Společná evropská obrana je tady. Přinese investice za miliardy a silnější armády

Evropská unie to s posilováním společné obrany myslí vážně. Evropská rada oficiálně schválila stálou vojenskou spolupráci a k finálnímu spuštění ambiciózního obranného fondu už také nic nebrání. Kromě posílení bezpečnosti jsou však obě iniciativy obrovskou příležitostí i pro české firmy, které se můžou do vojenských projektů zapojit.
evropská obrana
© Shutterstock

Společná evropská obrana je tady. Rada Evropské unie minulé pondělí formálně rozhodla o vytvoření tzv. stálé strukturované spolupráce (Permanent Structured Cooperation, PESCO), díky které budou moci členské státy v oblasti obrany spolupracovat mnohem více než dosud. Kromě schválení programu bylo zároveň zveřejněno prvních 17 projektů, do kterých se státy společně pustí. Česká republika se aktivně zapojí do tří z nich.

Začíná se realizovat i druhý stěžejní pilíř evropské obrany. Tím je tzv. evropský obranný fond, který Komise představila v červnu letošního roku a jehož účelem je výrazně posílit investice do evropského vojenského výzkumu.

Realizaci obou pilířů společné obranné politiky EU ve čtvrtek formálně posvětila i Evropská rada, tedy předsedové vlád a prezidenti členských zemí. Uskutečnění strukturované spolupráce a vytvoření obranného fondu tak už nic nebrání. Iniciativu nyní musí převzít jak jednotlivé státy, tak evropské firmy.

„Záměrem obranného fondu je podpořit investice do výzkumu obranných technologií a pomoci členským státům se společným vývojem obranných technologií a s nákupem vojenského vybavení. Konečným cílem programu je samozřejmě zvýšení bezpečnosti občanů EU, ale i podpora evropského průmyslu,“ uvedl pro EurActiv český europoslanec a zároveň parlamentní zpravodaj ke spuštění fondu Miroslav Poche (ČSSD, S&D).

„Zažíváme v tomto ohledu v podstatě přelomové období, neboť vůbec poprvé se tvoří podmínky pro skutečně efektivní spolupráci členských států v otázkách obrany. Můžeme konečně mluvit o skutečné evropské obraně,“ dodal.

O budoucnosti evropské obrany se jednalo v Praze >>>>>

Miliardy eur na obranu a příležitost pro české firmy

Obranný fond v současné době počítá s částkou 500 milionů eur na podporu pořizování obranné techniky a technologií a 90 milionů eur pro oblast výzkumu, a to jen pro roky 2019 a 2020. Po roce 2020 by mělo jít o celou miliardu eur ročně. Peníze půjdou z již existujících zdrojů, zatím se ale jedná o tom, zdali půjde o peníze z programů, které příliš nefungují, nebo půjde o peníze ze stávajících rezerv.

„Jsem přesvědčen, že nejvýhodnější bude kombinace obou těchto zdrojů, a právě tímto směrem se ubírám ve své práci na této zprávě,“ upřesnil dále Poche.

Poche: Poprvé se tvoří podmínky pro skutečně efektivní spolupráci členských států v otázkách obrany. Můžeme konečně mluvit o skutečné evropské obraně.

Existence fondu je ale především příležitostí pro obranný průmysl v členských státech, tedy včetně České republiky. Čerpat z něj mohou třeba české podniky z oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu.  I proto ministerstvo obrany na začátku prosince uspořádalo konferenci, které se kromě zástupců domácího obranného průmyslu zúčastnili i zástupci Evropské komise, českých vysokých škol a dalších vědeckých a odborných institucí. Komise předpokládá, že navržený program bude mít multiplikační efekt a po roce 2020 přinese každoročně investice ve výši 5 miliard eur.

Zájmem České republiky je se do připravovaných iniciativ aktivně zapojit. A naším cílem je i úspěšné čerpání českých subjektů, a to nejen soukromého sektoru, který je v tomto směru zásadní, tedy průmyslových podniků, které jsou zaměřeny na oblast obrany, ale také univerzit, nebo například Akademie věd České republiky,“ uvedl během konference státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

„Z hlediska rozvoje obranného průmyslu je klíčové, abychom dokázali zapojovat naše subjekty, naše produkty, naše technologie do dodavatelských řetězců, protože náš obranný průmysl je z více jak devadesáti procent závislý na exportu,“ doplnil ředitel odboru průmyslové spolupráce ministerstva obrany Tomáš Kopečný.

Podmínkou je přeshraniční spolupráce

A české podniky se už o program zajímají. Důležité ale je, aby se zaměřily na oblasti, které jsou pro Českou republiku zásadní a realizovatelné. Mělo by tedy jít zejména o oblast ručních zbraní, informačních technologií či polních nemocnic.

