují na tom, že by zčásti pomohlo lepší hospodaření, například zavedením hodnocení výkonu podle diagnostických skupin nebo zdravotnických technologií.

Hroboň zdůrazňuje i nutnost změny pozice zdravotních pojišťoven v celém systému. „Potřebujeme zvýšit konkurenci mezi dnešními poskytovateli péče, která bude vytvářet tlak. Je obecně známo, že pokud lidé a organizace nejsou vystaveny nějakému tlaku, mají obvykle tendenci dělat věci tak, jak jsou zvyklí a odmítají změnu,“ uvedl.

Čeká nás dlouhá cesta

I přesto, že Evropská komise v letošních doporučeních kritizuje Českou republika za neefektivní hospodaření ve zdravotnictví, všímá si přijatých opatření, které mají situaci zlepšit.

V roce 2015 bylo například zavedeno centralizované zadávání veřejných zakázek na vybraná léčiva a začala pracovat i Komise pro posuzování umístění zdravotnických prostředků. O rok později vstoupilo v platnost povinné a úplné zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, které má přispět k větší transparentnosti českého zdravotnictví. Podle ministerstva zdravotnictví již bylo zveřejněno více než půl milionu dokumentů.

Komise rovněž uvítala existenci plánů na nahrazení neprůhledného procesu určování úhrad zdravotnických prostředků novým systémem. Vláda navíc plánuje změnit systém, jakým pojišťovny určují sazby pojistného – místo pohlaví a věku by se vycházelo z nemocnosti.

„Není pravda, že by se za posledních deset let v českém zdravotnictví nic nezměnilo. Vždy nicméně půjde o dlouhou, klikatou a komplikovanou cestu. Není to ostatně případ pouze České republiky. V Nizozemsku, jehož systém považuji v Evropě za nejinspirativnější, reformní změny probíhaly desítky let,“ řekl EurActivu Pavel Hroboň.

REKLAMA
REKLAMA