Chmelař: Naším cílem je úspěšné čerpání ze strany nejen českých průmyslových podniků, které jsou zaměřeny na oblast obrany, ale také univerzit, nebo například Akademie věd České republiky.

Při posuzování návrhů jednotlivých projektů se však Komise bude zaměřovat v první řadě na přeshraniční rozměr spolupráce. Vývojové projekty tak budou mít na podporu z fondu nárok pouze v případě, pokud se do něj zapojí minimálně tři firmy z alespoň dvou členských zemí.

Cílem programu je ale kromě zvýšení objemu investic a přeshraniční spolupráce také větší hospodárnost výzkumu a zajištění toho, aby se do projektů zapojovaly i malé a střední podniky, což zdůrazňuje i Poche.

„Jedna z priorit, kterou zastávám, a zdá se, že se mi podaří získat většinovou podporu, je větší zapojení malých a středních podniků. To by bylo zajímavé mimo jiné i pro řadu českých firem. Program rozhodně nesmí být ušit na míru zájmům dvou, tří velkých evropských zbrojařských firem. Vyšší zapojení malých a středních podniků může výrazným způsobem zvýšit přidanou hodnotu výstupům, například v oblasti kyberbezpečnosti,“ myslí si.

Na přihlašování konkrétních projektů si ale firmy budou muset ještě počkat. První výzvy na projekty by Komise měla zveřejnit v druhé polovině roku 2019, už od ledna 2019 však plánuje workshopy pro jednotlivé členské státy. Důvodem je to, že právě státy a jejich vlády budou těmi, na kom bude úspěch fondu záviset.

Toto datum vidí realisticky i Evropská rada. Ve svých čtvrtečních závěrech totiž klade důraz na to, aby se první projekty realizovaly nejpozději v roce 2019.

Během prosincového setkání českých novinářů s Tomaszem Husakem z kabinetu eurokomisařky pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elżbiety Bieńkowské také zaznělo, že workshopy se zaměří především na zmíněné malé a střední podniky, pro které bude čerpání z fondu administrativně náročné.

„Nepřijel jsem sem, abych říkal českým podnikům, jaké kapacity mají rozvíjet. To není úkol pro Evropskou komisi. My naopak chceme nabídnout nástroje, které budou garantovat českým malým a středním podnikům či České zbrojovce jejich podnikání a které jim vytvoří příležitosti ke spolupráci v evropské obraně,“ uvedl Husak.

Evropa prohloubí obrannou spolupráci, Češi to podporují >>>>>

Češi budou součástí evropské obrany

Na rozdíl od obranného fondu, který je iniciativou Komise, na počátku zmíněná stálá strukturovaná spolupráce je iniciativou čistě mezivládní. Jedná se o mechanismus posílené spolupráce a bude ji tvořit celkem 25 zemí včetně České republiky.

Poche: Program rozhodně nesmí být ušit na míru zájmům dvou, tří velkých evropských zbrojařských firem. Zapojení malých a středních podniků může zvýšit přidanou hodnotu třeba v oblasti kyberbezpečnosti.

PESCO byla ustavena společným oznámením účastnických zemí 13. listopadu. Vše ale musela posvětit Rada EU, která tak učinila až tento týden. „Jedná se o centrální iniciativu, díky níž budou dosud roztříštěné ostrůvky vojenské spolupráce dány pod jednu střechu,“ uvedl k rozhodnutí Rady německý europoslanec a zároveň parlamentní zpravodaj pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku Michael Gahler (EPP).

Směřování a užší integraci členských států EU v oblasti obranné politiky pak ve středu posvětil i celý Evropský parlament a ve čtvrtek i zmíněná Evropská rada.

Hlavním přínosem účasti v PESCO by mělo být sdílení zdrojů, koordinované plánování nebo společný vývoj výzbroje a vojenské techniky. To by mělo přinést nejen výrazné finanční úspory, ale také posílení interoperability armád evropských zemí. Dalo by se tedy říct, že PESCO obranný fond doplňuje.

Výhodou spolupráce je také to, že jednotlivé státy si mohou samy určit, kterých iniciativ a programů se zúčastní. Jisté závazky však České republice přistoupením k PESCO přeci jen vznikly. Státy si totiž stanovily cíle, které je třeba plnit.

Stejně tak je každá země povinna předem oznámit, jakých cílů a projektů se bude účastnit. Česká vláda už avizovala, že se chce aktivně zúčastnit tzv. „vojenského Schengenu“, tedy zjednodušení přeshraničních přesunů vojsk, dále chce přispět k rozvoji vojenského zdravotnictví a ráda by se stala spoluzakladatelem školícího centra pro evropské výcvikové mise.

REKLAMA
REKLAMA